Jak naplánovat cestu (Rakousko-Bavorsko), epizoda 1

Chtěli byste si vyrazit na vlastní pěst a nevíte, jak na to? Pojďme se na to spolu podívat.

Je to jednoduché, potřebujete jenom mapu a čas.

Seřaďte si destinace do logického sledu, zjistěte vzdálenosti, ověřte si dostupnost a při přesunech připočítejte rezervu na plánovaná i neplánovaná zdržení.

Odpíchněte se od toho, v kolik se otevírá první místo, kam půjdete, a toho, kdy se zavírá poslední místo, kam chcete jít. A jak dlouho tam přibližně strávíte a jak dlouho před zavíračkou musíte přijít.

Vemte v úvahu, že ne vždycky jdete z parkoviště rovnou na prohlídku. Někam musíte jet lodí, někam kyvadlovým autobusem, někam lanovkou. To musíte připočítat k celkovému času.

Více podrobností včetně mapek najdete na mém kanále na YouTube.

K přejezdům si kromě rezervy na dojezd přidejte ještě čas na jídlo nebo nákup, mějte předem zajištěné lístky na hromadnou dopravu a pokud možno plnou nádrž. Ne všude jsou pumpy 20 km od sebe.

Ubytování hledejte co nejblíž dopolední destinaci a ideálně takové, které má non-stop check-in.

Diskutabilní je kupování vstupenek předem. Pokud je přejezd krátký, můžete je mít. Pokud je dlouhý, je třeba zvážit velikost časové rezervy. Vždycky všechno trvá déle, než si myslíte. Vždycky.

Většina mých cest začíná tím, že někde na videu nebo na internetu vidím něco, co se mi líbí.

V tomhle případě to byl klášter v Melku, který jsem opakovaně viděla z autobusu, když jsme jeli projížděli Rakouskem, ale nikdy jsme se tam nezastavili.

Tak jsem si řekla, že pojedu do Melku a začala jsem se porozhlížet kolem.

Margi říkala, že by chtěla vidět Salzburg a Linec, Brad chtěl hlavně ten Salzburg, protože se tam natáčel muzikál Sound of Music.

Původně jsem chtěla začít v Kremži, ale jelikož tam žijí zastánci Cimrmana, kteří si otevřou muzum, a pak se zlobí, že jim tam chodí lidi, musela jsem ho přeskočit.

Prohlídky hradu Gozzoburg jsou jen o víkendech a jen jednou denně, a to odpoledne. Nestihli bychom nic dalšího.

První etapa vedla z Blučiny do Melkum z Melku do zámku Artstetten a pak do ubytování v těžko vyslovitelné obci Vöcklabruck.

Z Blučiny do Melku je to daleko, ale do Artstettenu je to naštěstí jenom půl hodiny.

Do zámku Ort to bylo jenom 20 minut a otevírá se v 10:30, takže jsme měli času dost.

Pak jsme mířili do obce St. Wolfgang in Salzkammergut, kde začíná lanovka na Schafberg, což bohužel kvůli počasí neklaplo a my jsme se museli vrátit do Bad Ischlu.

Třetí den jsme hodlali strávit v Salzburgu bez přejezdu.

Zámek Herrenchiemsee je na ostrově, což zahrnuje přesun lodí, která jezdí asi jednou za hodinu, a přejezd do Linderhofu byl na dvě hodiny. Ludvík byl misantrop. Neměl rád lidi. Linderhof je zaházený v horách a vedlou tam strašně klikaté cesty.

Kvůli ubytování jsme se z Bavorska vraceli do Rakouska, protože ubytování v Unterpinwangu bylo podezřele levné.

Zámky Hohenschwangau a Neuschwanstein jsou dostupné z jednoho parkoviště, ale na Neuschwanstein musíte autobusem a pak pěšky, což zabere asi 25 minut.

Na Hohenschwangau se sice dostanete bez autobusu, ale taky šplháte do kopce. Do horšího než na Neuschwanstein.

Pak jsme se chtěli stavit v Possenhofenu, kde vyrůstala Sissi a přespat v Mnichově.

Šestý den jsme strávili v Mnichově bez přejezdu.

Sedmý den byl improvizovaný. V Mnichově náš plán končil. Zpáteční cestu jsme plánovali za pochodu. Tak, abychom poslední den byli v Kremži. Dočetli jsme se, že v Altöttingu, který byl po cestě, nechávali bavorští králové pohřbívat svá srdce, další zastávkou bylo Braunau am Inn. Ubytování jsme si našli v Herzogenburgu.

Osmý den jsme navštívili klášter Göttweig, který jsme taky našli na mapě a líbil se nám, a ještě krátce Kremži, a pak už jsem se vraceli domů.

Naše trasa měla asi 1 700 km a celková doba přesunu přesáhla 22 hodin, což je dost děsivé.

Příště se podíváme, jak dopadl první den naší cesty.