Článek
V roce 1997 přišel do kin americký film Vrtěti psem (v originále Wag the Dog). Děj filmu ve zkratce vyprávěl příběh amerického prezidenta usilujícího o znovuzvolení. Několik málo dní před volbami však hrozí, že dobře rozjetou kampaň torpéduje skandál prezidenta obviněného nezletilou dívkou ze sexuálního poměru v prostorách Bílého domu. Na pomoc byl povolán špičkový spin doctor s úkolem zachránit situaci a odvést pozornost od hrozícího průšvihu. Způsobem, jak toho dosáhnout bylo vytvořit fiktivní krizi v Albánii a odvést tak pozornost médií a voličů. Conrad Brean v podání Roberta de Nira se tak pustí do práce a začne zachraňovat situaci, jak to jen jde, přičemž závěr filmu naznačuje možnost vzniku skutečné krize v Albánii.
Shodou okolností asi měsíc od uvedení filmu do kin vypuknula po anonymním upozornění aféra ve spojitosti se vztahem mezi prezidentem Clintonem a mladou stážistkou Monicou Lewinsky. V následujících měsících se dostal Clinton pod tlak a byť od počátku vztah popíral, a to jak v médiích, tak později pod přísahou, nakonec vyplynulo na povrch, že vztah mezi oběma trval rok a půl a prezident celou dobu o svém vztahu lhal.
Zároveň však ve dnech, kdy čelil intenzivní mediální a veřejné pozornosti v souvislosti s výpovědí před soudem či v době kdy se hlasovalo o jeho impeachmentu americké ozbrojené síly provedly údery v Súdánu, Afghánistánu či Iráku. Opoziční republikáni, ale také mnohá média rychle poukázali na podobnost s děním ve filmu a kritizovali prezidenta za snahu o odvedení pozornosti prostřednictvím vojenských akcí v zahraničí.
Film a následný skutečný sexuální skandál pomohly zpopularizovat frázi wag the dog čili vrtěti psem v novém významu. Zatímco původní fráze tail wagging the dog (ocas vrtící psem) označovala situace, kdy se druhotný nebo vedlejší prvek stane důležitějším než ten hlavní a začne diktovat směr nebo jednání celku, nyní označovala taktiku odvedení pozornosti.
Z filmového plátna k realitě dnešních dnů
Obdobně jako jeho skutečný i filmový předchůdce, také současný americký prezident čelí na domácí půdě mimo jiné sexuálnímu skandálu. A obdobně jako v případě předchůdců ho lze důvodně podezírat, že dělá vše možné, aby odvedl mediální a veřejnou pozornost k událostem za hranicemi USA. Problémů, kterým v současnosti Trump a jeho administrativa čelí není zrovna málo, a navíc se často týkají zásadních bodů jeho politického programu.
Možná nejviditelnějším problémem z perspektivy mimo USA je otázka cel. Od 2. dubna, kdy během tzv. Dne osvobození (Liberation Day) vyhlásil Trump nezřídka likvidační cla na téměř všechny státy světa a rozjel tak na plno globální obchodní války a následná obchodní jednání, uplynulo jen několik málo měsíců a pro Trumpovu administrativu se v poslední době věci nevyvíjejí vůbec dobře. Podle všeho to vypadá, že americký Nejvyšší soud shodí cla jako nelegální a pokud se tak stane, lze očekávat, že se importéři přihlásí o jejich vrácení.
Byla by to další rána již tak deficitnímu rozpočtu, obzvláště s ohledem na fakt, že původně slibované úspory ve výši 2 bilionů dolarů ročně, které měl zajistit úřad DOGE pod vedením Elona Muska se ve skutečnosti smrskly na možná 60 miliard dolarů.
Není to však zdaleka jediný problém – Trump s oblibou nasazuje do ulic Národní gardu údajně pro boj proti kriminalitě a pro zvýšení bezpečí občanů. I tyto kroky však čelí odporu justice, která je postupně blokuje. Množí se také případy chybných deportací, které zpětně americké soudy prohlašují na nezákonné. A by toho nebylo málo, historicky nejdelší shutdown federální vlády, jeho ekonomické dopady a index spotřebitelské důvěry na minimálních hodnotách za poslední více než 3 roky, to vše ukazuje na selhání jeho politiky a neschopnost naplnit Trumpovy velkohubé předvolební sliby.
Zbývá však ještě jeden skandál. Mediálně nejvděčnější a mezinárodně nejznámější případ a problém, který si vlastně Trump vyrobil z velké části sám představuje stále živý skandál okolo Jeffreyho Epsteina.
Trump si sám na sebe upletl bič
Jeffrey Epstein a jeho skandál asi nepotřebuje bližší představení. Americký obchodník a filatrop (jak ho stále označuje ve svém vyhledávání Google) neblaze proslul nejen zneužíváním nezletilých dívek a organizací sexuálních orgií na svém soukromém ostrově, ale znám byl také díky svým kontaktům na vrcholné politiky demokratů i republikánů. Všichni zúčastnění se samozřejmě marně snažili z této známosti, jakkoliv vyvléct.
Nepomohla jim k tomu ani podezřelá smrt v cele, která měla být speciálně upravena tak, aby k sebevraždě nemohlo dojít, nemluvě o tom, že jeho cela měla být neustále pod dohledem kamer a dozorců. Situaci jen zhoršovala prazvláštní „snaha“ vše vysvětlit, která často vyvolala více otázek, než na kolik jich odpověděla. Věta Epstein didn't kill himself (Epstein se nezabil) a konspirační teorie okolo jeho smrti tak žijí vlastním životem i více než 5 let od jeho smrti.
Celá tato situace samozřejmě velmi dobře nahrávala Trumpovi v době předvolební kampaně a ten neváhal ukázat prstem na prohnilý estabilishment, který kryje pedofilii. Co na tom, že sám velmi dobře Epsteina znal, během své kampaně o něm velmi rád mluvil a sliboval zveřejnění seznamu jeho „klientů“ a potrestání viníků.
Po volbách však velmi rychle otočil a téma se pro něj stalo krajně nepříjemným. Z prohlášení ministryně spravedlnosti Pam Bondi o tom, že má „Epsteinovu složku doslova na stole“ se záhy stalo „složka neexistuje.“Sám Trump prohlásil, že celý případ je pouze hoax a na dotazy na toto téma opakovaně reagoval velmi podrážděně. Pozornost médií a voličů navíc upoutal fakt, že odsouzená dlouholetá společnice Epsteina Ghislaine Maxwell byla přeřazena do mírnější věznice a má řadu pro vězněné velmi neobvyklých výhod.
Trumpovi voliči jsou obvykle více než ochotní mu odpustit nedodržené předvolební sliby. V tomto případě však prezident zjevně u republikánské voličské základny narazil.Vzhledem k tomu, že téma spojovalo obě politické strany, hrozilo mu, že ho Sněmovna reprezentantů i Senát přehlasují a donutí dokumenty zveřejnit i proti jeho vůli. Trump by tak čelil obrovskému politickému debaklu, kdy by se musel stavět proti spojeným politickým oponentům. Musel tak i proti své vůli změnit kurz a veřejně prohlásit, že je pro jejich zveřejnění.
Vrtěti psem – omezená pozornost médií a diváků
Nic nepomůže k upoutání pozornosti diváků jako pořádná krize. Jedna taková se právě odehrává ve Venezuele. Oficiálně se jedná o protidrogovou operaci a tomuto tvrzení odpovídá také rétorika amerických diplomatů. Jak je tomu obvyklé u Trumpových kroků, objevují se často otázky, zda jsou zásahy proti lodím údajně přepravujícím drogy vůbec legální.
Co už neodpovídá protidrogové operaci je soustředění amerických sil v oblasti. Na místo nejnověji dorazila americká letadlová loď, v oblasti je soustředěno velké množství lodí a letecké techniky a USA modernizují a rozšiřují leteckou základnu v blízkém Portoriku. Americké ozbrojené síly tak mají v oblasti prostředky odpovídající spíše přípravě na regulérní válku než operaci proti malým člunům.
Zásahu proti samotné Venezuele odpovídá také nejnovější označení kartelu Cartel de los Soles, který je obviňován z napojení na nejvyšší politické a vojenské špičky Venezuely, za teroristickou organizaci.
Že se věci nemají jen tak a americké kroky nepovažují za pouhý bluf odpovídají také kroky samotné Venezuely, která začala mobilizovat síly a volat své spojence o pomoc. Na to mělo reagovat Rusko a dodat jak prostředky protivzdušné obrany, kterých samo nemá nazbyt, ale údajně také své špičkové experty přes drony. Neví se však, zda skutečně něco poslali a případně kolik, vzhledem tomu, že dříve nedokázali Rusové ochránit své spojence v Arménii a Íránu.
Média a voliči se tak mohou zaměřit na místo problémů doma krizi v zahraničí. Je otázka, zda k útoku skutečně dojde, mnozí na místě jej však čekají již tento víkend (a ze stejných důvodů, tedy k odvedení pozornosti), na druhou stranu by tím však nejspíš Trump pohřbil svou roli mírotvůrce, který dle vlastních slov za pouhých pár měsíců ukončil 8 válek (včetně té v Albánii).
Na druhou stranu, pokud by mu to mělo pomoci předejít riziku dalšího kriminálního vyšetřování nebo dokonce impecheamentu, určitě by to pro něj samotného bylo výhodné. Jak ukazuje poslední spojené hlasování republikánů a demokratů, nemá v případě tohoto skandálu podporu své strany a voličů MAGA vůbec jistou. Objevily se již obvinění, že se před zveřejněním dokumentů o Epsteinovi snaží jejich obsah „vyčistit“
A i pokud by nakonec nebyla zpráva natolik výbušná, jak se očekává a Trump ze zveřejnění dokumentů vyšel bez větší úhony, uměle vytvořená krize, byť nakonec bez eskalace do podoby přímých bojů, může Trumpovi přinést cenné body v zahraniční politice. Jednak vyvolal další tlak na Rusko odvedením jeho zdrojů a tlakem na ruského spojence, jednak také Maduro vyhlásil ochotu k jednání, ze kterého mohou vzejít kýžené ústupky Trumpovi. Tedy i kdyby opět vše vyšumělo do ztracena, může si Trump pro sebe „něco“ urvat. Nejspíš už brzy se však dozvíme, co by to něco mělo být.
