Článek
Když v říjnu 2023 pronikli teroristé z Hamasu přes pohraniční zeď a začali vraždit každého, kdo jim jen přišel do cesty, byl svět v šoku. Bohužel to nebylo poprvé, kdy se něco takového v Izraeli odehrálo. Roku 1974 v den výročí vzniku státu Izrael trojice teroristů obsadila školu v severoizraelském městě Ma'alot a na místě se odehrávaly scény ne nepodobné těm, které všichni známe z nedávných událostí.
Infiltrace a útok na Ma'alot
Město Ma'alot najdeme na náhorní plošině v hornaté oblasti západní Galileji, přibližně 10 kilometrů od hranic s Libanonem. Jde o tzv. rozvojové město – tato sídla vznikala v 50. a 60. letech minulého století pro ubytování velkého množství přicházejících židovských imigrantů. Samotná Ma’alot byla založena roku 1957 a jeho obyvatelé pocházeli především z řad židovských imigrantů z Maroka a Tuniska.
Tři teroristé z Demokratické fronty pro osvobození Palestiny, Ali Ahmad Hasan al-Atmah přezdívaný Linu (někdy psáno Lini), Muhammad Muslih Salim Dardur známý jako „Harbi“ a Zijád Abdar-Rahim Kaik, pronikli v noci 13. května přes přírodní rezervaci v uniformách izraelské armády. Vyzbrojeni byli puškami AK-47, ručními granáty a československou plastickou trhavinou Semtex. Přes noc se ukryli poblíž vesnice Churfejš obývané izraelskými Drúzy.
Mapa severního Izraele s vyznačením města Ma'alot, dejiště tragických událostí
Následujícího dne brzy ráno vyrazili k Ma’alotu. Na cestě narazili na dodávku řízenou jedním z drúzských vesničanů vezoucí několik místních obyvatel z práce. Ve své izraelské uniformě se Linu postavil na krajnici a když vůz zpomalil, zahájil na něj palbu. Okamžitě zabil jednu ženu a zranil další lidi včetně řidiče, ten však naštěstí zachoval chladnou hlavu, zhasnul světla a dokázal z místa ujet. Jeden z postřelených později v nemocnici zemřel. Na místo záhy dorazily armádní jednotky, nepodařilo se jim však teroristy najít.
Trojice následně pokračovala do Ma'alotu, kde klepali na dveře několika domů a hebrejsky vyzývaly obyvatele k otevření s tím, že jsou policisté pátrající po teroristech. Na jejich příkazy reagoval Josef Kohen, otec rodiny arabských Židů. Teroristé jej okamžitě vyvlékli ven a zastřelili před jeho domem. Následně vstoupili do domu a zastřelili jeho manželku v sedmém měsíci těhotenství, jejich čtyřletého syna a vážně zranili jejich šestiletou dceru. Jediný, kdo přežil útok bez úhony byl 16měsíční hluchoněmý syn, kterého matka stihla duchapřítomně před útokem skrýt pod postelí.
Vrazi se poté vydali k základní škole Netiv Me'ir, ve které zrovna přespávali studenti náboženské školy, kteří do Ma'alotu vyrazili na školní výlet. Cestou teroristé ještě narazili na místního zdravotníka, kterého zbili, postřelili a nechali na ulici vykrvácet. Do školy dorazili přibližně ve 4 hodiny ráno.
Jeden z rodičů zabitých studentů měl údajně prosit ředitele školy, aby výlet zrušil poté, co se dozvěděl, že do oblasti pronikli ozbrojenci. V té době už však ředitel považoval za příliš pozdě akci rušit, protože už bylo vše připraveno. Ozbrojenci původně plánovali počkat na děti, které měly dorazit až následující den na výuku, a nečekali, že v budově najdou tolik studentů ubytovaných už předem. Tři ze čtyř učitelů uprchli výskokem z okna a opustili své žáky, což mezi rodiči později vyvolalo obrovské pobouření. Místní úřady učitele okamžitě postavily mimo službu. Celkem bylo jako rukojmí drženo 85 studentů a několik učitelů. Pod pohrůžkou zbraní byli studenti donuceni sedět na zemi a teroristé kolem nich rozmístili trhaviny.
Po rozednění oznámili své požadavky. Po Izraeli požadovali propuštění 23 Arabů z izraelských věznic a propuštění dalších tří včetně Kozo Okamoty, Japonce zodpovědného za teroristický útok na Lodském letišti. Ultimátum mělo vypršet v 18 hodin téhož dne a v případě nesplnění požadavků hrozili povražděním všech rukojmích.
Další jejich obětí se během dopoledne stal mladý voják, který byl v domovském městě na propustku. Pokusil se vyšplhat na blízkou vodárenskou věž, aby měl lepší výhled na situaci, jeden z teroristů jej však zastřelil. Zatímco se odehrávalo drama na místě, špičky Izraele rozhodovaly, co dále.
Vyjednávání a zásah komanda
Poprvé v historii státu Izrael přistoupili jeho představitelé na vyjednávání s teroristy. Náčelník generálního štábu Mordechaj Gur byl pro vyjednávání, jeho rozhodnutí však obratem vetoval tehdejší ministr obrany Moše Dajan. Po mimořádném zasedání vlády však bylo nakonec přijato rozhodnutí vyjednávat. Teroristé ovšem odmítli požadavek na prodloužení ultimáta a mezitím se proto začala připravovat také ozbrojená akce na osvobození rukojmích.
Když se nepodařilo během zbývajícího času dosáhnout žádného průlomu v jednání, obdržela místní elitní jednotka Sajeret Matkal svolení k zásahu. Tato speciální jednotka byla založena po vzoru britských SAS a nejvíc se proslavila o dva roky později při osvobození rukojmích na letišti v ugandském Entebbe.
V 17:25 přišel rozkaz k útoku. Útočná jednotka byla rozdělena do tří skupin. Dvě měly proniknout dovnitř hlavním vstupem, zatímco třetí měla vylézt po žebříku a dostat se do budovy oknem na severní straně. Komanda se přesouvala z východní strany kolem rozestavěných bytových domů, kam nebylo z budovy školy vidět na jejich postup. Celá operace měla být koordinována současně s palbou odstřelovačů na trojici únosců.
V 17:32 vstoupila první skupina do budovy hlavním vchodem v přízemí, který byl zabarikádovaný stoly a židlemi. První tříčlenný tým se okamžitě dostal pod palbu na schodišti vedoucím do druhého patra. Jeden z členů komanda následně hodil do chodby ve druhém patře fosforový granát, aby vytvořil kouřovou clonu. Kouř po výbuchu však oslepil i druhý tým, který měl za úkol zlikvidovat Linua. Ten byl v té době u okna ve třetím patře, odkud předtím pálil proti postupujícím Izraelcům.
Evakuace zraněných ze školy
Když izraelské jednotky pronikly do třídy, kde byli drženi studenti, Harbi popadl jednoho z nich a pod pohrůžkou zbraně ho držel na podlaze jako živý štít. Kaik byl při ústupu do učebny se studenty zastřelen, Linuovi se ale podařilo dostat do učebny, popadnout několik zásobníků z učitelského stolu a znovu nabít zbraň. Poté začal pálit dávkami po studentech a z okna házel granáty. Když mu střela komanda rozdrtila levé zápěstí, stihnul ještě hodit dva granáty mezi skupinu dívek schoulených na podlaze, než byl konečně izraelskou palbou zneškodněn. Poté se komandu konečně podařilo proniknout do místnosti a zlikvidovat i posledního přeživšího teroristu. Několik studentů mezitím vyskočilo z přibližně třímetrové výšky okny ven.
Výsledek operace byl tragický. Kromě tří militantů z organizace DFLP bylo během útoku zabito dvaadvacet středoškolských studentů a více než padesát dalších utrpělo zranění. Zavraždění studenti byli pohřbeni ve svém rodném městě Safed. Někteří z přibližně deseti tisíc lidí, kteří se účastnili pohřbů, skandovali: „Smrt teroristům.“
Izraelská odpověď
V odpovědi na teroristický útok zahájilo následujícího dne izraelské letectvo údery proti táborům Lidové fronty pro osvobození Palestiny a Demokratické fronty pro osvobození Palestiny v jižním Libanonu. Bylo také zahájeno vyšetřování událostí.
Vyšetřovací komise vedená generálním prokurátorem Izraele očistila jméno tří učitelů, kteří z místa uprchli s některými studenty. Vyšetřovatelé došli k závěru, že by nedokázali na místě pomoci a jejich útěk a ochrana vlastního života byly logickým řešením. Závěry komise však s hořkostí odmítly rodiny obětí.
Památník obětem útok v budově školy
Další vyšetřování odhalilo také chyby na straně bezpečnostních složek. Patřily mezi ně chybné hlášení pohraničních hlídek, které odhalily stopy procházejících teroristů, hlásily však svým velitelům, že šlo nejspíš o pašeráky. Největším pochybením však byl samotný zásah armádního komanda. Selhání odstřelovačů na samém počátku operace umožnilo teroristům zavraždit a zranit další desítky studentů. Jen štěstí nejspíš zabránilo odpálení výbušnin, po kterém by počet obětí byl nejspíš mnohem vyšší.
Jako reakci na tuto situaci vytvořil Izrael v následujícím roce speciální protiteroristickou policejní jednotku Jamam. Ta spadá pod jurisdikci Hraniční policie Izraele a jejím hlavním úkolem je záchrana rukojmích. Její vznik a existence vycházejí z předpokladu, že zásah na domácím území je odlišný od operací na území nepřítele, se kterým mají naopak bohaté zkušenosti armádní jednotky.
Ve městě Ma'alot se palestinští teroristé z DFLP pokusili svůj úspěch zopakovat ještě v roce 1979, když vtrhli do místního hotelu a pokusili se vzít rukojmí. Tentokrát však již dokázala armáda adekvátně reagovat a trojici útočníků rychle zneškodnila.
Dnes jsou po obětech pojmenovány ulice jako například ulice „22 dětí Ma'alotu“, události jsou věnovány památníky v samotné škole. Třída, kde se vraždění odehrálo je uchována jako vzpomínková místnost na oběti. Připomínáni jsou také Kohenovi.
P. S. Děkuji, že jste si našli čas a dočetli text až sem. Pokud vás zaujal nebo vám něco přinesl, budu rád za like, sledování nebo komentář. Každá vaše reakce je pro mě důležitá — ukazuje mi, že podobný obsah má smysl a motivuje mě pokračovat dál.
Zdroje:
