Článek
V tomto konkrétním snímku se nám otevírá pohled do příběhu ženy, která se pod tíhou vlastního života postupně dostává do bludného kruhu závislosti na alkoholu. V každém případě ale alkohol není jedinou látkou, která člověku dokáže život převrátit naruby během pár měsíců i týdnů. Je ale jednou z mála, která je v naší společnosti takovým způsobem akceptovaná a normalizovaná, že závislost na ní je často považovaná za normu. Z jakého důvodu tedy lidé padají do spárů alkoholu? A kudy vede cesta ven?
Alkohol jako droga s nejvyšší mírou rizika
Pod pojmem tvrdé drogy se většině lidí vybaví ty nelegální. Tedy takové, které jsou dle zákona zakázané, a v případě nakládání s nimi následuje sankce. Málokdo by si dokázal představit, že alkohol vede na škále nejrizikovějších drog a svou příčkou vysoce předčí i látky jako je heroin či metamfetamin. Abychom si dokázali představit, z jakého důvodu se nachází tak vysoko, musíme si uvědomit, že rizika spojená s alkoholismem vznikají jak pro uživatele návykové látky, tak pro jeho okolí.
Společnost a alkohol
Každý z nás se někdy napil alkoholu nebo má v okolí někoho, kdo mu holduje víc, než je zdrávo. Forma akceptace této látky je v takové míře, že se s ní setkáváme kdekoli a kdykoli, a to již od toho nejútlejšího věku. Třeba v dětských pohádkách, které vznikaly před desítkami let, a jejichž děj se odehrává na rozlehlé krásné vesnici. Nakonec vše dobře dopadne a na oslavu se připije sklenkou. Nebo pěti.
I na rodinných oslavách, kde se těm nejmenším dává ochutnat piva nebo vína, protože každý počítá s tím, že v budoucnu budou pít také a nic špatného to přece neudělá. Problém nastává až v momentě, kdy se dítě poprvé opije a dorazí domů, kde ho, většinou, nečeká nic dobrého. A taky v momentě, kdy se již jako dospělý poprvé setkává s myšlenkou, že alkohol mu může pomoci utlumit myšlenky a na chvíli odstranit problémy. Párkrát je to skvělá forma úniku a následně ztrácí pojem o tom, kolik a kde vypil, kam zmizely peníze a přicházejí myšlenky na to, že by se napil znovu. Proces je to ale téměř neviditelný. Jít každý týden do hospody nebo ,,na skleničku” je totiž zcela normální.
A ono to z určité části normální je. Nicméně je velmi těžké rozlišit, kdy už jde o časté chování, které ubližuje nám i našemu okolí.
Jak tedy poznáme, že alkohol nám začíná více brát, než dávat?
Alkoholismus má určitá stádia. Jejich příznaky mohou být počátečními varovnými signály. Obecně ale můžeme říct, že v případě, kdy nezvládáme onu touhu, kterou bažíme po alkoholu, zanedbáváme své zájmy nebo rodinu, a pokračujeme v pití, i když vidíme jeho negativní následky, z pití se stává problém, který je třeba řešit.
Čím dříve, tím lépe.
Je důležité si uvědomit, že důsledky, které z této závislosti vyplynou jsou často nezvratné, a to nejen pro závislého. Mimo fyzické obtíže, které jsou o alkoholu všeobecně známy, se často přidruží i ty psychické, ekonomické a sociální. Z každé závislosti ale vede cesta ven.
Co tedy dělat v případě, že naše pití se vymyká kontrole? Nebo když tušíme, že někdo blízky se v podobné situaci nachází?
V případě, že se v takové situaci nacházíme je vhodné vyhledat odbornou pomoc. Důležité je o problému mluvit. V případě, že forma hledání pomoci u psychologa či psychoterapeuta nepřichází v úvahu, existují anonymní alkoholici, kde se přihlíží k tomu, že na veřejnosti se člověk nechce identifikovat jako alkoholik, proto je vše v anonymitě.
V případě, že se v podobné situaci nachází náš blízký, musíme dávat pozor i na naše duševní zdraví. Není jednoduché něco takového zažít, proto není od věci se také obrátit na odborníky. Důležité je závislého uvědomit ve fakt, že jeho chování vnímáme jako problémové a je třeba s ním něco udělat. Často je ale velmi složité někoho přesvědčit k léčbě nebo odborné pomoci. Sám člověk, který závislostí trpí si vše musí plně uvědomit a rozhodnout se, že chce změnu. Bez toho to nejde.
