Článek
Každý rok 28. října si Řecko připomíná jeden z nejvýznamnějších okamžiků své moderní historie – Den „Ochi“ (Όχι), neboli „Den Ne“. Tento státní svátek připomíná chvíli z roku 1940, kdy řecký premiér Ioannis Metaxas odmítl italské ultimátum, které požadovalo, aby Řecko umožnilo jednotkám Osy obsadit strategická území na jeho území. Jediné slovo – Ochi – se stalo symbolem odporu, jednoty a odvahy a dodnes představuje ducha řecké nezávislosti a hrdého vzdoru proti tyranii.
Na podzim roku 1940 byla téměř celá Evropa ve válce. Německo ovládlo většinu západní Evropy a Mussoliniho fašistická Itálie chtěla následovat jeho příklad na Balkáně. Řecko, tehdy pod autoritářskou vládou Ioannise Metaxase, si udržovalo opatrnou neutralitu – snažilo se vyhnout jak spojenectví s Osou, tak s Velkou Británií. Itálie však dlouhodobě považovala Řecko za součást své sféry vlivu. Vztahy obou zemí se zhoršily po italské okupaci Dodekanéských ostrovů v důsledku italsko-turecké války a po několika provokacích v Egejském moři. Na podzim 1940 se Mussolini rozhodl pro vojenskou invazi z Albánie, kterou Itálie okupovala a udržovala zde loutkovou vládu, aby posílil své impérium a dokázal Hitlerovi sílu italských zbraní.
Okolo třetí hodiny ranní 28. října 1940 navštívil italský velvyslanec v Řecku Emanuele Grazzi Metaxasovu rezidenci v athénské čtvrti Kifisia. Předložil mu ultimátum, které požadovalo, aby Řecko umožnilo italským vojskům vstup na své území a obsazení strategických bodů – s pouhými třemi hodinami na odpověď. Metaxas odpověděl krátce a rozhodně. Francouzsky, diplomatickým jazykem té doby, pronesl: „Alors, c’est la guerre.“ – „Tak tedy válka.“ Brzy se však rozšířila zpráva, že Metaxas odvětil pouhé: „Ochi!“ Po celém Řecku vyšli lidé do ulic a opakovali totéž, jediné slovo, které se stalo vyjádřením hrdosti, důstojnosti a vůle bránit svobodu.
Premiér Ioannis Metaxas - hrdina okamžiku a autor odmítavého „Ochi“
Za svítání téhož dne napadla italská vojska Řecko přes pohoří Helenidy na albánsko-řecké hranici. Italové očekávali snadné vítězství, místo toho narazili na tvrdý odpor. Řecká armáda, ačkoli menší a hůře vybavená, bojovala s neuvěřitelnou odvahou a během několika týdnů zatlačila Italy zpět do Albánie. Byl to první spojenecký úspěch v pozemním boji v dosud probíhající válce. Tento konflikt, známý jako řecko-italská válka trval až do 23. dubna 1941, kdy Řecko konečně podlehlo německé invazi. Odvaha řeckých vojáků ohromila svět. Britský premiér Winston Churchill tehdy prohlásil: „Od této chvíle neříkejme, že Řekové bojují jako hrdinové, ale že hrdinové bojují jako Řekové.“ V dubnu 1941 však Německo zasáhlo, aby pomohlo svému spojenci, a zahájilo operaci Marita, tedy invazi do Řecka. Navzdory statečné obraně řeckých sil byla země přemožena a následovala okupace. Přesto zůstalo morální vítězství 28. října symbolem odporu – Řecko se postavilo fašismu v době, kdy většina Evropy mlčela nebo již byla poražena.
Síla slova „Ochi“ přesahuje samotnou historickou událost. Stalo se symbolem jednoty, národní hrdosti a morálního odporu. Pro zemi, která v průběhu staletí opakovaně bojovala za nezávislost – od turecké nadvlády po moderní okupace – představuje „Ochi“ pokračování tradice odporu a potvrzení touhy po svobodě. Během okupace Řecka silami Osy (1941–1944) se „Ochi“ stalo tajným heslem odboje. Šeptalo se mezi partyzány v horách, psalo se na zdi měst a objevovalo v písních a básních. Toto jediné slovo shrnovalo celá staletí řecké identity do jediné slabiky: neochotu podrobit se útlaku.
Dnes je Den Ochi jedním z nejdůležitějších státních svátků Řecka. Po celé zemi se konají vojenské i studentské průvody. V Athénách a dalších městech pochodují děti s řeckými vlajkami, recitují básně o svobodě a vlastenectví. Den začíná bohoslužbami na památku padlých a pokračuje ceremoniemi u památníků. Největší přehlídka se tradičně koná v Soluni, která v tento den slaví také svátek svého patrona, svatého Demetria. Přítomen bývá prezident republiky i představitelé armády. Nad městem přelétají stíhačky řeckého letectva, připomínající sílu a jednotu národa. Den Ochi slaví i řecké komunity po celém světě. Organizace řecké diaspory pořádají kulturní akce, výstavy a vzdělávací programy, které mají mladší generace seznámit s významem svobody a vlastenectví.
Den Ochi připomíná, že národní identita nevzniká pouze na základě vojenských vítězství, ale také morální odvahy a jednoty národa. Příběh z 28. října se hluboce prolíná s celými dějinami Řecka – obranou demokracie, svobody a lidské důstojnosti, hodnot, které sahají až do antiky. V určitém smyslu představuje „Ochi“ pokračování antického řeckého ducha. Stejně jako Sparťané stáli u Thermopyl a Athéňané u Marathonu, i moderní Řekové v Pindských horách roku 1940 potvrdili své odhodlání bránit svobodu proti přesile. Právě tato historická kontinuita dodává Dni Ochi hluboký emocionální a filozofický význam.
Zdroje:
https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/rekove-slavili-ochi-day-den-kdy-zeme-rekla-ne-fasismu_201310281537_sbartosova
https://www.athenswalkingtours.gr/our-blog/452-oxi-day-in-greece-a-day-of-bravery-pride-and-celebration.html
https://greeceinsiders.travel/28-october-1940-ohi-day-what-do-greeks-celebrate/
