Hlavní obsah
Příběhy

Alena (38): Bývalý správce mi vrátil klíč od domu. Večer mě na schodech požádal, ať mu nezhasínám

Foto: grok.com

Alena měla před výměnou zámku vybrat od nájemníků staré klíče. Jeden jí vrátil i bývalý správce. Když ho večer potkala na schodech s notebookem na kolenou, čekala, že jí zase začne vysvětlovat, co je v domě potřeba udělat.

Článek

Když jsem se nastěhovala do našeho domu v Olomouci, připadal mi pan Vacek jako člověk, který tam zná i lidi, co se už dávno odstěhovali. Hned první den mi pomohl vynést pračku a cestou nahoru mi vyjmenoval, u koho se nemám leknout štěkání a komu radši nezvonit po noční. Bydlel v přízemí vedle bývalé kočárkárny a občas nám přebíral balíky. Pár let jsem ani nevěděla, že ten byt má jen na dobu, kdy pro majitele dělá správce.

Správu domu převzala firma

Na podzim nám majitel napsal, že správu přebírá firma a závady máme hlásit přes formulář. Mně to vyhovovalo. S Vackem se člověk domluvil skoro na všem, ale občas jsem ho kvůli něčemu musela odchytit cestou z práce a pak se připomenout. Že s ním majitel ukončil i nájem, jsem se dozvěděla o týden později, když si ode mě půjčoval rudl na stěhování.

„Mám zatím pokoj kousek od nádraží,“ řekl mi, když mi rudl přivezl zpátky. Zeptala jsem se, jestli tam bude sám. „Na pokoji jo,“ odpověděl a začal mi ukazovat, jak se rudl skládá, abych ho dostala do komory. Nezeptala jsem se, kde bude pracovat. Měla jsem za to, že kdo umí kolem domu tolik věcí jako on, někde se uchytí hned.

Od lidí jsem vybírala staré klíče

Majitel se mě pak zeptal, jestli ráno pustím zámečníka do domu. Pracuju z domova a bydlím v prvním patře, takže jsem kývla. Den před výměnou jsem obešla byty s novými klíči v obálkách. V každé domácnosti jsem nechala jeden starý do rána a ostatní jsem sbírala do krabice od čaje. Nájemníci se u dveří většinou zdrželi, protože chtěli vědět, kdo teď bude dělat věci, které do formuláře ani nevěděli jak napsat.

Vacek se stavil po čtvrté. Podal mi klíč s modrou plastovou hlavou a řekl, že od bytu už všechno odevzdal majiteli. Pak se zeptal, jestli zámečník přijde opravdu v osm. Myslela jsem, že ho chce ještě zastihnout a něco mu vysvětlovat, tak jsem mu trochu příkře řekla, že si to s ním vyřídím sama. „Jasně, já jen abych věděl,“ odpověděl. Krabici jsem zavřela dřív, než se otočil k odchodu.

Večer jsem ho našla na schodech

Kolem čtvrt na osm jsem šla dolů pro nákup, který mi přivezli ke vchodu. Na mezipatře seděl Vacek. Měl na sobě bílou košili, jakou jsem ho nikdy neviděla nosit, a notebook si opíral o kolena. Nejdřív mě napadlo, že mu někdo podržel dveře. Pak jsem si všimla, že si pod bundu dal kus kartonu, aby ji nepoložil přímo na špinavý schod. Zjevně se tam chystal chvíli zůstat.

„Co tady děláte?“ vyjela jsem na něj. Čekala jsem něco o světle ve sklepě nebo o dveřích, které pořád nedovírají. Vacek sklopil víko notebooku. „Nechala byste mi tu svítit tak do osmi?“ Na mezipatře jsme měli obyčejný vypínač. Když tam někdo nechal svítit, cestou kolem jsem zhasínala. Vůbec mě nenapadlo, že si toho všiml.

„Já mám v půl osmé pracovní pohovor,“ dodal. „Přes video. Prý to bude na dvacet minut. Tady se ještě připojím na domovní wi-fi.“ Zeptala jsem se, proč ho neudělá z pokoje. „Za mnou by byla postel a z chodby je slyšet každé slovo. Tam bych ho nedal.“ Řekl to docela klidně, ale přitom si zapínal manžetu, kterou už zapnutou měl.

Na pohovor šel od mého kuchyňského stolu

Ve druhém patře se otevřely dveře a Vacek notebook zaklapl úplně. Bylo mi trapně, jak jsem na něj vyjela. Pořád jsem nevěděla, jak se dostal dovnitř, ale na to jsem se mohla zeptat později. „Vezměte si věci a pojďte ke mně,“ řekla jsem. „Za stolem mám holou zeď. I kdybyste se rozhlédl, žádná postel tam není.“ To se poprvé za celý den usmál.

V kuchyni mi řekl, že hledají údržbáře do soukromých ordinací. Směny začínaly v šest, což mu prý vyhovovalo, protože z ubytovny jel první autobus tak akorát. Nabídla jsem mu kávu, ale poprosil radši o vodu. Přiznal se, že už od odpoledne nemá na nic chuť.

Sedla jsem si v obýváku k práci. Přes dveře jsem slyšela, jak se ho ptají, jestli dokáže jednat s lidmi, když jsou naštvaní. Chvíli bylo ticho. Pak začal vyprávět o prasklé stoupačce u nás v domě. Pamatovala jsem si, jak jsme kolem něj postávali a chtěli vědět, kdy už konečně poteče voda. Já mu to odpoledne volala třikrát. On teď o nás mluvil jako o lidech, kterým potřeboval dát včas vědět, aby si mohli zařídit večer.

Když skončil, zeptala jsem se, jak to šlo. „V pátek dají vědět,“ řekl. Hrnek s vodou byl pořád plný. Teprve teď se napil a přiznal, že první otázku si nechal zopakovat, protože při ní ještě přemýšlel, jestli vůbec řekl dobrý večer.

Druhý klíč mi nechal vedle hrnku

Zvedl se a sáhl do kapsy bundy. Vedle hrnku položil obyčejný stříbrný klíč. „Ten je taky od vchodu,“ řekl. „Nechal jsem si ho kdysi udělat. Odpoledne jsem vám ho nedal. Pro jistotu.“ Napadlo mě, jestli už ve čtyři počítal s tím, že se večer vrátí. Možná proto se tak zajímal, kdy přesně přijde zámečník.

„Proč jste mi to neřekl rovnou?“ zeptala jsem se. Vacek posunul hrnek dál od kraje stolu. „Ve čtyři jsem ještě doufal, že to zvládnu z pokoje. Pak se dva chlapi na chodbě pohádali kvůli pračce a já je slyšel i přes zavřené dveře. Tak jsem šel sem. Už se mi nechtělo zkoušet, jestli mě někdo pustí.“

Mrzelo mě, že jsem na něj na schodech vyjela, ale výměnu jsem slíbila lidem v domě a na tom se nic neměnilo. Ráno přišel zámečník v osm, jak jsme byli domluvení, a vyměnil vložku. Oba Vackovy klíče už ležely v krabici od čaje.

Do pátku zbývá den a já pořád nevím, jestli pana Vacka vzali. Od pohovoru jsme se neviděli. Zato u nás už dvakrát zvonil kurýr kvůli balíku pro někoho z vyššího patra. Dřív jsem ho posílala za správcem. Vacek byl přece skoro pořád doma. Teď mi dochází, jak často jsem si tou větou ušetřila cestu dolů.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz