Článek
Rozhodně se každý z nás někdy setkal s člověkem, který trpěl nějakou závislostí. Ať je to nikotin, který je obsažen v cigaretách nebo alkohol, jehož síla je často ve společnosti bagatelizovaná. Nicméně už ne tak početná skupina z nás měla možnost nahlédnout do světa závislých na drogách, které známe jako ty nejtvrdší. Samozřejmě se do této skupiny počítá i alkohol, jenže v České republice má dle údajů z roku 2023 problém s konzumací alkoholu odhadem 175-230 tis. osob. Z toho přibližně 25-35 tis. uživatelů alkoholu je v kontaktu s nějakou formou adiktologické služby.
Kde tedy závislost vzniká?
Důvodů je celá řada. Dost často se ale díváme na tuto problematiku jen z pohledu „Špatná výchova“ nebo „Příliš mnoho volného času“. Kdybychom se na tento úhel pohledu zaměřili, došlo by nám, že pokud by byl správný, závislých by bylo o několik milionů více, než je nyní. Ano, skutečně někteří lidé začnou experimentovat s drogami kvůli nudě nebo touze poznat něco nového. Není to ale pravidlem.
Vznik závislosti je proces, který může trvat chvíli i několik let. Má na něj vliv prostředí, ve kterém se jedinec nachází, samotná droga, kterou užívá, i dědičnost. Neexistuje přesný gen, který by ji předával, ale rodič dítěti předává geny, které nějakým způsobem formují osobnost. Ty mohou závislost přenést z generace na generaci.
Anebo naopak - dítěti, které vyrůstalo v takovém prostředí, mohou jakékoli návykové látky zcela znechutit. V obou případech jde o ovlivnění rodiči. Ať už v oblasti medicínské nebo psychologické. Stejně tak jako rodiče, mohou člověka ovlivnit jeho vrstevníci a to v kterémkoli věku.
Celkové fungování rodiny, a převážně tedy rodičů nebo pečující osoby, má na dítě ten největší vliv. V nejnižším věku nemá dítě žádnou jinou jistotu, než své rodiče, na kterých je zcela závislé. Pokud mu není umožněno tuto závislost ukojit a osoby, které se o něj mají postarat nefungují, bude ve vyšším věku hledat jinou formu, která mu to poskytne. Početnou skupinu závislých tvoří právě děti z nefungujících, či rozpadlých rodin.
Dalším důvodem pro užívání drog může být tzv. sebemedikace. Tímto způsobem si jedinec ulevuje od bolesti, ať už psychické nebo té fyzické. Možná spoustu lidí překvapí, že právě alkohol je látkou, která se velmi často užívá jako sebemedikace. Alkohol je totiž „ideální“ lék, který užijeme po náročném dni v práci nebo nepříjemné hádce. Následné rozvinutí závislosti bývá velmi časté.
Ovlivnění vrstevníky, jak už bylo zmíněno výše, je také častým důvodem. Dítě si může připadat opomíjené. Jeho jediným přáním je dostat se do takové skupiny, která ho přijme a zapadne do ní. A to i v takové situaci, kdy je pod jejím nátlakem a snaží se rozhodnout, zda drogu přijme, nebo ne. Zároveň ale může nastat zcela opačná situace, kdy se dítě nesnaží zapadnout, ale naopak vyhledává takovou skupinu lidí, která mu poskytne zcela nový životní zážitek. Takové ovlivnění ale vůbec nemusí přijít jen v dětském věku. Do podobné situace se může dostat každý, jen v dospělosti máme mnohem lepší přehled a jisté zásady, kterými se řídíme. Děti často podobné zásady ještě nemají nebo si zcela nedokážou uvědomit, jaké dopady jejich chování bude mít.
Dalším velmi podstatným důvodem může být trauma. Ať už takové, o kterém jedinec ví, a snaží se s ním pracovat, nebo to, které je skryto hluboko v něm. Vytěsněno z paměti, ozývající se jen jako špatně zpracovatelné myšlenky nebo psychické stavy. Samozřejmě nesmíme opomenout ani duševní onemocnění, které může být důvodem pro braní drog, a zároveň i jeho důsledkem.
Pokud bychom se podívali na faktory, které vznik závislosti usnadňují, najdeme mezi nimi například i chronický stres. Musíme si ale uvědomit, že každý člověk je zcela jiný a stejně tak i každá závislost. Není jednoduché vždy najít důvod, proč a jak se k ní jedinec dostane. Je ale dobré vědět, že pouze příliš volného času tak komplexní problém nezpůsobí.
