Článek
Začíná období různých viróz, chřipek a covidů, plní se čekárny prskajících a kašlajících lidí. Když vás náhodou chytne jiná bolest než právě viróza, bojíte se v tomto období zajít za lékařem, abyste v čekárně ještě něco nechytili.
Ti méně vystrašení raději zajdou do lékárny, i když ani tam není bezpečno. Pro jistotu si tedy vezmou respirátor a vydají se pro paralen nebo ibuprofen, nebo si nechají poradit magistrou za tárou (pultem).
„Naštěstí“ nás v tomto období televizní reklamy informují o nepřeberném množství léků, které můžeme zakoupit za velmi „výhodnou“ cenu. Já tedy nevidím žádnou cenovou výhodu v tom, že zaplatím za léky bez předpisu, někdy dokonce i s předpisem, několik set až tisíc korun.
Stalo se vám někdy, že by vám v lékárně nabídli místo klasických léků na chřipku nebo jen na pouhou rýmu jinou alternativu než klasický lék? Například homeopatický lék? Asi málokomu, že?
Na zdravotní problémy existuje nepřeberné množství homeopatik, jejichž účinnost je srovnatelná s klasickými léky a navíc bez vedlejších účinků.
Jedinou výjimkou bývá každoroční podzimní reklama na Oscillococcinum. Když jem ji viděla poprvé, myslela jsem, že mě šálí zrak. Dokonce se reklama zmiňuje o tom, že si můžete tento homeopatický přípravek brát i preventivně, ještě než vůbec máte nějaký respirační problém.
To však podle klasické homeopatie je nesprávné. Homeopat předepisuje až na základě symptomů, nikoliv preventivně. To jen na okraj.
Zjistila jsem, že na trhu je několik tzv. polykompositních homeopatických léků na různé respirační nemoci, jako je chřipka, rýma, kašel, problémy s hlasivkami, nebo léky na zklidnění či na úzkostné stavy. Jejich cena je sice vyšší než u monokompositních, ale alespoň již máme na výběr.
Co to znamená, polykompozitní? To znamená, že jedna tabletka nebo kulička v sobě nese vícero léčivých látek. Je to vlastně takový mix několika různých homeopatik, která obsáhnou širokou škálu vašich bolestí.
V informačním letáčku firmy Boiron, která je v podstatě monopolním dodavatelem homeopatických léků do České republiky, jsem těchto polykompositů napočítala deset. Nemohu je zde všechny vyjmenovávat, jen mohu informovat, že existuje i jiná varianta kvalitních léčiv bez vedlejších účinků.
Existuje však ještě další možnost léčby a to monokompositními homeopatiky, to znamená, že tento lék obsahuje pouze jednu léčivou látku. Těchto léků je veliké množství, něco kolem 2000, nicméně v ČR je k dostání pouze tak desetina z nich. Ale i tak to stačí pro obsáhnutí v podstatě všech možných lidských chorob, od bolesti po tzv. chronické nemoci. A tato monokomposita jsou o mnoho levnější, než všechny ostatní léky.
Popisovat jednotlivé léky není účelem tohoto článku, nýbrž se chci zabývat možnostmi získávání homeopatik na českém trhu.
O co vlastně jde? Jak všichni víme, homeopatika jsou všeobecně považována za placeba, za něco, co v sobě nemá ani zbla původní léčivé substance.
Není to pravda. Vždy se při výrobě léku používá na začátku tzv. mateční látka ze všech možných prvků a přírodních látek. Například z květin, bylin, minerálů, z různého hmyzu, plazů, virů, bakterií apod., prostě ze všech možných, na zemi se vyskytujících substancí.
Teprve z mateční substance se začne potencováním, tedy ředěním, vytvářet homeopatický lék. V naší republice se používá nejvíce tzv. centesimální ředění, to znamená, jeden díl původní látky rozetřený v lihu (podle zakladatele homeopatie Samuela Hahnemanna) se zředí 99 díly destilované vody. Důkladně se protřepe a a jedna setina se přenese do další várky s devadesáti devíti díly destilované vody. Tak vznikne poměr 1:100 a tento poměr se pak opakuje mnohokrát (5×, 10×, 30×, 50×, 200×, atd.). Někdy se však používá i ředění 1:10, které se označuje jako 1D, nebo 1X které můžete vidět například v Německu nebo v Anglii.
Na světovém trhu seženete homeopatika od nejnižšího ředění, po několika tisících zředění, ale v naší zemi, bohužel, je k dostání ředění většinou od 5C maximálně do 30C. Vyšší ředění, např. 200C nebo 1000C (1M) jsou výjimkou a představte si, a to je právě to nepochopitelné, že tato ředění ještě nedávno byla nebo jsou pouze na lékařský předpis!
V tomto případě zde dochází k velkému rozporu. Na jedné straně většina lékařů homeopatika neuznává, většina z nich není ani vyškolena v homeopatii. Nemají vůbec ponětí o účincích homeopatik a ejhle, pouze oni vám mohou napsat předpis.
Ale abych byla přesná, někteří lékaři absolvují alespoň kurs či školení u firmy Boiron, který dle mého názoru neobsáhne celkovou vědomost o komplexnosti možností homeopatické léčby.
Další rozpor je v tom, že například v léku, který má označení 200C, není ani špetka původní mateční látky, ale pouze její energetický otisk, který lékaři neuznávají a při tom jen oni ho mohou předepsat!, zatím co v léku s označením 5C, je ještě malé množství původní látky, která byla pouze pětkrát zpotencovaná, čili zředěná a ten je bez předpisu.
Takže, podle této logiky by lékaři měli předpokládat, že je „nebezpečnější“ či silnější toto nízké ředění, například když se jedná o arsenicum album, oproti té 200× zředěné substanci. Každý homeopad ví, že od ředění 12C již v kuličce či v tabletě neexistuje ani mikrogram původní látky. A také ví, že každé vyšší ředění má delší účinnost, než nízké ředění.
Podala jsem dotaz na SUKL (Státní ústav komtroly léčiv), podle jakého vzorce , či úvahy, jsou některé léky na předpis a jiné nikoliv. Jsou totiž na předpis některé léky i v nízkých potencích. A tady uvedu přílad Arsenicum album je volně prodejné, ale Arsenicum iodatum je na recept.
Odpovědi se mi bohužel nedostalo ani od SUKLu, ani od firmy Boiron.
Přesto již i v této oblasti došlo k chválihodné změně. Firma Boiron se rozhodla uvolnit ze 112 léků 93 léků, které byly původně na předpis a které jsou nyní také volně prodejné.
U 19 přípravků, povolili volně k prodeji i zbývající stupně ředění. To znamená, že ty, které měly např. ředění 200C a byly na přepis, jsou nyní bez předpisu.
Seznam všech povolených léků doplněný i o ty původně na předpis, najdete na stránkách Státního ústavu pro kontrolu léčiv pod názvem „Změna způsobu výdeje monokomponentních homeopatických, léčivých přípravků bez schválených léčebných indikací (držitel: Boiron, Francie)“.