Známá i neznámá Božena Němcová: Skutečně mohla být utajenou příbuznou paní kněžny z Babičky?

Nemanželská dcera služky?

V životě naší nejslavnější spisovatelky je mnoho otazníků a zřejmě i ona sama si musela pokládat otázky ohledně svého původu, kolem kterého je pořád závoj tajemna. Už jen rok jejího údajného narození je sporný a nesouhlasí s údaji zapsanými ve školních knihách v České Skalici, kterou malá Barbora, jak byla pozdější Božena Němcová pokřtěna, navštěvovala. Ve vídeňské matrice se tvrdí, že dítě se narodilo svobodné matce Terezii Novotné, která sloužila ve vinárně své tety Barbory. Ta byla zároveň i kmotrou novorozeného děvčátka, které po ní bylo pojmenované. Je zde uveden jako rok narození letopočet 1820, tedy přesněji řečeno je v matriční knize zaznamenáno datum křtu, den narození ovšem ne, ale dá se předpokládat, že to bylo o den dřív, tedy 4. února 1820. 

Zámecká slečinka

Ve školních knihách je ale uveden jako rok Barbořina narození letopočet 1817 a také je zde zapsáno, že do školy začala chodit v roce 1824. Kdyby se narodila roku 1820, jak uvádí vídeňská matrika, znamenalo by to, že se školní docházkou začala už jako čtyřletá, což sama ve svých vzpomínkách vyvrací, když píše, že když jí bylo šest let, začali se rodiče radit, jak bude probíhat její vyučování. Navíc do školy se muselo chodit pěšky každý den téměř 3 kilometry, je těžko uvěřitelné, že by tohle bylo schopné zvládnout čtyřleté dítě. Mezi léty 1830-1833 mladá dívka odjela na vychování, jak se tehdy říkalo dalšímu vzdělávání mladých slečen, do zámku ve Chvalkovicích, který byl také v majetku Zaháňských, stejně jako Ratibořice.

Zde se z Barbory měla stát ta pravá dáma, slečna Betty. Dokonce se do ní údajně zamiloval tamější ženatý zámecký správce. Ovšem pokud by byl rok narození z matriky pravdivý, těžko by mohla dospělého muže okouzlit desetiletá až třináctiletá dívka, ale šestnáctiletá až sedmnáctiletá mladá slečna už určitě ano.

Proč ten zájem?

Podivnostmi okolo skutečného roku narození Boženy Němcové ale záhady spojené s jejím životem zdaleka nekončí. Přinejmenším neobvyklý byl vztah kněžny Kateřiny Vilemíny i její mladší sestry Dorothey k dívčině rodině i k ní samotné. Ve stejném roce, jako přišla pozdější Božena Němcová podle matriky na svět, se z Vídně rozjela kněžna Zaháňská s manželem na své panství do Ratibořic. Spolu s nimi tam přicestoval také jejich kočí Johann Pankl s Terezií Novotnou a malou Barborou, kterou Johann Pankl legitimizoval, tedy ji prohlásil za svou dceru, a její matku Terezii si ve stejném roce vzal. Ta také vstoupila do služeb knížecí rodiny jako panská pradlena. K malé Barboře se ale vrchnost chová jinak než k ostatním dětem poddaných, do Ratibořic za ní dokonce dochází domácí učitel a ve Chvalkovicích se také vzdělává a to mimo jiné v němčině nebo hře na klavír a jedná se s ní jako se zámeckou slečnou, což je vzhledem k povolání rodičů - pradlena a kočí - přinejmenším zvláštní. Její matka si také činí na vrchnost nadstandardní nároky, co se výdajů za dceru týče. Dokonce chtěla po kněžně proplatil léky z lékárny, které nemocná Barbora potřebovala.

Ke svatbě Barbory Panklové s Josefem Němcem Kateřina Vilemína zapůjčila své kočáry a nevěstě darovala zlaté náušnice. Po smrti paní kněžny správu panství převzala její mladší sestra Pavlína a po její smrti ho od dědice koupila jejich nejmladší sestra Dorothea, která ke konci života žila v polské Zaháni, kam se přestěhovali také Panklovi. Po smrti Barbořina otce mu nechala Dorothea zhotovit náhrobek, na kterém mu děkuje za věrné služby. Myslí tím jeho práci kočího nebo něco úplně jiného, čemu nahrávají ony všechny rozpory ze života jeho dcery?

Krása nesmírná

Božena Němcová se nepodobala ani jednomu z rodičů. Podle pamětníků byl otec světlovlasý a mezi sousedy i panstvem oblíbený, matka chladná, k dětem přísná, jak později Božena, už jako slavná spisovatelka, vzpomínala. Okolí ji také považovalo za nehezkou. Zato Božena byla vnímána jako dechberoucí kráska s černými, do modra se lesknoucími vlasy a s velikýma očima, které jí svítily z půvabné tváře.

Vzbuzovala obdiv i u vznešených hostů, kteří navštěvovali panstvo ze zámku. Byla zkrátka okouzlující a neobyčejná. To samozřejmě ještě neznamená, že by to nemohla být dcera prostých rodičů.

Sestry Zaháňské

Kateřina Vilemína Zaháňská, slavná paní kněžna z kultovní Babičky, byla krásná a vzdělaná inteligentní žena. Snadno nás může napadnout, nebyla-li právě ona pravou matkou Boženy Němcové, která ji dala na vychování rodině svých poddaných, což by ostatně v té době nebylo nic neobvyklého. Sama kněžna dokonce opatrovala nemanželské dcery svých příbuzných a přátel, které k sobě vzala jako schovanky. Dokonce se sama stala matkou nemanželské dcery a péči o ni přenechala milencově rodině. Matkou Boženy Němcové ale nebyla. Nemohla být. Porod oné jediné dcery v roce 1801 byl natolik náročný, že od té doby již kněžna nemohla mít děti. Byla zde ale ještě Kateřinina mladší sestra, černovlasá a uhrančivá Dorothea, která kromě nápadné fyzické podoby měla s Boženou společný i nepochybný literární talent, který uplatňovala podobně jako ona v psaní dlouhých promyšlených dopisů. Sama Dorothea se své matce narodila z mileneckého vztahu, ovšem matčin manžel ji přijal za vlastní.

V hlavní roli DNA

Veškeré spekulace o možnosti, že právě mladší sestra paní kněžny z Babičky, když už ne ona sama, by mohla být skutečnou matkou naší nejslavnější spisovatelky, utnul až výzkum týmu badatelů z roku 2022, kdy ve spolupráci s Kriminalistickým ústavem porovnali vzorky z dochovaných vlasů Boženy Němcové a kosterních pozůstatků sestry kněžen Zaháňských, Charlotty, která zemřela v dětském věku. Testy definitivně potvrdily, že rodina Zaháňských není s Boženou pokrevně spřízněna. Jinými slovy - ani Kateřina Vilemína ani mladší Dorothea nebyly matkou Boženy Němcové.

Chudá příbuzná?

Znamená to, že Panklovi jsou skutečně jejími rodiči anebo stopy k Boženině původu vedou jinými cestami? Kladla si ona sama takové otázky? Pravdou je, že zemřela v naprosté chudobě, ještě během svého neveselého života neměla častokrát ani co k večeři, dokonce jí musela přítelkyně darovat i boty, aby mohla vůbec vyjít ven na ulici. Dopustili by to její bohatí aristokratičtí příbuzní, pokud by opravdu byla jednou z nich? Nebo o jejím zápase o živobytí vůbec nevěděli? Anebo je pravda úplně prostá a jednoduchá a Božena Němcová byla dcerou svých rodičů, u kterých vyrůstala? Známá spisovatelka Karolina Světlá vzpomíná, že její přítelkyně měla někdy tušení, že jí připadne jmění. Nepřipadlo. A jak později vzpomíná další český spisovatel Jan Neruda, byl nepříjemně překvapen při jedné návštěvě u Němců, jak bídný mají byt a jak bídně vypadá sama paní domu. Tou dobou již zřejmě byla těžce nemocná a  v roce 1862 zemřela. Pohřebního průvodu se zúčastnila i šlechta, což byl další netypický čin ukazující opět na nadstandardní vztahy aristokracie k oblíbené spisovatelce.

Kde je pravda?

A co si myslíte vy? Je možné, že v životě naší nejslavnější spisovatelky bylo takové tajemství? Anebo všechny ty spekulace pramení z různých nedorozumění a nepochopení a žádná senzace se nekonala? Ať je pravda kdekoliv, tato mimořádná žena bude už navždy přitahovat naši pozornost, stejně jako ji přitahovala během svého života, ať už se narodila lidem s modrou krví anebo těm s tou červenou.

Víte, že přítelkyně Boženy, také známá a oblíbená spisovatelka, přišla stejně jako ona o své dítě? A že po této tragédii také hledala útěchu v psaní?

Zdroje: ceskatelevize.cz, rozhlasový pořad Toulky českou minulostí- díly 745, 746, 749, 753, Wikipedia pod hesly Božena Němcová, Dorothea von Biron, Kateřina Vilemína Zaháňská