Článek
Je to více než týden, co začaly další boje na Blízkém východě. Válka nezačala jako obvykle v noci, ale překvapivě v ranních hodinách. Důvod vyšel rychle najevo. USA a Izrael tento neobvyklý čas zvolily, aby mohly hned v prvních hodinách zlikvidovat téměř celé nejvyšší vedení íránského režimu.
Několik hodin po tomto úspěšném útoku začaly internet zaplavovat záběry amerických a izraelských letadel a dronů operujících beztrestně v íránském vzdušném prostoru. Dekapitace vedení státu, dosažení naprosté vzdušné převahy v úvodních hodinách konfliktu[1]a to vše bez vlastních ztrát způsobených nepřítelem jsou obrovským úspěchem a ukázkou naprosté taktické a technologické dominance obou útočících států nad Íránem.
Tyto úspěchy ovšem zakrývají skutečnost, že Trump nemá připravený realistický plán jak dále. Situace se samozřejmě velmi rychle vyvíjí a je třeba na ni reagovat, Trumpova neustále se měnící a protiřečící si vyjádření však ukazují, že prostě zkouší, co projde. Nejvíce je to vidět u jeho opakovaných otoček na téma cíle americko-izraelské operace.
První komunikovaný cíl byla změna režimu v Íránu a osvobození jeho obyvatel.[2]Jen o několik dnů později však oznámil, že ho nezajímá, kdo bude ve vedení země a zda se z ní stane demokracie, pokud bude nová vláda vycházet dobře s USA a Izraelem.[3]Jen aby hned následující den opět změnil americké cíle s tím, že s Íránem nebude vyjednána žádná dohoda a s požadavkem na jeho bezpodmínečnou kapitulaci.[4]Tisková mluvčí poté musela vysvětlovat, že v tomto případě bezpodmínečná kapitulace znamená, že Trump sám určí, že Írán nepředstavuje hrozbu pro Spojené státy a jejich vojáky na Blízkém východě.[5]To vše jsou v krátkosti změny, které se odehrály za něco málo přes týden bojů.
Stejně tak prostředky, kterými toho chce Trump dosáhnout se opakovaně mění. Původně se mělo jednat o nasazení leteckých sil a raketové útoky, které měly zlikvidovat vedení země a schopnost iránských ozbrojených sil klást odpor. Později se začalo mluvit také o podpoře kurdským silám v boji proti Íránu.[6] Jen krátce nato už oznámili kurdští představitelé, že ofenzíva již probíhá.[7]Jen aby hned vzápětí Trump tuto informaci popřel a nasazení kurdských sil vyloučil.[8]Byla by to na jejich straně ostatně bláhovost poté, co je sám Trump opustil jen několik měsíců zpět v Sýrii poté, co Kurdové roky dělali práci za americké pozemní síly v Sýrii. Před tímto scénářem své íránské protějšky syrští Kurdové ostatně také sami varovali.[9]
Rychlý pád režimu se také nekonal a nezdá se, že by měl v nejbližších dnech nastat. Co z pohledu USA a Izraele hůře, novým nejvyšším vůdcem se stal Modžtaba Chámeneí, běžně řazený mezi zastánce tvrdé linii. Při útoku na vedení státu zemřel nejen jeho otec, ale podle zpráv také jeho manželka, jedna z dcer a možná další blízcí příbuzní. Má aktuálně také silné osobní důvody odmítnout jakoukoliv spolupráci s USA a Izraelem.[10]To vše za situace, kdy se Trump neopomněl chvástat tím, že bez jeho souhlasu íránské vedení nemůže dlouho vydržet.
Ta by i bez těchto okolností nejspíš nebyla možná, je totiž jen těžko představitelné, že by nyní představitelé iránského režimu opět zasedli k jednání se Spojenými státy s důvěrou, že Američané s nimi jednají v dobré víře. Pro připomenutí – oběma útokům, tomu loňskému během června a současnému předcházela jednání, která samotní Američané označovali za konstruktivní. O nemožnosti dalšího jednání v současné chvíli už mluvil také íránský ministr zahraničí.[11]
Neodehrávají se ani žádné masivní protesty íránských občanů, jak tomu bylo v lednu. Krátkou výjimkou byly oslavy při oznámení úmrtí nenáviděného Chámeneího, ty však rychle utichly. Krvavá lázeň, ve které režim tyto protesty utopil, a to i přes Trumpovu slibovanou pomoc, jsou ještě stále v čerstvé paměti. Lze si jen stěží představit, že by někdo opět riskoval život, zdraví nebo dlouholeté tresty vězení za slib amerického prezidenta, který neustále dokazuje, že dokáže otočit o 180 stupňů nejen zde dne na den, ale doslova z hodiny na hodinu. Řešení konfliktu nepřichází tedy ani z tohoto směru.
Poslední oblíbené téma „venezuelský scénář“ není v tomto případě také reálný. Ukazuje se, že na rozdíl od latinskoamerické země je schopné iránské vedení na likvidaci vedení (a to v mnohem větším měřítku) reagovat a odmítá se podvolit americkým požadavkům. Obdobná operace, jak tomu bylo v Caracasu je navíc kvůli íránské geografii nemožná. Realistická není ani velká pozemní operace, na kterou nemají Američané v oblasti dostatečné síly a rozhodně ani chuť.
Trump se tak svým jednáním sám zahnal do kouta. Spolupracovat s ním nechtějí ani jeho potencionální spojenci v podobě Kurdů či nespokojených Íránců ve velkých městech, íránský režim už nejspíš pochopil, že nemá cenu jednat s člověkem, který nechce jednat v dobré víře a běžně zahazuje dohody, jakmile se mu přestanou hodit. Trump tak nemá realistické východisko ze situace tak, aniž by způsobil ještě větší problémy než existovaly dosud.
[2] https://www.washingtonpost.com/national-security/2026/02/28/trump-iran-war-regime-change-freedom/
[3] https://edition.cnn.com/2026/03/06/politics/trump-interview-iran-cuba-dana-bash
[4] https://www.nytimes.com/2026/03/06/us/politics/trump-unconditional-surrender-iran.html
[5] https://www.axios.com/2026/03/06/trump-iran-war-unconditional-surrender
[6] https://edition.cnn.com/2026/03/03/politics/cia-arming-kurds-iran
[7] https://www.i24news.tv/en/news/middle-east/iran-eastern-states/artc-exclusive-thousands-of-kurdish-fighters-launch-ground-offensive-into-iran-against-regime-official-says
[8] https://fortune.com/2026/03/07/trump-kurdish-troops-iran-war-israel-turkey-erbil-iraq/
[9] https://www.reuters.com/world/middle-east/syrias-kurds-caution-irans-kurds-against-aligning-with-us-against-tehran-2026-03-08/
[10] https://www.nbcnews.com/world/iran/iran-supreme-leader-mojtaba-khamenei-rcna261645
[11] https://www.aa.com.tr/en/middle-east/iran-s-foreign-minister-rules-out-negotiations-with-us-after-very-bitter-experience/3857392
