RENESANCE VISEGRÁDU: PRAKTICKÝ PLÁN OBNOVY aneb Když Nordická rada ukazuje cestu

📖 Tento článek navazuje na: Dva Visegrády: Když králové a disidenti psali dějiny, které dnešní politici zapomněli

V prvním článku jsme analyzovali příčiny paralýzy současné V4. Nyní se podíváme na možná řešení inspirovaná fungujícími modely regionální spolupráce.

I. CO FUNGUJE SEDMDESÁT TŘI LET? INSPIRACE ZE SEVERU

„Politika je umění možného, ne nemožného.“
— Otto von Bismarck

Když někdo řekne „regionální spolupráce v Evropě“, málokdo si vybaví Nordickou radu. A přitom funguje nepřetržitě od roku 1952 - více než sedm desetiletí kontinuální spolupráce. Pět zemí s odlišnými zájmy, rozdílným členstvím v mezinárodních organizacích, ale společným pragmatickým přístupem k regionální koordinaci.

Dánsko, Finsko, Island, Norsko, Švédsko. Dohromady 27 milionů obyvatel. Některé země jsou v Evropské unii, jiné ne. Některé jsou v NATO, jiné zvolily neutralitu. Některé mají euro, jiné vlastní měnu. A přesto Nordická rada funguje jako dobře promazaný mechanismus. Proč? Protože od začátku pochopili klíčový princip: Nordická rada není alternativou k EU, ale platformou pro koordinaci v rámci EU.

Model je postavený na flexibilní geometrii. Ne všechny země musí být ve všech projektech. Norsko není v EU, ale spolupracuje s ostatními v oblastech, kde to dává smysl. A přesto všechny země sdílejí společný trh práce, kulturní výměny, koordinaci před summity EU pro ty, kdo jsou členy.

Jak to funguje? Nordická rada má parlamentní shromáždění, ministerskou radu koordinující politiky, rotující sekretariát a společný rozpočet (~130 milionů eur ročně). Když se nějaká země rozhodne nestát součástí konkrétního projektu, mechanismus opt-out zakotven v helsinské smlouvě (1962) ji nezavazuje. Žádné drama, žádné prohlášení o „smrti Nordické rady“.

Toto je model, který by mohl být inspirací pro Visegrádskou skupinu.

II. MECHANISMUS "TŘI ZE ČTYŘ": KONEC PARALÝZY

„Ten, kdo se bojí rozhodnout, nikdy nic nerozhodne.“
— Napoleon Bonaparte

Největší problém současné V4 je absence formálních rozhodovacích pravidel. V praxi funguje na principu neformálního konsensu, kde každá země může zablokovat společný postoj. Maďarsko blokuje postoje k Ukrajině. Slovensko blokuje vojenskou spolupráci. Výsledek? Paralýza celé skupiny.

Řešením by mohl být mechanismus tří ze čtyř, inspirovaný právě Nordickou radou. V určitých oblastech by zůstala jednomyslnost povinná - základní bezpečnostní otázky, ústavní změny, otázky suverenity. Ale v praktických oblastech - ekonomika, infrastruktura, výzkum, společné projekty - by stačil souhlas tří zemí ze čtyř.

Představte si konkrétní situaci. Česko, Polsko a Slovensko chtějí společně investovat do vysokorychlostní železnice propojující jejich hlavní města. Maďarsko preferuje jiné dopravní priority a nechce se na projektu podílet. V současném systému projekt končí. V systému tří ze čtyř by projekt pokračoval bez Maďarska. Maďarsko by nemuselo přispívat, ale nemohlo by zabránit ostatním třem v realizaci jejich společného zájmu. Flexibilita místo uniformity. Pragmatismus místo dogmatismu.

III. SPOLEČNÉ INSTITUCE: OD SLOV K ČINŮM

„Stabilní instituce jsou zárukou, že společenství přetrvá změny okolností.“
— Polybios

Nordická rada nefunguje pouze na bázi setkání premiérů a ministrů. Má konkrétní institucionální strukturu zakotvenu v Helsinské smlouvě - mezivládní dohodě, která byla šestkrát úspěšně revidována. Tato dvojkolejnost - parlamentní rada plus ministerská rada - zajišťuje kontinuitu. Instituce přetrvávají změny vlád.

V4 už má základ - International Visegrad Fund

Visegrádská skupina má od roku 2000 International Visegrad Fund (IVF) se sídlem v Bratislavě - grantovou agenturu zaměřenou na kulturu, vzdělávání a výměny mládeže. IVF nekoordinuje politické postoje před summity EU, nemá parlamentní dimenzi, neřeší společné nákupy nebo energetickou strategii. V roce 1999 se V4 premiéři dohodli, že nevytvoří žádné další institucionální struktury kromě sekretariátu IVF - což tehdy dávalo smysl před vstupem do EU. Dnes, o čtvrt století později, se situace změnila.

Nordický model: Koordinace bez byrokracie

Jak to funguje u Nordické rady? Nordická rada má parlamentní shromáždění (poslanci z národních parlamentů) a Nordickou radu ministrů (ministři se scházejí podle resortů). Klíčový detail: nejde o nové instituce, ale o pravidelná setkání stávajících politiků. Žádní noví úředníci, žádné nové budovy, žádná zdvojená byrokracie. Jen koordinační sekretariát s rotujícím předsednictvím, který připravuje podklady a zajišťuje kontinuitu.

Možný model pro V4

V4 by mohla přijmout podobný princip bez vytváření nových byrokratických struktur:

Parlamentní dimenze V4: Pravidelná setkání delegací z národních parlamentů. Úkolem by byla koordinace pozic před hlasováním v Evropském parlamentu, výměna zkušeností s implementací EU legislativy, monitoring společných projektů. Ne nový parlament, ale pravidelná setkání stávajících poslanců.

Ministerská dimenze V4: Současně již probíhají ad-hoc setkání ministrů různých resortů - obrana, doprava, energetika, zdravotnictví, kultura. Problém je, že jsou nesystematická a špatně koordinovaná. Řešením by byla systematizace - pravidelná setkání podle resortů, jasná agenda, kontinuita mezi předsednictvími. To by nijak neduplikovalo Radu EU (Council of the EU), kde se ministři scházejí ke schvalování evropské legislativy společně se všemi 27 členskými státy. Naopak – systematická ministerská setkání V4 by sloužila k přípravě společných pozic PŘED vstupem do jednání v Radě EU, podobně jako se koordinují nordické země nebo státy Beneluxu.

Koordinační sekretariát V4: Malý tým (podobný sekretariátu Nordické rady) s rotujícím předsednictvím, který by připravoval podklady pro setkání, koordinoval expertní skupiny a zajišťoval kontinuitu mezi rotacemi. Ne rozšíření IVF o nový odbor (to by kolidovalo s jeho statutem), ale nový nezávislý sekretariát specializovaný na politickou koordinaci. Mohl by sídlit v Bratislavě vedle IVF a využívat některé administrativní kapacity.

IV. HLASOVACÍ SÍLA V EU: KDYŽ ČÍSLA PŘEKVAPÍ

„V jednotě je síla.“
— Ezop

„Jednotlivě jsme kapka. Společně jsme oceán.“
— Ryūnosuke Satoro

Visegrádská čtyřka představuje v Evropské unii významnou sílu, pokud jedná společně. V Evropském parlamentu disponuje V4 110 křesly ze 720 celkových - to znamená 15,3% všech mandátů. Polsko má 53 křesel, Česko 21, Maďarsko 21 a Slovensko 15 křesel. Pokud by V4 koordinovala hlasování, měla by více křesel než Francie nebo Itálie samostatně.

Populace: 65 milionů obyvatel (14,5% EU) - srovnatelné s největšími členskými státy.

Ekonomická váha: Kombinované HDP činí 1,6 bilionu eur (10% ekonomiky EU). Kdyby V4 byla jedna země, stala by se čtvrtou největší ekonomikou EU.

V Radě EU: V4 sama disponuje 14,5% populace - nestačí k blokování rozhodnutí (potřeba 35% populace plus čtyři státy). Ale V4 by byla klíčovým hráčem v jakékoliv blokující koalici. To není slabost, to je strategická pozice.

Závěr: To je reálná síla, kterou V4 systematicky plýtvá kvůli nedostatku koordinace. 110 poslanců bez společné strategie je jen 110 jednotlivých hlasů. Ale pokud by V4 našla způsob, jak tyto kousky poskládat dohromady, stala by se z ní síla, se kterou by musel počítat každý.

V. EKONOMICKÉ PŘÍNOSY: PRAGMATICKÁ SPOLUPRÁCE

„Malé země musí jednat společně, nebo budou jednat samostatně - a neúspěšně.“
— Robert Schuman

Zkušenosti z evropských studií ukazují, že úspory ze společných nákupů se pohybují v rozmezí 10-20% v závislosti na rozsahu spolupráce. To není teoretická spekulace - jsou to reálná čísla z projektů EU jako EDIRPA nebo SAFE.

Oblasti cílené spolupráce

Místo snah pokrýt všechno by se V4 mohla zaměřit na konkrétní oblasti, kde koordinace dává největší smysl a kde dosud chybí systematická spolupráce:

V4 Security Cooperation

Long Term Vision z roku 2014 správně stanovila princip - u větších akvizic nejprve prověřit možnost společného nebo koordinovaného nákupu, s maximálním zapojením domácího zbrojního průmyslu zemí V4. Když peníze zůstávají v regionu a každá země vidí benefity pro svůj průmysl, spolupráce má smysl.

Co již funguje: V4 Battle Group byla na standby v letech 2016, 2019 a 2023. V roce 2022 V4 poprvé úspěšně nakoupily společně cvičnou munice - první konkrétní výsledek dlouhých diskusí o společných nákupech. Od roku 2020 funguje V4 Joint Logistics Support Group, které koordinuje logistiku pro společné vojenské aktivity.

Co by mohlo fungovat: Nordická obranná spolupráce (NORDEFCO) ukazuje realistický přístup: úspěšné jsou menší projekty jako společný bojový stejnokroj, koordinované výcviky a výměna informací. Velké nákupní projekty často selhávají kvůli složitosti koordinace mezi různými průmyslovými zájmy. V4 by mohla pokračovat v praktických projektech - společné nákupy munice a dronů, základní výstroj, koordinace protivzdušné obrany. Součástí bezpečnostní spolupráce by mělo být i sdílení informací o kybernetických hrozbách, společný výcvik specialistů a výměna zpravodajských informací o hybridních hrozbách.

V4 Energy Coordination

Co funguje u Nordické rady: Společný energetický trh Nord Pool (od 1996) propojuje elektrické sítě všech nordických zemí. Když Rusko v roce 2022 zastavilo dodávky plynu, nordické země díky diverzifikaci a propojeným sítím krizi zvládly bez větších problémů.

Co chybí V4: Po plynových krizích 2008-2009 V4 deklarovaly potřebu koordinace a plán vybudovat North-South energetický koridor. Některé projekty byly dokončeny (LNG terminál v Polsku 2015). Ale společná koordinace zůstává slabá - Maďarsko a Slovensko jsou stále závislé na jediném dodavateli (Rusko), zatímco Polsko a Česko diverzifikovaly zdroje. V4 Energy Think Tank Platform funguje od 2018, ale jde o síť think-tanků, nikoli oficiální vládní koordinaci. Společné vyjednávání o cenách plynu (čtyři země společně, ne každá samostatně), koordinace při naplňování zásobníků, propojení přenosových soustav, společný fond pro strategickou energetickou infrastrukturu - dosud nic podobného neexistuje.

V4 Infrastructure & Research

Co funguje u Nordické rady: Společné projekty jako nordické mosty (Öresundský most Dánsko-Švédsko, Stora Bält), koordinované investice do železniční sítě, společné financování přeshraničních projektů.

Co chybí V4: Via Carpatia (severojižní koridor), vysokorychlostní železnice mezi hlavními městy V4, propojení energetických sítí - projekty vyžadující koordinaci přes hranice potřebují společný investiční mechanismus. Dosud nic podobného neexistuje.

Co částečně funguje: International Visegrad Fund podporuje vědeckou spolupráci, granty a mobility vědců. To je důležitý základ, ale chybí koordinace strategických výzkumných priorit a sdílení velkých výzkumných infrastruktur - čtyři malé až střední země nemohou každá samostatně konkurovat výzkumným centrům v Německu nebo Francii.

VI. ROLE ČESKÉ REPUBLIKY: AKTIVNÍ FACILITÁTOR

„Diplomacie je umění přesvědčit ostatní, aby chtěli to, co potřebují.“
— Henry Kissinger

Česko by mohlo mít unikátní pozici v roli interního diplomata Visegrádské skupiny. Nikoli kvůli geografickým vzdálenostem, ale kvůli diplomatické autoritě. Diplomatická tradice sahá od Karla IV., který v 14. století vybudoval Prahu jako centrum střední Evropy, až po Václava Havla, zakladatele moderní V4.

Právě Karel IV., syn Jana Lucemburského, byl architektem původního visegrádského setkání v roce 1335 - přesvědčil všechny strany k pragmatickému řešení. Stejnou roli by Praha mohla hrát dnes.

Česko není nejvýznamnější ekonomika regionu - to je Polsko. Není největší vojenská síla. Ale má schopnost mluvit se všemi třemi partnery, rozumět jejich prioritám, hledat společné jmenovatele. Česko by mohlo hrát roli aktivního facilitátora - honest broker v jazyce mezinárodní diplomacie. Prostředník, který pomáhá ostatním najít společnou cestu, aniž by prosazoval vlastní řešení. Sekretariát by mohl rotovat mezi hlavními městy, ale diplomatická iniciativa by mohla vycházet z Prahy.

Facilitátor není slabá pozice. Je to pozice moudrosti, trpělivosti a strategického myšlení. Je to pozice, kterou hrál Karel IV. v roce 1335. Je to pozice, kterou hrál Václav Havel v roce 1991.

VII. TŘI SCÉNÁŘE BUDOUCNOSTI

„Budoucnost není něco, co se prostě stane. Budoucnost je něco, co vytváříme.“
— John F. Kennedy

Scénář A: Status quo - pomalá smrt. Pokud necháme V4 v současném stavu, skupina pomalu zanikne. Pravidelná setkání bez obsahu. Deklarace bez výsledků. Důsledky: ztráta vyjednávací síly v EU, rozpad energetické solidarity, politická marginalizace celé střední Evropy.

Scénář B: Rozpad - ztracená generace. Někteří volají po rozpuštění V4. Ale střední Evropa nemá jinou funkční platformu. Rozpustit V4 znamená ztratit jediný institucionální rámec regionu, znehodnotit 34 let politického kapitálu, poslat signál slabosti.

Scénář C: Reforma - renesance. Když Karel IV. v roce 1335 dohodl visegrádský pakt, nebyly všechny tři země zajedno ve všem. Ale našly minimální společný základ pro funkční spolupráci.

„Harmonie neznamená stejnost. V harmonii mohou různé tóny znít společně.“
— Konfucius

I přes rozdíly mezi zeměmi V4 můžeme nalézt harmonii v tom, co nás spojuje: společné geopolitické zájmy střední Evropy, obrana proti vnějším tlakům, ekonomická prosperita regionu. Rozdílnost není překážkou spolupráce, je jejím zdrojem bohatství.

Reforma by znamenala přijmout realitu rozdílů. Flexibilní geometrie by ukončila paralýzu. Mechanismus tří ze čtyř by umožnil pokrok tam, kde je shoda. Konkrétní projekty nad ideologické spory. Pragmatismus místo moralismu. Výsledky místo deklarací.

ZÁVĚR: BUDOUCNOST VISEGRÁDU PÍŠEME DNES

„Nejlepší způsob, jak předpovědět budoucnost, je vytvořit ji.“
— Abraham Lincoln

Když tři středověcí králové opouštěli Visegrád v roce 1335, zanechali po sobě funkční dohodu. Když tři disidenti opouštěli Visegrád v roce 1991, zanechali po sobě vizi. Co zanecháme my?

Model reformy existuje. Nordická rada funguje 73 let jako důkaz, že regionální spolupráce může přežít ideologické rozdíly, odlišné členství v mezinárodních organizacích, změny vlád a politických priorit. Mechanismus tří ze čtyř by mohl ukončit paralýzu Visegrádu. Společné instituce by přesunuly spolupráci od slov k činům.

Visegrádská čtyřka má v Evropské unii 110 poslanců, 65 milionů obyvatel, ekonomiku 1,6 bilionu eur. To není marginální síla. To je potenciální velmoc - pokud jedná společně.

A politická vůle se možná vrací. Zatímco současná vláda V4 pohřbila, už její očekávaný nástupce mluví o obnově. V říjnu 2025, pouhé dva týdny po volbách, se předseda ANO Andrej Babiš sešel se slovenským ministrem vnitra Matúšem Šutajem Eštokom. „Musíme postupovat opět společně,“ řekl Babiš. „Dalším krokem by měl být pokus o obnovení V4.“ Slovenský ministr odpověděl: „Témata potvrzují nevyhnutelnost oživení aktivní spolupráce zemí V4.“

To není ještě reforma, kterou Visegrád potřebuje. Ale je to signál, že paralýza nemusí být permanentní. Že politici začínají chápat cenu izolace. Že pragmatismus možná začíná překonávat ideologii.

Otázka zní: Bude to jen návrat ke starým schůzkám bez obsahu? Nebo konečně reforma s konkrétními institucemi a mechanismy? Bude to opět konsensus vyžadující jednomyslnost? Nebo flexibilní geometrie umožňující pokrok?

Politici, kteří pochopí, že být facilitátorem dohod je moudřejší než být kazatelem morálky. Politici, kteří navrhnou konkrétní reformy místo konstatování smrti pacienta. Politici, kteří pochopí, že diplomacie je umění možného, ne nemožného.

Karel IV. to pochopil v roce 1335. Václav Havel to pochopil v roce 1991. Kdy to pochopíme my?

Autor: Ladislav Jack Janků
Sportovní právník, soudní znalec, absolvent Diplomatické akademie

Hashtagy pro Medium.cz:
#JackJanku #Visegrád #V4 #RenesanceV4 #StředníEvropa #Diplomacie

Zdroje a prameny

Nordická rada:

NORDEFCO (Nordic Defence Cooperation):

International Visegrad Fund:

Hlasování v EU:

Ekonomická data:

V4 Defence Cooperation:

Současná zahraniční politika ČR:

Poznámka: Tento text představuje úvahy o možnostech reformy V4 inspirované analýzou funkčních modelů regionální spolupráce v Evropě. Úspory ze společných nákupů (10-20%) vycházejí ze studií Evropského parlamentu a projektů EU (EDIRPA, SAFE). Informace o Nordické radě vycházejí z Helsinské smlouvy a oficiálních dokumentů Nordic Council of Ministers.