Článek
Starověk
Ve Starověku byla prostituce mezi Řeky a Římany brána jako činnost žen, která nebyla ničím výjimečná a to hlavně proto, že nikoho neohrožovala na životě. Ve Středomoří například pohlavní choroby jako kapavka nebo syfilis nebyly dlouho známy.
Kapavka - gonorrhoia byla prvně pojmenována lékařem Galénem ve druhém století našeho letopočtu a syfilis (klasicky zvaná lues, v obrozenecké době jako příjice), se poprvé objevila v Evropě až roku 1495/96 po italském tažení francouzského krále Charlese VIII. a byla podle toho označena jako morbus gallicus.
Podle DNA předkolumbovských kosterních ostatků nalezených archeology v Mexiku, Peru, Chile a Argentině bylo zjištěno, že se jednalo o onemocnění provázené ošklivými hnisavými boláky, způsobované mikrobem Treponema pallidum. Považuje se za doložené, že tuto nemoc z Karibiku od Indiánů přivlekl do Evropy Kryštof Kolumbus, janovský mořeplavec se svými muži po „objevení Ameriky“.
V hellénské době ženy, které poskytovaly mužům sex a zábavu, byly nazývány hetairy/hetéry, neboli společnice.
Tyto ženy měly například ve Spartě naprostou volnost, kdežto u Athéňanů neměly žádná práva, ani volební. U severních Hellénů, např. u Makedonců a Épeiróťanů, kde po celý starověk byly královlády, měly ženy přístup i na místa nejvyšší, tedy i královská.
V době Alexandrovské byly hetéry ženy velice bohaté. Existovaly též ženy, které se staraly na hostinách o hudební a taneční zábavu, za kterou byly pánem domu placeny. Jiné placené ženy se staraly o „zábavu u lůžek“.
Svlékání bylo zadarmo. Právním postavením byly však hetéry vlastně otrokyněmi kuplířů, kterým odváděly poplatky.
Další formou prostituce, byla prostituce vázána na chrámy, tedy tzv. chrámová prostituce. V Korintu existoval Afrodítin kult a její chrám disponoval tisícovkou otrokyň. Mořeplavci a obchodníci prý za tyto ženy utráceli veliké peníze.
U Dórů a Římanů zase existovaly tzv. souložnice. Byly to družky ženatých mužů. Placený sex nebyl manželkami těchto mužů povážován za nevěru, ale dával důvod k žárlivosti a obavě z rozhazování manželského majetku, jak dokazují mnohé hellénské a římské komedie.
Prostitutky, ani ty „lepší“, neměly přístup ke kultovním úkonům provdaných žen, zato jejich pracoviště - bordely, užívaly statutu až azylového. Na rozdíl od vdaných žen, se mohly oblékat velice pestrobarevně.
Horší prostitutky, co žily na ulici, byly označovány jako próstibulum - pouliční děva, nebo prôseda, děva, co posedávala před bordelem a próstitúta neboli veřejně k mání.
Do bordelů se sháněly otrokyně, ženy, které byly již jako otrokyně prodány majiteli bordelu. Tu a tam je některý hodně zamilovaný muž z jejich otroctví vykoupil.
Hetéry byly většinou ženy již propuštěné z otroctví, nebo zchudlé dcery svobodných rodičů.
Výrazně nalíčené ženy, pohybující se na veřejnosti ve velice krátkých a barevných šatečkách a na vysokých podpatcích bývaly ověšeny mnoha šperky, voněly po myrze, skořici a růžích. Drobným odlišovacím znakem prostitutek byl též zlatý řetízek kolem kotníku.
Tento způsob krášlení vidíme i v dnešní době jako běžný módní doplněk mladých dívek, které nemají ani tušení, odkud jejich krášlící prvek pochází. Možná, kdyby to věděly, rychle by ho sundaly.
Středověk
Řemeslo prostitutek kvetlo i v křesťanském středověku, přes všechny náboženské předsudky.
Prostitutky byly běžným koloritem středověkých sídel. Na jejich výdělcích se přiživovalo mnoho měst, která zakládala městské nevěstince a vytvářela určitá pravidla tohoto podnikání. Vedle toho samozřejmě existovali i jednotliví kuplíři, kteří vlastnili třeba jen jednu nebo více dívek, přes které podnikaly.
Tyto dívky se ovšem nesměly oblékat jako poctivé měšťanky. Například ve Francii nesměly nosit zlaté nebo stříbrné šperky, ani perly a ve vlasech byla jejich znamením bílá stuha, kterou si však posléze oblíbily i městské dámy.
Některým prostitutkám se dařilo a během svého konání si našetřily třeba i na dům, nebo byly například v Paříži či Londýně vydržovány bohatými muži, kteří si je přivlastnili pouze pro sebe a pronajímali jim bydlení v lepších čtvrtích. Tyto ženy dbaly na to, aby svého donátora nepřivedly do řečí a proto přestupovaly nařízení o oblékání a přizpůsobovaly se oděvem běžnému úzu. (Veselý život nevěstinců: Středověká města provozovala vlastní hampejzy./stoplusjednicka.cz).
V Čechách se husité snažili prostitutky vyhnat z měst za hradby, ale vymýtit se jim toto řemeslo nepodařilo.
Husitští kazatelé je označovali za kuběny, prázdné ženy či k… Bylo zrušeno mnoho nevěstinců a například cestovatel a literát Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic se ještě koncem 15. století podivoval nad tím, že v Praze na žádný nevěstinec nenarazil. Tato činnost byla v té době přesunuta do soukromých domů, nebo někam do ústraní.
Nevěstince sice zmizely, ale činnost se prováděla v zapadlých uličkách a podél městských hradeb, čímž se velice zhoršovala hygiena jak prostitutek, tak městských ulic. Některá nevěstka si však i v Praze vydělala na dům (Síla kuběn náramná: Jak se potírala prostituce v utrakvistických Čechách?/ stoplusjednicka.cz).
Současnost
Za totality byla prostituce u nás zakázána a spadala pod paragraf příživnictví. Přesto jistým způsobem tolerovaná byla. Pamatuji se, že v sedmdesátých a osmdesátých letech bylo v Praze několik míst, kde se prostitutky promenádovaly veřejně, bez jakéhokoliv postihu. Občas se na ně udělal zátah v některých nočních barech, odvezli je do Bartolomějské ulice na tzv. barťák, zkontrolovali jejich občanky, ale zase je brzy pustili. Samozřejmě, že je všechny měl tehdejší režim řádně v merku a předpokládali jsme tehdy, že na této činnosti jistí policisté profitovali. Prostitutky měli na starost pasáci a ti byli většinou spolupracovníci jak policistů, tak StB.
Hlavní stan pouličních prostitutek na Praze 1 byl v hospodě U Kafky, na Havelském náměstí a vyhlášená ulice byla tzv. Perlovka. O veřejných domech jsem nevěděla nic, ale jistě existovaly v přísném utajení a nebo se prostituce prováděla v bytech k tomu určených, a hotelových pokojích
V devadesátkách, tedy po sametové revoluci, se začala hojně provozovat příhraniční prostituce mezi Německem a Čechami. Pověstná byla silnice E55. V okolí vyrostlo mnoho nevěstinců a jelikož Češi nepřijali žádný zákon na potírání prostituce, jezdili si k nám Němci plnit své sexuální tužby.
Stejně tak tomu bylo mezi Železnou rudou a Bavorskem.
V současnosti u nás prostituce není ani zakázaná ani povolená. A jak se říká a zároveň i koná, co není zakázáno, to je povoleno.
ZL
Zdroj:
https://www.stoplusjednicka.cz/sila-kuben-naramna-jak-se-potirala-prostituce-v-utrakvistickych-cechach,
https://www.stoplusjednicka.cz/vesely-zivot-nevestincu-stredoveka-mesta-provozovala-vlastni-hampejzy
https://kleio.cz/web/index.php/snav/sexnav
