Jak naplánovat cestu (Rakousko-Bavorsko), epizoda 1

Chtěli byste si vyrazit na vlastní pěst a nevíte, jak na to? Pojďme se na to spolu podívat.

Je to jednoduché, potřebujete jenom mapu a čas.

Najděte si, co chcete navštívit, seřaďte si to, aby od sebe destinace měly nějakou rozumnou vzdálenost, ujistěte se, jestli je to, co chcete vidět, opravdu otevřeno v den, kdy to chcete navštívit, zjistěte si, jak dlouho vám bude trvat přejezd, a dejte si rezervu, protože když vám mapy řeknou, že to bude trvat tři hodiny, téměř jistě to bude trvat nejmíň tři a půl, protože si bude chtít po cestě skočit na záchod nebo se vyskytne něco, s čím jste nemohli počítat, třeba kolona nebo celní prohlídka.

Odpíchněte se od toho, v kolik se otevírá první místo, kam půjdete, a toho, kdy se zavírá poslední místo, kam chcete jít. A jak dlouho tam přibližně strávíte a jak dlouho před zavíračkou musíte přijít. Vemte v úvahu, že ne vždycky jdete z parkoviště rovnou na prohlídku. Někam musíte jet lodí, někam kyvadlovým autobusem, někam lanovkou. To musíte připočítat k celkovému času.

K přejezdům si kromě rezervy na dojezd přidejte ještě čas na jídlo nebo nákup, ať pak nejste zklamaní, že jste něco nestihli. Pokud jedete autem, tankujte včas. Ne všude jsou pumpy 20 km od sebe a nechcete ztrácet čas tím, že budete hledat benzinku po dědinách kolem dálnice nebo v nejhorším čekat na odtahovku. Čas je nejdražší položka na seznamu.

Ubytování si najděte co nejblíž dopolední destinaci příštího dne a takové, které má check-in pozdě do noci, ideálně non-stop. Nechcete řešit, že nemáte kde spát. Taky se podívejte, jestli je v okolí obchod nebo restaurace a na otevírací doby. A musíte zohlednit, jestli máte auto nebo pojedete hromadnou dopravou. Když auto nemáte, dívejte se po něčem, co je blízko nádraží, metra nebo jiné zastávky. Když ho máte, ověřte si, jak daleko mají parkoviště. Abyste v sobotu pozdě v noci nemuseli třikrát projíždět přes historické centrum, kličkovat mezi barovými stolky a nakonec zablokovat provoz. Vím, o čem mluvím.

Diskutabilní je kupování vstupenek předem. Pokud je přejezd krátký, můžete je mít. Pokud je dlouhý, je třeba zvážit velikost časové rezervy. Vždycky všechno trvá déle, než si myslíte. Vždycky.

Většina mých cest začíná tím, že někde na videu nebo na internetu vidím něco, co se mi líbí.

V první řadě se podívám, kde to je, a pokud je to v Evropě, začnu vymýšlet, jak se tam dostat.

A co dalšího zajímavého je poblíž.

V tomhle případě to byl klášter v Melku, který jsem opakovaně viděla z autobusu, když jsme jeli projížděli Rakouskem, ale nikdy jsme se tam nezastavili.

Tak jsem si řekla, že pojedu do Melku a začala jsem se porozhlížet kolem.

Margi říkala, že by chtěla vidět Salzburg a Linec, Brad chtěl hlavně ten Salzburg, protože se tam natáčel muzikál Sound of Music.

A tak jsem si sedla k mapě a původně jsem chtěla první den vidět hrad Gozzoburg v Kremži, kde jsou unikátní středověké malby. Vždycky se snažím vidět něco unikátního. Proto, že co si budeme, hrady a zámky jsou si podobné, stejně jako kostely, a když jich vidíte dost, začnou vám splývat.

Jenomže jsem zjistila, že v Kremži žijí zastánci Cimrmana. Otevřou si muzeum, ale nechtějí, aby jim tam chodili lidi.

Prohlídky jsou jenom o víkendu a jenom jednou denně, ve 14:15.

To by znamenalo, že se buď budeme z Melku vracet, nebo už nic dalšího nestihneme. A my se vždycky snažíme stihnout za den aspoň 2 věci, nebo víc, to záleží na tom, kolik času strávíme přesunem. Takže jsem Kremži vyškrtla.

Abychom kromě Melku stihli i něco dalšího, a taky proto, že jsem startovala v Ostravě a Margi s Bradem v Praze, zařadili jsme před první den ještě den nula, a našli jsme si ubytování v Blučině, která je na jih od Brna. Margi je moje sestra a Brad její americký manžel.

Další lokality, které se nám zalíbily na trase mezi Melkem a Salzburgem byl zámek Artstetten, zámek Ort a lanovka na Schafbergbahn. Tím byl jasný první a druhý den.

První den nás čekalo 380 km a pět a půl hodiny jízdy.

Klášter v Melku se otevírá v 9, což jsme neměli šanci stihnout, protože jsme na dovolené, ne na útěku, a nebudeme vstávat před šestou, což bychom při tříhodinovém přesunu museli udělat, ale jelikož je zámek Artstetten jenom půl hodiny daleko a zavírá v 16:30, nemuseli jsme spěchat.

Ubytování jsme hledali tak, abychom se co nejvíce přiblížili k zámku Ort v Gmundenu, prostě proto, abychom ráno nemuseli vyrážet příliš brzo. Vybrali jsme Vöcklabruck, kam nám to trvalo 2 hodiny.

Do zámku Ort to bylo jenom 20 minut a otevírá se v 10:30, takže jsme měli času dost.

Pak jsme mířili do obce St. Wolfgang in Salzkammergut, kde začíná lanovka na Schafberg

Jelikož tohle natáčím ex post, můžu říct, že to neklaplo, a tak jsme na místě udělali plán B a vrátili jsme se do Bad Ischlu.

Spali jsme v Salzburgu, urazili jsme asi 140 km a v autě jsme strávili něco přes dvě hodiny, což bylo fajn.

Třetí den jsme hodlali strávit v Salzburgu bez přejezdu.

Když už jsme byli u toho Salzburgu, zatím jenom prstem na mapě, začala jsem pošilhávat po Neuschwansteinu. Protože všichni chtějí vidět Neuschwanstein. Mezi Salzburgem a Neuschwanteinem jsou další dva zámky, takže jsme je do plánu zahrnuli.

Čtvrtý den byl dost na krev, protože zámek Herrenchiemsee je na ostrově, což zahrnuje přesun lodí, která jezdí asi jednou za hodinu, a přejezd do Linderhofu byl na dvě hodiny. Celkový přesun vycházel na 235 km a asi čtyři hodiny. Může to vypadat neadekvátně, ale není. Protože silnice jsou tam kurvenreich. Ne, to nenadávám. Znamená to, že je tam hodně serpentýn. Škaredých. V krásné přírodě, ale fakt škaredých. Ubytování jsme měli v Unterpinswangu, protože bylo blízko Hohenschwangau a protože bylo až podezřele levné.

Pátý den jsme se ráno přesouvali jenom kousek, zámky Hohenschwangau a Neuschwanstein jsou dostupné z jednoho parkoviště, ale na Neuschwanstein musíte autobusem a pak pěšky, což zabere asi 25 minut, pokud chcete jít fotit na lávku Marienbrücke, tak nejmíň 35. Nebo můžete jít pěšky, což má trvat asi 40 minut. Takže to logicky bude trvat déle, než normální prohlídka zámku. Ono i na Hohenschwangau, které vypadá, že je blízko parkoviště, musíte šplhat do kopce, takže je taky lepší mít časovou rezervu. Pak už jsme mířili do Mnichova a vzali jsme to přes Possenhofen, protože tam vyrůstala Sissi. Přesun do Mnichova s touhle zastávkou trval přes tři hodiny.

Šestý den jsme strávili v Mnichově bez přejezdu.

Sedmý den byl improvizovaný. V Mnichově náš plán končil. Zpáteční cestu jsme plánovali za pochodu. Tak, abychom poslední den byli v Kremži. Dočetli jsme se, že v Altöttingu, který byl po cestě, nechávali bavorští králové pohřbívat svá srdce, další zastávkou bylo Braunau am Inn. Ubytování jsme si našli v Herzogenburgu. Najeli jsme 365 km a v autě jsme strávili minimálně čtyři a půl hodiny čistého času.

Osmý den jsme navštívili klášter Göttweig, který jsme taky našli na mapě a líbil se nám, a ještě krátce Kremži, a pak už jsem se vraceli domů. Margi a Brada jsem vysadili v Olomouci a pokračovala jsem do Ostravy. Celkem asi 370 km a čtyři a půl hodiny v autě.

Naše trasa měla asi 1 700 km na mapě vytvořila takový zvláštní obrazec, který může připomínat ledacos, mně třeba draka, jakého si děti pouští na podzim, vám třeba něco jiného. Celková doba přesunu přesáhla 22 hodin, což je dost děsivé.