Dýňový festival Dobronianka

Nápad jet na dýňový festival vzešel od naší mladé dámy a její kamarádky. Byly motivovány touhou si udělat „cool“ fotky, což potvrdily tím, že si za tímto účelem speciálně koupily fotogenické outfity.

V sobotu ráno jsme tedy nabraly ještě moji sestru a vyrazily jsme. Byl pěkný den. Fakt pěkný. Jeden z těch výjimečných dnů, kdy i podzim dokáže být hezký. Den, kdy svítí slunce na na stromech je pořád listí a malebně hraje všemi barvami. Dálnice měla tři pruhy a byl relativně malý provoz, takže se jelo dobře.

K farmě Dobronianka jsme dorazily kolem jedné. Zaparkovaly jsme skoro u vchodu, na dost úzké místo, ale mám malé auto, a tak jsme se vešly. Vstupenky jsme měly koupené přes internet, takže jsme nemusely čekat ve frontě a hned jsme se začaly poohlížet po něčem k jídlu.

Upřímně řečeno, já jsem málokdy z něčeho nadšená. Ale tady na téhle farmě je vidět, že ji vede někdo inteligentní a myslí na to, aby se návštěvníci cítili dobře. Jednak je to geniální marketingový tah a jednak tam není nic špatně. Hned za vstupem je restaurace, kde můžete sedět venku i uvnitř, podle teploty.

Mají rychlovku, kuřecí nugety a hranolky, a rybu, klobásy a přílohy, žádná michellinská restaurace to není, ale najíte se a hlavně to rychle odsýpá. Taky mají kafe, čaj, chlazené nápoje. V létě mají nabízet koktejly a zmrzlinu, teď jste si mohli koupit dýňovou polévku a dýňovou kávu. Tu jsem si dala a byla to příšerná kalorická bomba se šlehačkou, ale chutnala výborně.

Několik dalších restaurací je roztroušeno po areálu, jsou tam i stanoviště toalet. Je jich tam dost a jsou čisté. A to je základ. Sebekrásnější věc, ať už památka, vystoupení, příroda, prostě cokoliv, stojí za houby, když se vám chce na záchod a kručí vám v žaludku. Jednou jsme živočichové a žádná kultura ani odhodlání to nepřerazí.

Prohlídku jsme začaly u dýňové ryby. U sochy, plastiky, prostě u ryby udělané z dýní. Tyhle pyramidy, zvířata a zátišíčka jsou kolem cesty, která vede kolem rybníka. Mají tam i vyhlídkovou plošinu, ale na tu se nám se sestrou nechtělo stát frontu, a tak jsme to nechaly našim influencerkám. Ty si ale stěžovaly, že nemají žádné „cool“ fotky, protože jim vadilo, že na ně při focení někdo hledí.

Zhruba v půlce okruhu byla cestička do kukuřičného labyrintu, kam jsme se taky musely podívat. A úžasně nás to bavilo. Z labyrintu jsme se vrátily na okruh a pak jsme pokračovaly na pláž s dýňovou lodí a falešnými palmami. A k jezírkům, po kterých jezdily šlapací labutě a kolem kterých jsou malé domečky. V létě to musí být super. Cestou jsme ztratily naše influencerky, takže jsme o společné fotky musely žádat cizí lidi a fotku, kde bychom byly všechny, nemáme žádnou.

Za jezírky jsou výběhy, ve kterých měly být lamy alpaky, ale zvířat tam bylo mnohem víc. Lamy se daly dost špatně vyfotit, protože pobíhaly sem a tam a hledaly, kdo jim co dá. Taky tam byla bloudice, tedy velbloud. Bloudice je slovo, které podle rodinných historek vykřikoval z kočárku náš prastrýc, když viděl velblouda. Byli tam různé velikosti klokanů, osli, tygrokrálík - prostě králík v tygří barvě, a něco mezi králíkem a srnkou, co se jmenuje mara stepní. Zvířecích druhů je tam podle jejich stránek 40. Přímo u výběhů si můžete koupit krmivo. A zvířata jsou na to zjevně zvyklá, protože když nevidí napřaženou ruku, ignorují vás nebo se škaredě dívají.

Pak už jsme se vracely uličkou, kde byla výstava obřích dýní. Ta největší váží 721 kg a má tam vlastní plakát. To už nám volaly influencerky, že se vrací a kde se potkáme. Jelikož podle popisu nevěděly, kde jsme, daly jsme si sraz u vchodu.

Kromě všeho, co jsem popsala, je tam ještě dětské hřiště, kde jsou skluzavky a nafukovací atrakce, ale tam nikdo z nás nešel. My máme stará kolena a dívky měly krátké sukničky. Bylo to fakt super.

Budování farmy začalo v roce 2016, kdy majitelé koupili 4 hektary „zelené louky“ a začali ji obsazovat různými druhy zvířat. V roce 2020 byla otevřena pro veřejnost jako mini zoo. O rok později ji rozšířili na 10 hektarů a začali budovat relaxační zónu a různé atrakce. Sezónní akce začali pořádat v roce 2022. Na jaře květinovou výzdobu a hledání velikonočních vajíček, v létě plážové aktivity, na podzim Dýňový festival a v zimě logicky akce spojené s vánocemi. V letech 2023-2024 postavili hřiště, cateringové služby, kavárnu a plážovou zónu.

Jak už jsem říkala, málokdy mě něco nadchne. Dobronianka mě nadchla. I když je přednostně koncipována pro rodiny s dětmi, na tomhle festivalu si každý najde, co se mu líbí. Je to pestré a je to promyšlené. Samozřejmě, že svou roli sehrálo hezké počasí a to, že se dobře jelo, a taky to, že jsme měly dobrou náladu. Ale i tak má farma přece jenom jednu chybu: že je tak zatraceně daleko.

Teď už zbývá jenom vymyslet, kam pojedeme příště.