Článek
Siamská dvojčata se rodila i u nás
Hlavním důvodem, že se matce narodí siamská dvojčata, je nedostatečné rozdělení oplodněného vajíčka, ze kterého by normálně vzešla identická dvojčata. Většinou se tak děje v rozvojových zemích a takto narozené srostlé děti se zpravidla rodí mrtvé anebo zemřou brzy po porodu. Také u nás je zaznamenáno několik případů narození siamských dvojčat. Například ten z roku 1983, který bohužel skončil smrtí obou dětí ihned po porodu. O tři roky dříve se však v Hradci Králové podařilo dva srostlé bratry zachránit a po operaci, která je oddělila, se z nich stali dva zdraví chlapci.
Naučily se lézt po stromech
Nejznámější česká siamská dvojčata byla ta, která přišla na svět 20. ledna 1878 do chudé rodiny žijící v obci Skrýchov u Opařan. Jejich porod byl velice komplikovaný a museli k němu přivolat i lékaře. Když matka poprvé uviděla své dvě novorozené dcery, byla v šoku. Miminka měla v oblasti pánve srostlá tělíčka. Chirurgický zákrok v té době nepřipadal v úvahu, jelikož dívky měly společné vylučovací ústrojí. Navzdory svému handicapu však velice dobře prospívaly a naučily se téměř všemu, co uměly zdravé děti. Pohybovaly se velmi hbitě, a dokonce uměly lézt i po stromech. Celé okolí se na dvojčata chodilo se zvědavostí dívat a senzační zpráva o jejich narození se dostala až k majiteli panství, kde rodina Blažkových žila.
Jejich údělem bylo předvádění se před publikem
Právě hrabě Nádherný dívčiny chudé rodiče, kteří měli kromě dvojčat ještě starší dceru Annu a mladšího syna Františka, finančně podporoval a díky němu do domu docházel soukromý učitel, který Rosálii a Josefu, jak byly děti pojmenovány, vzdělával v mnoha oborech. Sestry se učily kromě jiného i cizí jazyky a hru na hudební nástroje. Uměly také krásně zpívat, což později využily při svých vystoupeních. Právě umělecká dráha jim měla podle jejich dobrodince hraběte obstarat živobytí. Aby si na sebe vydělaly, bylo jejich údělem ukazovat publiku své tělesné postižení, ovšem jen to nestačilo. Na jevišti musely předvést ještě nějakou dovednost. Rosálie a Josefa si vybraly hru na housle nebo xylofon a zpěv písní a tehdy oblíbených kupletů. Ze siamských dvojčat z jižních Čech se zanedlouho staly mezinárodní celebrity, které úspěšně vystupovaly až v daleké Americe.
V Americe vydělaly jmění
Rodiče je lidem ukazovali už od dětství, kdy s dvojčaty objížděli nejrůznější trhy a jarmarky v okolních městech a vsích. Netrvalo dlouho a zpráva o srostlých sestrách se donesla až k uším uměleckých agentů a majitelů varieté. Dívky získaly své první angažmá, když ještě zdaleka nebyly dospělé. Po úspěšném vystupování v rodné zemi se vydaly do Paříže i Berlína, kde se svými čísly sklízely mimořádné úspěchy. Jejich sláva rostla a jednoho dne se rozjely na turné až do Spojených států, kde dokázaly vydělat skutečné jmění a navzdory svému těžkému osudu mohly žít v blahobytu a materiálně nestrádaly.
Rosálie porodila tříkilového syna, jehož otec zůstal navždy utajen
Život dvou individuálních bytostí, které zůstaly navždy spojené, však musel být po psychické stránce velice těžký. Každá ze sester prý navíc byla úplně jiná. Rosálie dokonce měla mít i mnoho milenců a když se jí několik let před první světovou válkou narodil zdravý syn František, pro svět to byla přímo šokující zpráva. I přes následné spekulace o tom, kdo je vlastně otcem Rosáliina dítěte, sestry Blažkovy nikdy jeho pravou identitu neprozradily. Povídalo se ale, že Rosálie Františka zplodila se svým impresáriem. Během válečných let se dvojčata i s malým chlapcem uchýlila zpět do rodných Čech, kde si v obci Sepekov, která leží v okrese Písek, zřídila hospodu.
Zemřely půl hodiny po sobě
Po roce 1918 se setry Blažkovy vydaly na další turné po USA. Právě v americkém Chicagu zastihla jedno z dvojčat těžká nemoc, zřejmě zápal plic nebo španělská chřipka, které 30. března roku 1922 podlehlo. Ihned po ženině smrti nabídli lékaři druhé ze sester, že se pokusí je chirurgicky oddělit a tím možná zachránit její život, ale ona odmítla a do půl hodiny také zemřela. Rosálie a Josefa Blažkovy se dožily 44 let. Urnu s jejich popelem pozůstalí uložili do rodinného hrobu v Sepekově a Rosáliin syn František žil spolu se svým strýcem, který byl mladším bratrem obou sester, v jižních Čechách, kde se později v Bechyni vyučil elektrikářem.
