Článek
Jan Neruda měl ve své povídce Kam s ním problém se slamníkem. Kam ho vyhodit? V Sušici mají již asi půl roku problém s jednou bezdomovkyní, která si „ustlala“ na lavičce na veřejném místě, hned vedle dosti rušné komunikace, navíc vedle známé vily bývalého továrníka Schwarzkopfa.
Místní obyvatelé mají veliké dilema, kam s ní. Většina se však shoduje na tom, že by ji veřejní činitelé měli odstranit někam za město, nebo zavřít do psychiatrické léčebny, aby se na ni nemuseli obyvatelé koukat. Tvrdí, že ohrožuje jejich děti, může být zdrojem nemocí a že je veřejnou ostudou pro Sušici.
Rovněž se podivují nad tím, že vůči „běžným“ bezdomovcům se zasahuje tvrdě, i když ti se takhle veřejně nevystavují a tuto ženu nechává policie v klidu.
Místní komunita bezdomovců si udělala „ubytovnu“ v bývalé administartivní budově továrny SOLO. Tam spí, vaří si i topí, i když rovněž bezprávně, ale alespoň jsou někde, kde nepobuřují veřejnost.
Za Sušicí je dům, kterému se říká „U dobrodruha“. Muž, který ho postavil v minulém století již dávno zemřel a dům chátral, protože se o něj nepřihlásil žádný majitel. Buď neexistuje, nebo žije v cizině a nemá o nemovitost zájem. Tam se původně začali scházet a bydlet bezdomovci. Byl to jeden z prvních skvotů hned na břehu Otavy. Po několika letech ho skvoteři zcela vybydleli.
Podivovala jsem se jejich mentalitě. Místo, aby si dům zvelebili, rozebrali ho v podstatě na holou stavbu. Rozbili všechna skla v oknech, rámy spálili, kolem domu házeli odpadky, byl tam neskutečný nepořádek.
Dokonce jeden z nich pěstoval prasátko, ale jak dlouho vydrželo na živu, těžko říci. Přitom je tam nikdo nepronásledoval, mohli mít krásný dům, mohli být v teple. Zničili si ho sami pod vlivem alkoholu a drog, které jsou v Sušici mezi mládeží hodně rozšířené, hlavně pervitin. Pak se tzv. bezďáci přestěhovali do již zmiňované budovy Sola, která jediná zůstala z celého továrního komplexu stát a je smutnou vzpomínkou na slavnou sirkárnu. Tato nepěkná budova má být zachována a snad se čeká na to, že se stane chráněnou památkou? Myslím však, že nakonec ji také zbourají, protože co s ní? Je silně zdevastovaná a z hlediska památkářů zcela bezvýznamná.
Místní zastupitelstvo již zmiňovanou raritní bezdomovkyni pod tlakem veřejnosti řešilo a usoudilo, že na ni nemá žádé páky, i když je neskutečně špinavá, páchne na sto honů, velkou i malou potřebu si odbyde hned vedle řeky a svoje výkaly hází do Otavy. A vlasně i když má řeku hned za sebou, nikdo ji neviděl, že by se myla.
Chodí nakupovat do místních obchodů, osahává zboží nečistýma rukama, kupuje si kávu do kelímku, ale hlavně cigarety a alkohol. Občané se diví, „kde na ten chlast bere?“
Občas je vidět, i s houskou ve své špinavé ruce. Po alkoholu je sprostá na kolemjdoucí, ale zatím neprovedla nic tak hrozného, aby ji za její konání místní policie sebrala.
Já osobně jsem se snažila s ní hovořit, ptala jsem se jí, zda něco nepotřebuje, zda se chodí někam mýt a kam chodí na záchod? Nedostatla jsem z ní ani slovo. Místní charita je také v koncích. Žena nechce přijmout žádnou pomoc, ani nabídnutou práci. Zaměstnankyni charity se podařilo vyřídit jí alespoň občanský průkaz a to bylo vše, co pro ni mohla udělat.
Někteří lidé ji ze začátku dokonce nosili teplé deky, aby přežila kruté mrazy, které byly v lednu a v únoru, ale po zkušenosti, kdy vše odmítala, ji nechali svému osudu. Není se čemu divit.
Takže co se dá v takovémto případě dělat? Jak postupovat? Veřejnost se pohoršuje, ale z právního hlediska ji nikdo nemůže donutit k ničemu.
Její pleť je hnědo žlutá, takže evidentně má postižená játra, ale dokud nezkolabuje, nemůže ji pomoci ani doktor. Do blázince nebo do vězení ji taky nemohou odvézt, musela by ohrožovat buď sama sebe nebo kolemjdoucí občany.
Žena přežila na lavičce krutou zimu, což je na jednu stranu obdivuhodné, ale lítost ve většině lidí nevyvolala.
Je blázen, nebo exibicionalistka? Neřekla bych. Prostě žíje tímto způsobem a vyhovuje jí to.
Přitom, jak jsem se dozvěděla, není nevzdělaná. Vychodila učňovské středisko na Kašperských horách, porodila dceru, jisté období i pracovala, snad v Klatovech, a i tam se náhle ocitla na ulici. Tam odtud se přesunula do Sušice a stala se tak místní raritou.
Jak dlouho žena ještě vydrží v tomto stavu? Kam se přestěhuje vlétě? Podle mého laického úsudku se její zdravotní stav brzy zhorší a konečně ji budou moci odvézt do nemocnice a posléze do nějakého jiného sociálního zařízení, kde se o ni postarají.
ZL
