„Chcete totální válku?“ V nejslavnějším projevu přiznal Goebbels poprvé porážky a málem i holokaust

Počátkem roku 1943 bylo jasné, že sen o krátké vítězné válce na východní frontě je dávno pryč. Po bitvě u Stalingradu došlo k definitivnímu obratu ve válce. Dlouho vytvářený obraz německé neporazitelnosti se rozplynul a nacistická propaganda na tuto situaci musela reagovat.

Nejvýznamnějším propagandistickým počinem tohoto období se stal projev ministra lidové osvěty a propagandy Josepha Goebbelse ve Sportovním paláci 18. února 1943. Šlo o pečlivě zinscenované divadlo, ve kterém chtěl ukázat světu jednotu německého národa tváří v tvář všem těžkostem. Ve svém nejslavnějším projevu zároveň také poprvé otevřeně přiznal utrpěné porážky a přes veškerou přípravu se v jednu chvíli málem prořekl a prozradil skutečné plány řešení židovské otázky.

Počátek roku 1943 představoval pro státy Osy skutečný okamžik zlomu. Donedávna zdánlivě neporazitelné armády utrpěly porážky na takřka všech bojištích. Nejznámější a nejničivější porážkou německých sil byla samozřejmě bitva u Stalingradu. V ruinách města na Volze ztratilo Německo svou nejlepší polní armádu a s ní i naději na vítězství. Nedařilo se však ani jinde. V severní Africe dříve do nebes vynášený Rommel čelil vylodění Američanů a po porážce u El Alameinu musel ustupovat také před Brity. Spojenci už té době otevřeně plánovali dění po porážce Německa a veřejně vyhlásili, že přijmou jedině jeho bezpodmínečnou kapitulaci.

Navíc už takřka noc, co noc přilétaly nad Německo britské bombardéry, čím dál častěji střídány jejich americkými protějšky ve dne, aby v německých městech rozsévaly zkázu. Hrůza, kterou před lety zažívali obyvatelé Varšavy, Rotterdamu, Londýna a dalších měst se s plnou silou vracela a běžným Němcům tak bylo každý den nemilosrdně připomínána chiméra konečného vítězství. Za těchto okolností není překvapením, že ve svých hlášeních nacistická Bezpečnostní služba zaznamenávala, čím dal častější poraženecké nálady mezi německým obyvatelstvem.

Ve chvílích, kdy se nedostávalo vlastních úspěchů, si nacistická propaganda ráda vypomáhala vítězstvími japonského spojence. Ale ani odtud nepřicházely dobré zprávy. Počátkem února muselo Japonsko vyklidit Guadalcanal a i přes veškerou snahu o utajení katastrofy v bitvě u Midway, začalo poprvé císařství ustupovat v bojích jak na souši, tak na moři.

Za těchto okolností se zdálo, že i nejvyšší německé velení v čele s Hitlerem začalo situaci brát vážně. V důsledku porážek začalo docházet k významnějším opatřením na podporu válečné výroby. Došlo k uzavření některých typů zábavních podniků, luxusních obchodů módních salónů a dalších obdobných podniků. Ve svém memorandu Hitler zmínil potřebu nasazení „lenochů a parazitů“ či žen do válečné výroby. Řada plánovaných opatření však byla zeslabena či zrušena kvůli tlaku některých nacistických špiček. Panovaly totiž obavy z opakování situace za první světové války. Nacisté věřili teorii o zradě civilního obyvatelstva v první světové válce, které kvůli životním těžkostem vrazilo nůž do zad bojujícím armádám a zapříčinilo tak porážku.

Goebbels však chtěl jít mnohem dál. Požadoval mnohem tvrdší opatření, mobilizaci pracovních sil a jejich přesun na frontu a přechod k totální válce. Nešlo mu však jenom o válečné úspěchy. Ztrácel svůj vliv u Hitlera a věřil, že by ho takto dokázal znovu získat a co víc, dokázal by naplnit své ambice stát se druhým mužem Třetí říše. Projev tak měl nejen navenek demonstrovat jednotu německého lidu, ale také získat podporu pro své cíle.

Goebbels údajně napsal projev ve svém venkovském sídle zcela sám, na rozdíl od svých jiných projevů, které byly založeny na návrzích připravených jeho asistenty, a také si ho nacvičoval před zrcadlem. Pro projev si zvolil berlínský Sportpalast. Ten byl místem, kde se již v minulosti odehrálo mnoho politických projevů a některé z nich zde pronesl i Hitler či Goebbels.

Samotný projev byl pečlivě zinscenován, Goebbels si pečlivě vybral publikum, které se skládalo ze svých nejvěrnějších stranických stoupenců, skupiny skandovaly slogany a velká skupina důstojníků byla instruována, kdy a jak dlouho tleskat. Ačkoliv popisoval diváky v publiku jako zástupce celého národa, mezi nimi veterány z východní fronty, dělníky ve zbrojovkách, členy strany, vojáky Wehrmachtu, lékaře, vědce, umělce, inženýry, architekty, učitele, státní úředníky a zaměstnance, ale i ženy, mladé a staré lidi, ve skutečnosti se jednalo o speciálně vybrané posluchače. V době po projevu se Goebbels chlubil, že šlo o „nejlépe vycvičené“ publikum, jaké mohl mít.

Celý projev trval necelých 108 minut a stal se později ukázkovým příkladem nacistické rétoriky a propagandy. Zpočátku začal Goebbels chválou německého národa, který měl spolu s Wehrmachtem být jedinou silou schopnou zastavit a porazit bolševické nebezpečí. Klíčem k tomuto úspěchu měla být zvýšená válečná výroba a přechod k totální válce. Heslo o totální válce bylo také ústředním motivem výzdoby řečnického pódia, na kterým se tkvěl nápis „Totaler Krieg – Kürzester Krieg“ (totální válka – nejkratší válka).

Po úvodním jmenování skupin přítomných v sále a prohlášení, že „Židé tam nejsou“ položil Goebbels deset řečnických otázek. Ptal se na připravenost německého národa na přechod k totální válce, důvěru ve Vůdce, mobilizaci žen pro práci ve zbrojním průmyslu, ochotu přinášet oběti a pracovat pro vítězství tvrději než dříve.

Na filmových záběrech jsou zachyceny frenetické souhlasné výkřiky z publika a souhlasný potlesk v sálu, stejně jako skandování hesel, mezi nimi například „Führer, befiehl! Wir folgen“ (Vůdče přikaž. My následujeme). Jednohlasná odpověď davu na otázku, zda si Němci přejí raději totální válku, než kapitulaci si stala ikonickým obrazem reprezentujícím celý proslov. Aby ještě povzbudili atmosféru v sále, pouštěli organizátoři projevu v sále nahrávky potlesku.

Svůj projev Goebbels ukončil symbolicky slovy: „Nuže, národe, povstaň! A bouře, nechť se rozpoutá!“ z knihy Muži a chlapci (Männer und Buben) Theodora Körnera, ve které autor vyzýval k osvobozenecké válce proti Napoleonovi. Stejná slova použil Goebbels již projevu ve volební kampani v roce 1932. Po jeho projevu ještě zahrála národní hymna.

Text a průběh projevu byl okamžitě šířen nacistickou propagandou všemi prostředky. Byl otiskován v novinách a promítán ve zpravodajských týdenících. Hitler ho označoval jako „psychologické a propagandistické mistrovské dílo“. Skutečný dopad na válečnou situaci však byl minimální.

Goebbels nedosáhl svého cíle a nebyl významněji zapojen do plánování válečné výroby. Tyto úkoly namísto něj převzali jiní představitelé režimu jako byli Hermann Göring a Albert Speer. Ačkoliv druhý jmenovaný byl často vykreslován jako génius zvyšování válečné výroby, ve skutečnosti ani po těchto událostech nedošlo k rychlému nárustu produkce. Své vytoužené role se nakonec dočkal až za déle než rok, když po sérii porážek na všech frontách z něj na vlastní žádost Hitler udělal v červenci 1944 zmocněnce pro totální válečné úsilí (Reichsbevollmächtigter für den totalen Kriegseinsatz). Jeho pravomoci však byly stále omezené a vzhledem k rychle se zhoršující situaci ve všech ohledech, už ani nedokázal zvrátit vývoj války.

Projev podle všeho neměl ani výraznější a trvalejší dopad na německou morálku a podporu válečného úsilí. Ačkoliv projev ukazoval sjednocené národní společenství připravené k boji do vítězného konce, ve skutečnosti již byli běžní Němci válkou poměrně unavení a jeho pozitivní dopady byly rychle přehlušeny dalšími válečnými neúspěchy, zhoršující se situací v zásobování a stále intenzivnějšími nálety Spojenců.

I přes pečlivou přípravu se nejspíš samotný řečník nechal unést. Zvukový záznam projevu se v některých ohledech liší od písemného záznamu. V nahrávce Goebbels začíná zmiňovat „vyhlazení“ Židů, spíše než méně ostré výrazy použité v písemné verzi k popisu konečného řešení, ale uprostřed slova se zasekne. V jedné části záznamu je slyšet počátek slova Ausrotten (vyhlazení), než se zarazí a opraví na Ausschaltung (vyloučení). Zápisy projevu už se samozřejmě objevily bez tohoto přeřeku.

Ačkoliv se projev stal jeho nejslavnějším, nedosáhl nakonec jeho autor svých kýžených cílů. Byť si to nejspíš v té době ještě nedokázal přiznat, byla už nejspíš válka tak jako tak prohraná a otázkou nebylo zda, ale kdy k porážce dojde. Vystoupení ve Sportovním paláci se tak ve výsledku stalo pouze připomínkou mistrné nacistické propagandy a manipulace, která již nedokázala zakrýt skutečnou situaci.

https://www.fronta.cz/bitva-o-stalingrad-v-nemeckem-tisku

https://de.wikipedia.org/wiki/Sportpalastrede

https://www.n-tv.de/politik/Goebbels-war-kein-guter-Redner-article10144691.html

https://www.spiegel.de/politik/nun-volk-a-cebc7a71-0002-0001-0000-000046209381?context=issue

https://archive.org/details/in.ernet.dli.2015.185382

https://portal.ehri-project.eu/units/us-005578-irn1004365

Vyňatek z proslovu v češtině:

https://www.valka.cz/11023-Vynatek-z-Goebblsovy-reci-ve-sportovnim-palaci

Youtube:

https://www.youtube.com/watch?v=9fAojfpMlfo