Článek
Monika nám o tom jen zapomněla říct. S Monikou, Evou a Katkou jsme se znaly osmnáct let.
Společnou dovolenou jsme plánovaly snad polovinu té doby, ale pokaždé do toho přišly děti, práce nebo peníze.
Nakonec Monika našla dům u Balatonu.
Osm nocí.
Čtyři pokoje.
Celková cena 84 tisíc korun.
„Pošlete mi každá 21 a já to celé zařídím,“ napsala.
Ještě ten večer jsem peníze odeslala.
Kvůli Katce jsme cestu odložily
Šest týdnů před odjezdem nám Katka oznámila, že má komplikované těhotenství a lékař jí delší cestu nedoporučil.
Říkala, ať jedeme bez ní.
Nechtěly jsme.
Celý smysl dovolené byl v tom, že po letech pojedeme všechny čtyři.
Monika proto rezervaci zrušila.
Druhý den přišla její zpráva.
„Holky, je mi to líto. Peníze jsou v háji. Mají tam stoprocentní storno.“
Každá jsme přišla o 21 tisíc korun.
Katka to nesla nejhůř.
„Je to kvůli mně. Aspoň vám něco postupně vrátím,“ nabízela.
Odmítly jsme.
Nikdo jí těhotenství nevyčítal.
Monika také ne.
„Hlavně to neřeš,“ uklidňovala ji.
Dnes mi právě tahle věta připadá nejhorší.
Manžel chtěl vidět storno podmínky
Doma jsem o tom vyprávěla manželovi.
„A opravdu nic nevracejí?“ zeptal se.
Řekla jsem, že ne.
„Viděla jsi tu rezervaci?“
Neviděla.
Všechno měla Monika.
Navrhl mi, ať si nechám poslat potvrzení o zrušení.
Připadalo mi to skoro urážlivé.
Znala jsem ji od devatenácti. Byla mi za svědka na svatbě. Když jsem byla po operaci, vozila mi nákupy.
Kvůli 21 tisícům z ní přece nebudu dělat podvodnici.
Moniky jsem se jen zeptala, jestli nám majitel nedá alespoň kredit na příští rok.
„Zkoušela jsem všechno,“ odpověděla.
Tím to pro mě skončilo.
O osm měsíců později jsem napsala majiteli
Další jaro jsme znovu začaly přemýšlet o společné dovolené.
Tentokrát jsem organizaci nabídla já.
Vzpomněla jsem si na dům u Balatonu a napsala majiteli, jestli má volný termín.
Zároveň jsem se zeptala na storno podmínky.
Napsala jsem mu, že jsme u něj měly rezervaci už předchozí rok a tehdy nám při zrušení propadla celá platba.
Odpověděl, že to není možné.
Naši rezervaci dohledal.
Zrušena byla 14. června.
O čtyři dny později poslal na kartu, ze které přišla platba, zpět 2 860 eur.
Ponechal si pouze storno poplatek.
Přepočítala jsem částku.
Bylo to přes 70 tisíc korun.
Majitel mi dokonce napsal datum refundace.
- června.
V té době nám Monika stále opakovala, že nezískala zpět ani korunu.
Katka jí chtěla splácet peníze, které už měla
Nejdřív jsem zavolala Evě.
Pak Katce.
Nakonec Monice.
Zeptala jsem se jí přímo, kam zmizelo 2 860 eur.
Několik sekund mlčela.
Potom řekla, že vůbec neví, o čem mluvím.
Poslala jsem jí zprávu od majitele.
Najednou si vzpomněla.
Peníze jí skutečně přišly.
Měla tehdy vysoký nedoplatek za energie a problémy se splátkou hypotéky. Chtěla si je prý jen dočasně nechat a postupně nám všechno vrátit.
„Já vás přece nechtěla okrást.“
Katka začala plakat.
Ne kvůli penězům.
Celé měsíce měla výčitky, že jsme kvůli jejímu těhotenství každá přišly o 21 tisíc. Dokonce Monice několikrát nabízela, že jí její část ztráty bude splácet.
Monika pokaždé odmítla.
Přitom už měla naše peníze zpátky.
Nakonec nám je skutečně vrátila. Trvalo jí to několik měsíců.
Na účet mi tedy 21 tisíc znovu přišlo.
Osmnáct let přátelství se vrátit nepodařilo.
Nezničilo ho storno dovolené ani peníze.
Zničila ho chvíle, kdy Monika dostala náš refund na svůj účet a rozhodla se, že my tři o něm vědět nemusíme.
