Článek
Začnu tím, že se v té úmluvě píše o rovnosti mužů a žen (článek 4). Jsem toho názoru, že důležitější je charakter a inteligence než pohlaví. Potom mě zaráží, že bychom měli měnit svoje obyčeje a tradice (č12). Teoreticky to znamená, že by mohla EU mít problém s Velikonocemi. Možná přeháním, ale to usnesení nejlépe napsané není.
V článku 17 se můžete dočíst, že zástupci soukromého sektoru budou podporovat dovednosti dětí, rodičů a pedagogů týkající se toho, jak se pohybovat v prostředí informačních a sdělovacích prostředků zprostředkovávajících přístup k závadnému obsahu sexuální nebo násilné povahy, který by mohl mít škodlivý vliv. Podle mě by si měl každý člověk sám rozhodnout, zda chce nějak bojovat proti týrání, nebo ne. Taky mi to pravidlo ohledně pohybování se v tom prostředí voní tím, že jen jeden názor je správný. Tím spíše by se týrání žen nemělo řešit ve škole. Může to přerůst v extrém, že žena má vždycky pravdu a potom bude tabu ji konstruktivně zkritizovat. Ve článku 14 je napsáno, že se o genderu má učit na školách.
Článek 32 říká, že nesmí platit donucené sňatky. Zajímalo by mě, jak by se to posuzovalo a jestli něco takového je v českých zákonech. V článku 36 se píše, že žena musí souhlasit se sexem. Tohle začíná směřovat k tomu, že před každým sexem budou muset ti dva podepsat nějaký papír ohledně svolení, což je u mě postavené na hlavu stejně jako 3. pohlaví, nebo když je někdo považovaný za opačné pohlaví jen proto, že se tím způsobem považuje sám. Ať jde na operaci, jestli má být považován za pohlaví, kterým není. V článku 60 se píše, že genderově podmíněné násilí by mělo být postaveno na úroveň jiných hrozeb z pohledu uznání právního postavení uprchlíka. Zkrátka ta smlouva je celá nějaká divná.
Já bych homosexuálům dovolil svatby, byl bych pro jednodušší rozvody, zrušil bych povinnost kastrace pro lidi, co si jdou změnit pohlaví a byl bych pro tvrdší tresty za znásilnění. Jenže tyto záležitosti můžete schválit i bez ideologické Istanbulské úmluvy, která se do Česka nehodí. Štvou mě lidi, co mají jako argument být pro, že s tou ratifikací spousty zemí souhlasilo. Většina nemusí mít vždycky pravdu. Někteří tvrdí, že s tím musíme souhlasit, jinak jsme jako Putin. Podle ministra Dvořáka je nepřijmout tuto smlouvu ostuda. Podle mě je ostuda, že máme ve vládě zbytečného ministra, co je hrdý na to, že je eurohujer.
Neodpustím si jistou poznámku. Třeba prezident, Piráti, ministr vnitra nebo Pekarová Adamová jsou kritici toho výsledku. Ale i když se můžu plést, nepřijde mi, že by tito lidé bojovali za práva homosexuálů nebo za jednodušší rozvody. Prezident v novoročním projevu řeší radši euro, Piráti jsou a nejsou proti Blažkovi jako členové vlády, Rakušan jde radši bojovat za korespondenční volbu a MPA neprojevila empatii, když se prokázala Feriho znásilňování. Kdyby jim šlo o spravedlnost, potom by to podle mě muselo být více vidět. A potom jsou tu lidi jako Dita Charanzová, co Istanbulskou úmluvu považují za dobro a nedochází jim, že to dobro pro Česko být nemusí. Píšu to proto, že se všichni lidé fandící Istanbulské úmluvě nedají házet do jednoho pytle.
