Hlavní obsah
Věda a historie

Dlouhá historie stříbra

Foto: AI Gemini

Stříbro se, spolu se zlatem, řadí mezi vzácné kovy

Stříbro je jedním ze šesti prvních kovů, které lidstvo začalo zpracovávat. Latinské slovo „argentum“ dalo název státu Argentina a aztécké „arizuma“ zase Arizoně.

Článek

Stříbro je vzácný kov. Na jeden atom stříbra ve vesmíru připadá bilion atomů vodíku. Bilion je číslo s 12 nulami, 1012, milion milionů, tisíc miliard. Je to hodně.

Nejstarší stříbrné předměty byly nalezeny v řecké Anatolii a pocházejí z období 4000 př. n. l. Postup zvaný kupelace, tedy oddělení stříbra z olověných rud, objevili Chaldeci v polovině 3. tisíciletí př. n. l. Tato metoda je popsána v bibli. Egypťané považovali stříbro za dražší a vzácnější než zlato, právě proto, že se muselo kupelovat.

Foto: AI Gemini

Egypťané si stříbra cenili více než zlata

Metaforicky jako stříbrné označuje kde co: Měsíc, pavučiny, liščí srst, rybí šupiny, šedivé vlasy.

Zatímco zlato bylo považováno pouze za symbol bohatství, bylo stříbro i užitečné, protože se z něj daly vyrobit zbraně, jako například kopí a přilby, Apollón měl stříbrný luk, Artemis měla stříbrné šípy. I když má nižší teplotu tání než zlato, je tvrdší. Některé národy si ho cenily víc, než zlata, řecký historik Strabón uvádí, že arabské národy směňovaly 1 díl stříbra za 2 díly zlata.

Více podrobností na mém kanále:

Nejdůležitější použití bylo, překvapivě, jako platidlo. Nejznámější jsou řecká drachma a tetradrachma a nesmíme zapomenout na náš tolar, který dal jméno americkému dolaru.

Bývali jsme stříbrná velmoc. Podle pověstí se u nás těžilo už v 7. století, ale na vrchol jsme se dostali ve stoletích 13. a 14. Těžilo se v Jihlavě, Kutné Hoře, Jáchymově, Příbrami, Havlíčkově Brodě, Kolíně, Českém Krumlově a na dalších místech.

Foto: AI Gemini

Kromě výroby šperků se ze stříbra primárně razily mince

Nejslavnější byla – a je – Kutná Hora. Tamější důl se jmenoval Osel – neptejte se mě proč, možná tam osli točili kolem nebo tahali vozíky nebo něco takového. Jako první na světě dosáhl hloubky 500 m a v roce 1505 se zde vytěžilo 92 kg stříbra.

Byla jsem tam v muzeu ve Vlašském dvoře a vyrazila jsem si vlastní groš. Před tímto odborným úkonem jsem musela podepsat papír, že pokud si urazím prst nebo hlavu, je to moje chyba a nebudu po provozovateli požadovat odškodné. Protože logicky musíte v jedné ruce držet razidlo a druhou do něj praštit kladivem, což asi někdo nezvládne. Já jsem to zvládla dobře, prsty zůstaly nepoškozené. Zřejmě se do toho promítla letitá praxe v zatloukání hřebíků. Kutná Hora je, mimochodem, nejhezčí město u nás. Aspoň z těch, kde jsem byla.

Foto: AI Gemini

Ve 13. a 14. století jsme byli stříbrná velmoc

V Březových Horách u Příbrami se v roce 1875 podařilo trhnout další rekord, prokopali se do kilometrové hloubky. Mají tam stříbrný oltář, na který se určitě zajedu podívat.

V Jáchymově se nacházelo i čisté drátkové stříbro, které se dalo rovnou zpracovat bez tavení. V 16. století tam bylo 1344 důlních pracovišť, ve kterých pracovalo 10 000 lidí.

Přemyslu Otakarovi II. se sice říkalo král železný a zlatý, ale mělo by se mu říkat železný a stříbrný. Zlatá velmoc jsme nikdy nebyli. Ačkoliv, jak to tak poslouchám, železný a stříbrný zní divně.

Foto: AI Gemini

S vyvoláváním fotek pomocí stříbra se experimentovalo už v 18. století

V moderní době, tedy, relativně moderní, protože dneska už máme digitální technologie, se stříbro používalo při vyvolávání fotografií. Protože když sloučeniny stříbra při vystavení světlu tmavnou. První „fotka“ byla „vyvolána“ už v roce 1727, za pomoci pasty z dusičnanu stříbrného a křídy ji vytvořil německý fyzik Johann Heinrich Schulze. Neměla valnou kvalitu a brzy zčernala. Daguerrotypie používala měděnou destičku namočenou v jodidu stříbrném a páry rtuti. Jedovaté jak smrt. V roce 1841 použil britský chemik William Henry Fox Talbot úspěšně papír namočený v suspenzi jodidu stříbrného. A měli jsme fotky.

Foto: AI Gemini

V dětství pro mě byla práce v temné komoře velké vzrůšo

Kdysi jsme doma mívali temnou komoru. Filmy jsme si nechávali vyvolávat odborně u fotografa, ale fotky jsme si dělali doma. Pak jsme se zavřeli v koupelně, rozsvítili červenou žárovku, a pustili se do toho. Bylo to vzrůšo. Vždycky mě fascinovalo, jak se na bílém papíře objevil obraz. Bylo to pracné a smradlavé a výsledek býval nejistý, ale hrozně mě to bavilo. Byla to alchymie.

Dneska je to čisté a barevné, ale protože, že je to tak jednoduché, má každý miliony fotek, na které se už nikdy nepodívá. Takhle jste měli 36 fotek z filmu a 36 fotek vás zajímá, i když jste na tom místě nebyli. Měli jsme alba a ty jsme ukazovali návštěvám. A kromě toho mají černobílé fotky své kouzlo. Stejně jako černobílé filmy. Ono se vlastně promítacímu plátnu říká stříbrné plátno. Černobílá prostě dává větší prostor pro fantazii.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz