Článek
Stříbro je vzácný kov. Na jeden atom stříbra ve vesmíru připadá bilion atomů vodíku. Bilion je číslo s 12 nulami, 1012, milion milionů, tisíc miliard. Je to hodně.
Nejstarší stříbrné předměty byly nalezeny v řecké Anatolii a pocházejí z období 4000 př. n. l. Postup zvaný kupelace, tedy oddělení stříbra z olověných rud, objevili Chaldeci v polovině 3. tisíciletí př. n. l. Tato metoda je popsána v bibli. Egypťané považovali stříbro za dražší a vzácnější než zlato, právě proto, že se muselo kupelovat.

Egypťané si stříbra cenili více než zlata
Metaforicky jako stříbrné označuje kde co: Měsíc, pavučiny, liščí srst, rybí šupiny, šedivé vlasy.
Zatímco zlato bylo považováno pouze za symbol bohatství, bylo stříbro i užitečné, protože se z něj daly vyrobit zbraně, jako například kopí a přilby, Apollón měl stříbrný luk, Artemis měla stříbrné šípy. I když má nižší teplotu tání než zlato, je tvrdší. Některé národy si ho cenily víc, než zlata, řecký historik Strabón uvádí, že arabské národy směňovaly 1 díl stříbra za 2 díly zlata.
Více podrobností na mém kanále:
Nejdůležitější použití bylo, překvapivě, jako platidlo. Nejznámější jsou řecká drachma a tetradrachma a nesmíme zapomenout na náš tolar, který dal jméno americkému dolaru.
Bývali jsme stříbrná velmoc. Podle pověstí se u nás těžilo už v 7. století, ale na vrchol jsme se dostali ve stoletích 13. a 14. Těžilo se v Jihlavě, Kutné Hoře, Jáchymově, Příbrami, Havlíčkově Brodě, Kolíně, Českém Krumlově a na dalších místech.

Kromě výroby šperků se ze stříbra primárně razily mince
Nejslavnější byla – a je – Kutná Hora. Tamější důl se jmenoval Osel – neptejte se mě proč, možná tam osli točili kolem nebo tahali vozíky nebo něco takového. Jako první na světě dosáhl hloubky 500 m a v roce 1505 se zde vytěžilo 92 kg stříbra.
Byla jsem tam v muzeu ve Vlašském dvoře a vyrazila jsem si vlastní groš. Před tímto odborným úkonem jsem musela podepsat papír, že pokud si urazím prst nebo hlavu, je to moje chyba a nebudu po provozovateli požadovat odškodné. Protože logicky musíte v jedné ruce držet razidlo a druhou do něj praštit kladivem, což asi někdo nezvládne. Já jsem to zvládla dobře, prsty zůstaly nepoškozené. Zřejmě se do toho promítla letitá praxe v zatloukání hřebíků. Kutná Hora je, mimochodem, nejhezčí město u nás. Aspoň z těch, kde jsem byla.

Ve 13. a 14. století jsme byli stříbrná velmoc
V Březových Horách u Příbrami se v roce 1875 podařilo trhnout další rekord, prokopali se do kilometrové hloubky. Mají tam stříbrný oltář, na který se určitě zajedu podívat.
V Jáchymově se nacházelo i čisté drátkové stříbro, které se dalo rovnou zpracovat bez tavení. V 16. století tam bylo 1344 důlních pracovišť, ve kterých pracovalo 10 000 lidí.
Přemyslu Otakarovi II. se sice říkalo král železný a zlatý, ale mělo by se mu říkat železný a stříbrný. Zlatá velmoc jsme nikdy nebyli. Ačkoliv, jak to tak poslouchám, železný a stříbrný zní divně.

S vyvoláváním fotek pomocí stříbra se experimentovalo už v 18. století
V moderní době, tedy, relativně moderní, protože dneska už máme digitální technologie, se stříbro používalo při vyvolávání fotografií. Protože když sloučeniny stříbra při vystavení světlu tmavnou. První „fotka“ byla „vyvolána“ už v roce 1727, za pomoci pasty z dusičnanu stříbrného a křídy ji vytvořil německý fyzik Johann Heinrich Schulze. Neměla valnou kvalitu a brzy zčernala. Daguerrotypie používala měděnou destičku namočenou v jodidu stříbrném a páry rtuti. Jedovaté jak smrt. V roce 1841 použil britský chemik William Henry Fox Talbot úspěšně papír namočený v suspenzi jodidu stříbrného. A měli jsme fotky.

V dětství pro mě byla práce v temné komoře velké vzrůšo
Kdysi jsme doma mívali temnou komoru. Filmy jsme si nechávali vyvolávat odborně u fotografa, ale fotky jsme si dělali doma. Pak jsme se zavřeli v koupelně, rozsvítili červenou žárovku, a pustili se do toho. Bylo to vzrůšo. Vždycky mě fascinovalo, jak se na bílém papíře objevil obraz. Bylo to pracné a smradlavé a výsledek býval nejistý, ale hrozně mě to bavilo. Byla to alchymie.
Dneska je to čisté a barevné, ale protože, že je to tak jednoduché, má každý miliony fotek, na které se už nikdy nepodívá. Takhle jste měli 36 fotek z filmu a 36 fotek vás zajímá, i když jste na tom místě nebyli. Měli jsme alba a ty jsme ukazovali návštěvám. A kromě toho mají černobílé fotky své kouzlo. Stejně jako černobílé filmy. Ono se vlastně promítacímu plátnu říká stříbrné plátno. Černobílá prostě dává větší prostor pro fantazii.





