Článek
Rodiče a prarodiče často dětem spoří na studium, první auto nebo vlastní bydlení. Stejně to měla i Alena P., která chtěla své vnučce Kateřině usnadnit start do dospělého života.
S manželem jí proto od narození pravidelně odkládali peníze. Každý měsíc dávali stranou pět set korun a k narozeninám nebo Vánocům většinou přidali ještě několik tisíc.
„Nikdy jsme nebyli žádní boháči, ale říkali jsme si, že když budeme dávat trochu pravidelně, jednou se jí to bude hodit. Chtěli jsme, aby měla něco do začátku,“ popisuje Alena.
Peníze nechávala u vlastní dcery
Alena s manželem neměli pro vnučku založený vlastní účet. Peníze proto průběžně dávali její matce Janě s tím, že je má odkládat stranou.
Dlouhé roky neměli důvod pochybovat, že to skutečně dělá.
„Je to naše vlastní dcera. Ani ve snu by mě nenapadlo, že bych měla chtít výpisy nebo kontrolovat, kde přesně ty peníze jsou,“ říká Alena.
Postupně se mělo naspořit přibližně 180 tisíc korun. Část peněz pocházela z pravidelného spoření, něco přidávali prarodiče při různých příležitostech.
Plánovali, že celou částku předají Kateřině k osmnáctým narozeninám. Vnučka se po maturitě chtěla hlásit na vysokou školu a mluvila také o řidičském průkazu.
Když se osmnáctiny začaly blížit, Alena se dcery zeptala, jak peníze Kateřině nejlépe předají.
Odpověď ji zaskočila.
Většina úspor už několik let neexistovala
Jana nejdříve začala vysvětlovat, že peníze momentálně nejsou všechny pohromadě. Nakonec přiznala, že velkou část už před několika lety s manželem použili.
Rodina se tehdy dostala do nepříjemné situace. Na domě bylo potřeba opravit střechu, krátce nato jim přestal fungovat kotel a později řešili také škody po havárii vody.
„Úplně jsem oněměla. Zeptala jsem se jí, jestli mi chce říct, že utratili Kaččiny peníze. Ona mi odpověděla, že tehdy měli hypotéku, dvě děti a neměli odkud jinud vzít,“ vzpomíná Alena.
Jana matce tvrdila, že úspory nepoužili na dovolenou ani na luxusní věci. Peníze podle ní šly do domu, ve kterém vyrůstala také Kateřina.
Původně prý počítali s tím, že částku postupně vrátí, než bude dcera plnoletá. Jenže jejich finanční situace se nezlepšila tolik, jak čekali.
Z původních úspor zůstalo jen několik desítek tisíc korun.
Vnučka se pravdu dozvěděla krátce před narozeninami
Alena nejprve nechtěla Kateřině nic říkat. Doufala, že dcera s manželem alespoň část peněz rychle seženou a celá věc se vyřeší bez velkého konfliktu.
Jana ale přiznala, že 180 tisíc korun momentálně nemají kde vzít.
Nakonec se pravdu dozvěděla i samotná Kateřina.
„Byla strašně zklamaná. Myslela jsem, že ji bude nejvíc trápit, že peníze nedostane, ale ona pořád opakovala, že jí rodiče měli říct pravdu,“ popisuje Alena.
Jana se snažila dceři vysvětlit, v jaké situaci tehdy rodina byla. Podle ní šlo o peníze, bez kterých by jen těžko zvládli nezbytné opravy.
„Řekla jí, že jim tehdy teklo do domu a odešel kotel. Že prostě neměli dvě stě tisíc někde na účtu. Myslela, že to do jejích osmnáctin vrátí,“ říká Alena.
Kateřina ale vidí problém především v tom, že se jí rodiče ani prarodičů nezeptali.
Rodina se kvůli penězům rozhádala
Alena je na dceru stále velmi rozzlobená. Nejvíc jí vadí, že se o celé věci dozvěděla až ve chvíli, kdy chtěla peníze vnučce předat.
„Kdyby nám tehdy zavolali a řekli, že mají problém, možná bychom jim pomohli ještě jinak. Ale několik let nás nechali žít v tom, že ty peníze pořád někde jsou,“ říká.
Jana naopak tvrdí, že matka celou situaci zbytečně vyhrotila a obrátila Kateřinu proti vlastním rodičům. Připomíná, že peníze neprohráli ani neutratili pro vlastní zábavu.
S manželem slíbili, že budou dceři chybějící částku postupně vracet. Zatím ale není jasné, jak dlouho jim to potrvá.
„Nejde mi jen o těch 180 tisíc. Nejhorší je, že jsme jí věřili a několik let jsme vůbec netušili, že peníze už nejsou,“ dodává Alena.
Doufá, že dcera svůj slib dodrží a Kateřině úspory postupně vrátí. Sama ale přiznává, že mnohem déle jí zřejmě potrvá, než své dceři začne znovu úplně věřit.
