Článek
Škopka si zahrál díky Heleně Růžičkové
Plzeňský rodák Stanislav Tříska se stal populárním díky postavě vesnického táty Škopka z dodnes oblíbené trilogie režiséra Zdeňka Trošky. To, že byl do své životní role obsazen, je zásluhou jeho filmové manželky Heleny Růžičkové, která si na svého kolegu, se kterým předtím točila v televizi, vzpomněla. Když ukázala režisérovi společnou fotku se Stanislavem Třískou, která vznikla během předchozí spolupráce, kdy se ti dva sešli před kamerou, bylo rozhodnuto. Ne moc známý a převážně divadelní herec se v roce 1984 objevil v první ze tří na sebe navazujících letních komedií Slunce, seno, jahody, která se natáčela v malebných jihočeských Hošticích u Volyně. Díky obrovskému diváckému zájmu vznikl o pět let později další díl s názvem Slunce, seno a pár facek a v roce 1991 se filmová trilogie uzavřela snímkem Slunce, seno, erotika.
Vyučený brašnář s vrozeným hereckým talentem
Právě role zakulaceného milovníka piva Stanislava Třísku nejvíce proslavila, i když už měl za sebou bohatou divadelní kariéru a řadu menších vedlejších rolí před filmovou a televizní kamerou. K divadlu tíhnul už od mládí, kdy se stal nadšeným ochotníkem. Narodil se 29. ledna roku 1933 v Plzni a v západočeské metropoli se také vyučil brašnářem. Živil se rukama, v Chebu pracoval jako dělník v továrně Eska, která za socialismu vyráběla pánská i dámská cestovní kola. Právě v Chebu a v místním Západočeském divadle dostal talentovaný a do té doby pouze ochotnický herec, který neměl vůbec žádnou hereckou průpravu, svou první větší příležitost na profesionální scéně. Stanislav Tříska měl prostě nadání od Boha a po řadě rolí, které v Chebu ztvárnil, získal v roce 1967 angažmá v dnešním zlínském Městském divadle, kde se stal časem jedním ze zdejších nejobsazovanějších a nejoblíbenějších herců.
V divadle exceloval jako dobrý voják Švejk
Díky svému vzezření si často zahrál srdečné, lidové a komické typy postav. Na prknech svého domovského divadla zazářil třeba jako voják Josef Švejk. Stanislav Tříska si Zlín zamiloval, a i když se narodil na západě Čech, považoval se za moravského patriota. Jen na krátkou dobu své milované město vyměnil za Prahu a zdejší Činoherní klub, ale brzy se zas vrátil tam, kde byl doma. V Městském divadle ve Zlíně se dokonce stal uměleckým šéfem. Vůbec první zkušeností před kamerou byl pro Stanislava Třísku úředník v povídkovém filmu z roku 1964 Strakatí andělé. Diváci si mohou oblíbeného herce také pamatovat třeba jako prodavače v papírnictví ze snímku o dospívající dívce Metráček, který byl inspirován románem oblíbeného spisovatele literatury pro mládež Stanislava Rudolfa. V jiném dětském filmu s názvem Indiáni z Větrova se ze zlínského divadelního barda stal zahradník a v Kopretinách pro zámeckou paní, opět podle dívčího románu Stanislava Rudolfa, se spisovatelův jmenovec Stanislav Tříska stal údržbářem.
Jeho vnuk je známý hokejový brankář
Na populárního herce známí vzpomínají jako na velmi veselého člověka. Uměl prý výborně kreslit a rád vařil. Stanislav Tříska byl také veliký milovník sportu. Sám hrál dobře stolní tenis a nohejbal, ale ze všeho nejvíce fandil hokeji. Jistě by ho potěšilo, že z jeho vnuka Daniela Hufa se stal úspěšný hokejový brankář. Čtyřiadvacetiletý nadaný sportovec chytá za zlínský klub Beranů a jeho sportovní talent mu pochválil i legendární Jaromír Jágr, se kterým měl Daniel Huf tu čest potkat se na ledě. Stanislav Tříska za svůj život ztvárnil na sto televizních a filmových rolí, byl však hlavně divadelním hercem a za své umění byl oceněn prestižní cenou Josefa Kajetána Tyla. V milovaném zlínském divadle ho zastihla i smrt. Po představení se šel převléknout do své herecké šatny, kde 23. října roku 1996 podlehl ve svých teprve 63 letech infarktu.
