Hlavní obsah

Hanáci v Andách - Sněz, co můžeš

Foto: Květoň Zahájský

„Máte někdo chuť na něco malého?“

Článek

Vyzvídá Jakub cestou k parkovišti. Přesto, že jde o otázku, která zdánlivě vybízí k diskusi a hlasování, bez okolků všechny postrkuje ke stánku, kterému vévodí objemný hrnec. Ten objímá ještě objemnější indiánka. „Přátelé, tohle je legendární Choclo con queso, velkozrnná andská kukuřice, která se jí s domácím sýrem. To musíte okoštovat.“

Panímáma snímá poklici z nádoby ne nepodobné kráteru sopky. Chvíli jí mává, aby rozehnala oblaka páry, a z klokotající lávy loví horké kukuřice. Naučeným pohybem sype palice solí a vkládá jednu po druhé do archů papíru s předem připravenými kusy sýra. Mohutný klas dmoucí se oblinami šťavnatých semen mě přivádí k podezření, že Peruánci hnojí rostliny anabolickými steroidy. Ovšem šmakuje znamenitě. Dokonce i sýr chutná normálně sýrově, tak po zvířeti, které v těchto končinách alternuje krávu, raději nepátrám.

Foto: Květoň Zahájský

01a

„Nebojte, tohle je jenom předkrm,“ dobírá si nás Elvis, když vidí, že někteří už olizujeme slaný papír a stavíme se znovu do fronty. „Teď se chvilku projedeme údolím řeky Urubamby, a kousek za vesnicí Moccopata už čeká vyhlášená restaurace typu All you can eat. Moje, a brzy i vaše, oblíbená.“

Hacienda Puka Punku je velkovýkrmným zařízením pro celé flotily autobusů přivážejících hladové turisty. Parkoviště i jídelna mají přibližně stejnou rozlohu. Restaurační mobiliář jako by kopíroval styl závodních jídelen JZD sedmdesátých let, nicméně všude mají čisto, personál si hledí hostů, bufetové pulty jsou nepřetržitě doplňovány a na malém pódiu dokonce hraje malá kapela, můžeme-li dva malé indiány funící do malých flétniček pokládat za kapelu.

Foto: Květoň Zahájský

02a

Menu je přehlídkou peruánských specialit v globálně turistickém hávu. Hledá-li host poslední výstřelky molekulární gastronomie, musí hledat jinde. Nicméně my, kteří jsme odkojeni školní jídelnou, shledáváme výběr uspokojivým. Jen ty talíře, pravda, rozměrově odpovídají spíše dezertním než servírovacím. Konzument se docela naběhá, než z výzkumných důvodů ochutná od každého trochu. Kdo by odolal delikatesám, jako Chicharrón de Pollo, Ají de Gallina, Lasagna Y Pollo, Yuquitas Fritas a Papa Rellena nebo Puré de Papa Y Ensalada? Kdo by oslyšel volání moučníku Pie Y Brownies Con Manjar či naprosto famózního pudinku Mazamorra Morada z fialové kukuřice, který jsem si šel přidat třikrát? Těžko říct, po které z těch dobrot se mi nakonec udělalo špatně.

Foto: Květoň Zahájský

03a

Díky znovunalezené konzumační rozmařilosti mám nyní příležitost poznat, že zdejší toalety jsou evropského typu, přiměřeně čisté a intimně osvětlené. Ovšem zásobník toaletního papíru je jen jeden. Visí na chodbě, takže si člověk musí odvinout plánované množství už před vstupem do kabinky. Cestovatel začátečník, který si této lokální zvláštnosti nepovšimne, se tak snadno ocitne v prekérní situaci, která důkladně prověří jeho improvizační schopnosti. Já, zkušený nomád zocelený průjmy v mnoha exotických zemích ale dávno vím, že nejlepším přítelem dobrodruha je smotek toaletního papíru v kapse.

Foto: Květoň Zahájský

04

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz