Článek
V mém posledním článku jsem se zmiňovala o rozporu v předepisování homeopatických léků a o dosažitelnosti jednotlivých homeopatických potencí na trhu v ČR.
Zamýšlela jsem se nad tím, proč některá monokompozitní homeopatika jsou na předpis a některá jsou již v současnosti bez předpisu.
Podala jsem proto dotaz na SÚKL (Státní ústav pro kontrolu léčiv), který má na starosti schvalování alopatických i homeopatických léků, kdo rozhoduje o tom, který lék musí předepsat lékař a který nikoliv. Stejný dotaz jsem poslala firmě BOIRON.
Nejprve jsem obdržela od SÚKLu seznam schválených homeopatik, která jsou na předpis a která jsou volná, ale kdo rozhoduje o předepisování, neuvedli.
Kdo má tedy tu moc a právo určovat, zda to či ono homeopatikum musí být na lékařský předpis? Je to v kompetenci SUKLu, nebo výrobce?
Odpovědi od obou subjektů jsem obdržela minulý týden. Jsou dosti protichůdné, a musím uznat, že odpověď firmy BOIRON je podrobnější a laikovi srozumitelnější, oproti „úřednické“ formě „suklovské“.
Odpověď Státního ústavu pro kontrolu léčiv
SÚKL ve své odpovědi tvrdí, že „způsob výdeje léčivého přípravku (včetně homeopatik) navrhuje držitel rozhodnutí o registraci, nikoliv SÚKL“.
Pro všechny léčivé přípravky postupuje SÚKL ,podle jejich vyjádření, konzistentně, dle dlouhodobě zavedené rozhodovací praxe. (Neuvedl však podrobnosti k tomuto tvrzení). Pokud držitel, tedy výrobce požádá o výdej pouze na předpis, SÚKL tento postup schválí.
Pokud držitel požádá o výdej bez lékařského předpisu, SÚKL žádost posoudí dle platných právních předpisů (?) a pokynů (?) a pokud dojde k závěru, že přípravek nesplňuje kritéria pro výdej pouze na lékařský předpis, schválí u daného přípravku výdej bez předpisu.(sic)
Jak již bylo v mém předchozím článku řečeno, naštěstí již většina monokomposit je v České republice bez předpisu.
Dále se v odpovědi praví, že důvodem pro výdej homeopatických léků pouze na lékařský předpis je skutečnost, že si u nich výrobce, tedy držitel rozhodnutí, o registraci nepožádal.
Odpověď firmy BOIRON
Odpověď firmy Boiron je méně strohá a v konečném výsledku se v podstatě rozchází s vyjádřením SÚKLu.
Jak se v ní praví, důvody nutnosti předpisu, sahají do hluboké historie, o které firma Boiron nemá přesné informace.
Registrace valné většiny léčivých přípravků BOIRON na našem trhu probíhala v letech 1992 - 1994, kdy v České republice společnost Boiron zastupoval externí subjekt. O koho se jednalo, neuvedli.
Podle jejich vyjádření nejstarší legislativu, kterou mají k disposici, REG 22 , je pokyn SÚKLu z roku 1996. V něm se mimo jiné píše, že všechny homeopatické jedno i vícesložkové přípravky budou vázány svým výdejem na lékařský předpis.
Dále mluvčí BOIRONu konstatuje, že mohou pouze spekulovat o tom, co se přesně počátkem 90. let kolem registrace homeopatických léčiv v ČR dělo.
V roce 1998, kdy byla založena společnost BOIRON.cz, byly veškeré polykomponenty volně prodejné, avšak 100% monokomponentů bylo na recept.
Po změně legislativy vynaložila společnost BOIRON.cz obrovské finanční prostředky na žádost o změnu registrace nejpoužívanějších monokompozitních léčiv pro jejich dostupnost bez receptu.
Přestože je přáním společnosti BOIRON zpřístupnit celou škálu přípravků ve volném prodeji, vzhledem k šíři sortimentu a registračním poplatkům SÚKLu i administrativní náročnosti spojené s každou jednotlivou procedurou, to bohužel není možné a to zejména u druhů, kterých se na trhu využije pouze několik desítek kusů ročně.
Z této odpovědi mně tedy vyplývá, že SÚKL je administrativní moloch, kterému jde hlavně o pravomoci v rozhodování a o peníze až v „první řadě“.
Ještě bych se zde ráda zmínila o jednom výrobci homeopatických léků a to je firma pod značkou AKH (Akademie klasické homeopatie), která byla založena r. 1991 a sídlí v Ostravě.
Zabývá se především vývojem a výrobou homeopatických přípravků, ovšem na trochu jiném principu. Následují prý odkaz homeopatického zakladatele Samuela Hahnemanna, to znamená, že na jedné straně osobně sbírají byliny v biokvalitě, na těch nejlepších stanovištích, tak jak Hahnemann vyžadoval, pak je ručně zpracovávají na matečnou tinkturu a tu pak dynamizují a ředí až do konečné potence a zároveň celý proces je spojen s moderní technologií.(jak se uvádí na jejich webu Buďte zdraví.cz).
I tento výrobce podléhá SÚKLu a má veškerou potřebnou certifikaci pro laboratoř, přípravu a výrobu svých homeopatik. Zachovávají zásady správné výrobní praxe (SVP).
Výsledná potence homeopatik je v tomto případě trochu odlišná od klasického zpracovávání potencí.
Potence je zpracována do tablet a jedná se od začátku výrobního procesu až do konce o českou výrobu. Dle jejich slov výhodou tablet je, že v jejich dózičkách jsou tablety s ideální potencí, která je nejefektivnější pro danou potřebu. Nemusíte prý přemýšlet, jaká síla potence by byla pro vás nejvhodnější, výběr je proveden firmou za vás, jak tvrdí, s nejlepší homeopatickou erudicí.(?)
Dokonce vydávají kalendář, ve kterém najdete, jaké homeopatikum použít v který měsíc, aby jeho účinnost byla maximální. Pro rok 2025 již vyšel a je prý k dostání v každé lékárně, kde jejich výrobky prodávají. Já jsem však na něj bohužel zatím nenarazila, takže přesně neznám jeho obsah.
Další výhodou tablet, jak tvrdí výrobce, je i to, že se nemusí dbát na to, zda jste před požitím použili např. zubní pastu, mentol, nebo kávu, což se u klasických homeopatických léků nedoporučuje.
Tablety se dají rozkousat i rozpustit stejně, jako klasická homeopatická pilulka, takže je snadno poživatelná pro děti i zvířata.
Navíc, všechny jejich výrobky jsou k dostání bez lékařského předpisu. Proč to tedy není možné i u všech ostatních homeopatik? Zajímavé, že?