Článek
Když v Rusku začne kalendář ukazovat srpen, pravidelně se objevují stejné komentáře. V médiích na sociálních sítích i mezi obyčejnými lidmi se znovu připomíná takzvané srpnové prokletí (čornyj avgust). Nejde o starou lidovou pověru, ale o moderní mýtus, který vznikl během posledních desetiletí. Právě osmý měsíc roku se totiž opakovaně stal kulisou událostí, které otřásly celou zemí – od pokusu o puč přes ekonomický kolaps a vojenské katastrofy až po války či smrt významných představitelů režimu.
Letos se tyto úvahy vracejí znovu. Ne proto, že by srpen měl nějakou magickou moc, ale protože seznam tragických a přelomových událostí spojených právě s tímto měsícem je natolik dlouhý, že se stal součástí ruské kolektivní paměti. Náhoda se postupně proměnila v symbol, kterému věří překvapivě mnoho lidí – a který v krizovém období připomínají i samotná média blízká Kremlu.
Prokletí vzniklo až v moderní době
V dnešní podobě se srpnové prokletí zrodilo až po rozpadu Sovětského svazu, když si Rusové začali zpětně spojovat několik událostí, které dělilo jen několik let a které se všechny odehrály během posledního měsíce léta. Samozřejmě lze najít srpnové pohromy i ve vzdálenější minulosti. V srpnu 1382 vypálil Moskvu chán Tochtamiš, na konci srpna 1771 vyvrcholila v hlavním městě morová rána a v srpnu 1986 se po srážce v Černém moři potopil osobní parník Admiral Nachimov. Podobný seznam by však nejspíš šlo sestavit také pro leden, březen nebo říjen. Rozhodující zde nebyl počet tragédií, ale jejich načasování a význam pro generaci, která po rozpadu Sovětského svazu sledovala jeden otřes za druhým.
Pojem „černý srpen“ se pevně uchytil až po událostech let 1991, 1998 a 2000. Během jediného desetiletí zasáhl srpen samotné základy státu, peněženky milionů lidí i představu, že nová moc dokáže zemi konečně vrátit pořádek. Od té chvíle se už další srpnová katastrofa automaticky připojila k tomu, co se stalo před ní, a obohatila příběh prokletého měsíce.
Ruská média ho od té doby pravidelně obnovují. Před začátkem srpna připomínají staré katastrofy, během měsíce sledují první náznaky nových problémů a na jeho konci hodnotí, zda země tentokrát unikla. Mýtus tak už není pouze pověrou veřejnosti, ale stal se každoročním mediálním rituálem, který sám pomáhá udržovat při životě.
Tři srpnové události, které změnily Rusko
První velký bod moderní legendy přišel v srpnu 1991. Skupina komunistických funkcionářů, velitelů armády a představitelů bezpečnostních složek se pokusila zastavit rozpad Sovětského svazu a zvrátit reformy Michaila Gorbačova. Prezidenta izolovali na jeho krymské rezidenci, do Moskvy poslali tanky a oznámili vznik Státního výboru pro výjimečný stav.
Pučisté však nedokázali ovládnout hlavní město ani zadržet Borise Jelcina. Jeho vystoupení na tanku před budovou ruského parlamentu se stalo obrazem jejich selhání. Po třech dnech se převrat zhroutil, Gorbačov se vrátil do Moskvy a organizátoři skončili ve vazbě. Formálně Sovětský svaz existoval ještě několik měsíců, jeho autorita však byla pryč. Republika za republikou vyhlašovala nezávislost a v prosinci 1991 stát definitivně zanikl.
Pro mnohé Rusy to nebylo osvobození, ale začátek let chaosu. Starý svět se během několika dnů rozpadl a nový řád ho nedokázal rychle nahradit. O sedm let později přišla rána, kterou pocítili lidé přímo ve svých peněženkách, když 17. srpna 1998 ruská vláda oznámila restrukturalizaci domácího dluhu, rozšíření pásma pro kurz rublu a dočasné moratorium na část zahraničních závazků bank. V praxi šlo o státní bankrot, devalvaci měny a začátek bankovní krize.
Kurz rublu se zhroutil, některé banky přestaly vyplácet vklady a ceny dováženého zboží prudce rostly. Úspory, které si lidé dokázali vytvořit po předchozích inflačních otřesech, se znovu rozplynuly. Jelcinův stát působil bezmocně, vlády se střídaly jedna za druhou a sliby, že nejhorší období transformace je minulostí, ztratily veškerý kredit. Srpen 1998 se stal synonymem ekonomické katastrofy a dodnes ovlivňuje způsob, jakým Rusové pohlížejí ruský rubl.
Když se na přelomu let 1999 a 2000 dostal k moci Vladimir Putin, slíbil zemi přesný opak Jelcinovy éry. Místo chaosu, slabého státu pevné řízení a veřejného ponižování návrat k pořádku, pevné vládě a postavení velmoci. Jenže už během jeho prvního prezidentského roku udeřil srpen znovu.
Během cvičení v Barentsově moři se 12. srpna 2000 potopila jaderná ponorka Kursk a na její palubě zemřelo všech 118 mužů posádky. Tragédii zhoršila reakce ruského státu, námořnictvo dlouho vydávalo rozporné informace, záchranná operace selhávala a zahraniční pomoc byla dlouho odmítána. Putin zůstal v prvních dnech na dovolené v Soči, což ostře kontrastovalo s obrazem rozhodného vůdce, na němž byla postavena jeho popularita.
Kursk ukázal, že nový prezident může ovládnout televizní obraz, ale nedokáže příkazem odstranit technický úpadek armády ani neschopnost úřadů. Když pak 27. srpna začala hořet televizní věž Ostankino, jeden z nejviditelnějších symbolů Moskvy a ruských médií, působilo to skoro jako další výsměch slibu obnoveného pořádku. Při požáru zemřeli tři lidé a velká část metropole přišla na několik dnů o televizní signál. Během devíti let tak srpen pomohl pohřbít Sovětský svaz, rozmetal důvěru v Jelcinovo Rusko a zasáhl také režim, který tvrdil, že podobnou bezmocnost překonal. Legenda byla hotová.
Mýtus si začal žít vlastním životem
Jakmile se představa černého srpna uchytila, další události jí dodávaly nový materiál. V srpnu 2008 vypukla válka s Gruzií, pro Kreml sice skončila vojenským vítězstvím, současně však přesně zapadala to představ veřejnosti. Mnozí si tehdy vzpomněli na rok 1996, kdy během srpna zahájili čečenští povstalci útok na Grozný, během kterého vytlačili ruské síly a rozhodli válku ve svůj prospěch.
V srpnu 2009 zahynulo 75 lidí při havárii Sajano-šušenské vodní elektrárny. O rok později zachvátily velkou část země lesní požáry a Moskvu na dlouhé dny zakryl hustý kouř.
V srpnu 2019 došlo při zkoušce vojenského systému poblíž Severodvinsku k explozi spojené s únikem radiace. Úřady zveřejňovaly informace pomalu a nejasně, takže událost okamžitě vyvolala vzpomínky na starý sovětský způsob utajování katastrof. Rosatom následně oznámil smrt pěti svých pracovníků.
Letoun s Jevgenijem Prigožinem a dalšími představiteli Wagnerovy skupiny se zřítil 23. srpna 2023. Muž, který o dva měsíce dříve vedl vzpouru proti vojenskému velení, zmizel v ohnivé kouli nad Tverskou oblastí.
V srpnu 2024 pak ukrajinské jednotky překročily hranici a pronikly do Kurské oblasti. Válka, kterou měl Kreml držet daleko od běžného života Rusů, se ve velkém rozsahu přenesla přímo na území federace. Název Kursk navíc okamžitě připomněl katastrofu ponorky z roku 2000. Pro mýtus černého srpna šlo o dokonalé propojení minulosti se současností.
Ani jedna z těchto událostí samozřejmě nedokazuje, že je srpen objektivně nebezpečnější než ostatní měsíce. Funguje zde jednoduchý výběr, katastrofy, které se odehrají v srpnu, jsou zařazeny do společného příběhu. Podobné události z jiných částí roku zůstávají samostatnými tragédiemi. Čím delší je seznam, tím přesvědčivěji pak působí a tím snadněji na něj lze připojit další položku.
Mýtus navíc pracuje s událostmi velmi rozdílného druhu. Vedle sebe staví převrat, finanční krizi, teroristický útok, přírodní požáry, průmyslovou havárii i válku. Jediné, co je spojuje, je kalendář. Lidská mysl však dává přednost příběhu před náhodou. Když už jednou vznikne očekávání černého srpna, každá nová tragická událost je brána jako potvrzení pravidla.
Bude rok 2026 dalším černým srpnem?
Letos se debata rozběhla ještě během července. Ruská média publikovala historické přehledy srpnových katastrof, finanční servery řešily, zda se znovu propadne rubl, a některé nacionalistické weby varovaly před ukrajinskými provokacemi. Do diskuse nakonec vstoupil i poslanec Státní dumy Vitalij Milonov. Rusy vyzval, aby na „prokletí srpna“ nevěřili, protože při dostatečně pečlivém hledání lze nešťastné události najít v každém měsíci.
Jeho výrok měl veřejnost uklidnit, současně ale ukázal, jak hluboko mýtus pronikl. Kdyby šlo jen o okrajovou internetovou pověru, člen parlamentu by neměl důvod ji vyvracet. Na přelomu července a srpna 2026 se o černém měsíci psalo v běžných společenských médiích, ekonomických rubrikách i provládních komentářích.
Materiálu pro obavy navíc není málo. Ruský finanční tisk upozorňuje, že srpen bývá slabým měsícem rublu. Od roku 1998 do roku 2025 dolar proti ruské měně během srpna posílil ve dvaceti z osmadvaceti případů. Analytici tentokrát nepředpovídají opakování krachu z roku 1998, připouštějí však zvýšenou citlivost trhu na další sankce, vývoj cen ropy a nenadálé politické otřesy. Agentura Prime popsala letošní situaci nikoli jako mystickou kletbu, ale jako koncentraci už nahromaděných rizik.
Ještě viditelnější jsou útoky ukrajinských dronů. Během července zasáhly sklady, logistické areály i ropnou infrastrukturu hluboko uvnitř Ruska. Při útoku na logistické centrum Wildberries v Kotovsku zahynulo sedm zaměstnanců a další byli zraněni. Další sklady společnosti byly zasaženy nebo evakuovány v Elektrostali, Penze, Udmurtsku, Krasnodaru a na Stavropolsku. Po pádu dronu hořelo také v areálu rafinerie v Ťumeni, tisíce kilometrů od ukrajinských hranic.
Wildberries přitom není vojenská základna ani symbolická státní budova. Je to služba, kterou používají miliony běžných Rusů. Útoky na její sklady ukazují válku v podobě, kterou nelze úplně schovat do televizních map: hoří zboží, zaměstnanci jsou evakuováni, objednávky nedorazí a obyvatelé měst sledují kouř nad průmyslovými zónami. Pro vznik pocitu, že se něco rozpadá, mohou být podobné obrazy silnější než vzdálené zprávy z fronty.
Útoky na rafinerie se navíc potkávají s problémy na trhu paliv. Ruská vláda prodlužuje omezení vývozu benzinu a nafty, zatímco část regionů zaznamenala místní nedostatek a růst cen. Příčinou nejsou jen drony, ale také odstávky provozů, opravy, sezónní poptávka a přetížená logistika. Podle údajů citovaných listem Kommersant se výroba ropných produktů v červnu meziročně snížila o 13,5 procenta a účastníci trhu mluvili o nedostatku dosahujícím až patnácti procent spotřeby benzinu.
Srpen je přitom měsícem sklizní, dovolených a zvýšené spotřeby. Další větší zásah do zpracování nebo distribuce ropy by mohl z místních potíží vytvořit celostátní politický problém.
Po ruském internetu současně kolují nové zvěsti o mobilizaci. Nejsou potvrzené a představitelé režimu je opakovaně odmítají. Dmitrij Medveděv na konci července prohlásil, že armáda naplnila své personální potřeby smluvním náborem a další mobilizace není nutná. Ani toto ujištění však téma neuzavřelo. Paměť na září 2022 zůstává živá a mnoho lidí ví, že podobné rozhodnutí může být opět vyhlášeno ze dne na den.
K tomu se přidává samotná válka. Jeden větší ukrajinský průlom, útok na významný objekt, atentát, vzpoura uvnitř ozbrojených struktur nebo výraznější otřes ekonomiky by okamžitě dostal nálepku dalšího černého srpna. Britský deník The Times se už na konci července ptal, zda Putina nečeká jeho nejhorší srpen. Ruské weby podobné předpovědi odmítají jako západní strašení, jejich přebíráním je ale zároveň přenášejí k domácímu publiku.
Možná se během srpna 2026 nestane nic, co by překonalo běžnou míru válečných zpráv, havárií a ekonomických problémů. Rusko je však v situaci, kdy možných rozbušek existuje mimořádně mnoho, válka se vrací na jeho území, rafinerie a sklady hoří, rozpočet nese náklady dlouhého konfliktu, veřejnost se bojí mobilizace a stabilita režimu stojí na tvrzení, že stát má všechno pod kontrolou.
Černý srpen proto nemusí přijít jako jedna obrovská katastrofa, ale může vzniknout souběhem několika menších krizí, které se navzájem zesílí. A jestli se něco takového stane, Rusové už mají připravené vysvětlení i název.
P. S. Děkuji, že jste si našli čas a dočetli text až sem. Pokud vás zaujal nebo vám něco přinesl, zvažte prosím sledování, ať vám neuniknou další podobné články. Budu také rád za like nebo komentář. Každá vaše reakce je pro mě důležitá — ukazuje mi, že podobný obsah má smysl, a motivuje mě pokračovat dál. Zvláštní poděkování patří všem, kteří se rozhodli podpořit mě finančním příspěvkem. Jména podporovatelů bohužel nevidím, nemohu tedy poděkovat jednotlivě, ale každé takové podpory si velmi vážím.
Zdroje:
The Ghosts of August – Radio Free Europe/Radio Liberty
https://www.rferl.org/a/the-ghosts-of-august/28683440.html
Russia’s Cruellest Month – The New Yorker
https://www.newyorker.com/news/news-desk/russias-cruellest-month
Давайте в этом году избежим «проклятия августа»: история месяца катаклизмов – Москвич Mag
https://moskvichmag.ru/lyudi/davajte-v-etom-godu-izbezhim-proklyatiya-avgusta-istoriya-mesyatsa-kataklizmov/
Banking Crisis and Recovery – Russia Rebounds, IMF
https://www.elibrary.imf.org/display/book/9781589062078/ch06.xml
How the Kursk Submarine Disaster Changed Putin’s Rule – History
https://www.history.co.uk/articles/kursk-submarine-disaster-putins-response
25 Years Ago, Moscow’s Ostankino Tower Went Up in Flames – Meduza
https://meduza.io/en/feature/2025/08/27/25-years-ago-moscow-s-ostankino-tower-went-up-in-flames-see-photos-of-the-unprecedented-fight-to-save-it
Милонов призвал не верить в «проклятие августа» – Газета.Ru
https://www.gazeta.ru/politics/news/2026/07/30/29004799.shtml
Черный август повторится? Рассчитан курс доллара до конца лета – Men Today
https://www.mentoday.ru/life/news/27-07-2026/chernyi-avgust-povtoritsya-rasschitan-kurs-dollara-do-konca-leta/
Russians Already Call August Cursed. Will It Be Putin’s Bleakest Month? – The Times
https://www.thetimes.com/world/russia-ukraine-war/article/putin-russia-black-august-ukraine-k2khpx8zx
Ukrainian Drones Strike Across Russia, Hitting Refineries and Wildberries Warehouse – Reuters
https://www.reuters.com/world/industrial-facilities-russias-ryazan-fire-after-drone-attack-regional-governor-2026-07-29/
Медведев прокомментировал слухи о мобилизации и назвал число новых контрактников – Фонтанка
https://www.fontanka.ru/2026/07/28/76558085/






