Kolik nás stála Polská rallye a Album polštiny

Během naší cesty jsme s Margi urazily cca 2 160 km. Za dopravu jsme utratily 6 787 Kč, z toho 135 Kč za mýtné, 4 220 Kč za naftu, a co mi obzvláště rve žíly, 2 432 Kč za parkování. Využily jsme 6 různých ubytování, za které jsme zaplatily 8 039 Kč, v průměru 1 340 Kč za noc.

Poslední položkou je vstupné. To jsme platily celkem 13×, včetně plavby, která by možná měla být v dopravě, ale byl to zážitek, ne přemístění z bodu A do bodu B, takže ji řadím sem. Vstupné bylo nejdražší položkou a stálo nás 6 824 Kč.

Celkové náklady tedy činí 2 1650 Kč, tj. 10 825 Kč na osobu. Což za týden dovolené není tak strašné.

To, co mě přesvědčilo, že se nedomluvíme, byla šipka ukazující ke sprše.

Cedule z Helu nás varuje: Uważaj na foki i morświny! Pozor na tuleně a sviňuchy! Ve slově morświny tu svini slyšíme. Takže mořská svině a sviňucha, budiž. Nevím, co nám to zvíře udělalo, že mu svorně tak nadáváme. Fok a tuleň nemají naprosto nic společného. Zato je tu jistá podobnost se sviňuchou. Tuleňům zase nadávají Němci. Říkají jim Seehund, mořský pes. Pozoruhodně málo kreativity.

Na téhle ceduli se rozepsali: Nie dotyczy osób upoważnionych. Nedotýká se vážených osob? Ne. Nevztahuje se na oprávněné osoby.

Když uslyšíte strefa ruchu, řeknete si, že byste se měli trefit do kraválu. Nebo že je tady rušno. A vy budete mít problém trefit. A nebudete mít pravdu. Znamená to dopravní zóna.

U krásného zámku s hrozným jménem Książ nás čekala cedule: Brak wolnych miejsc. Všechna volná místa jsou vybrakována. Přesně tak. Žádná volná místa.

Pak je tady moje oblíbená pralnia rogalinek. Prádelna rohlíků. Víc vám k tomu neřeknu. Ale jistě tam vidíte i to druhé slovo. Krawiectwo. To je ve styl krávy. Krejčovství. Mám k tomu něco říkat?

Tady si rozebereme jenom slovo tytoń. Někdo nějaký nápad? Ne? Ani dedukce? Ne. Nezkoušely jsme ani střelbu od pasu. Prostě jsme se podívaly do slovníku. Je to tabák.

Ještě před tím, než se dostaneme k jídlu, musíme si vysvětlit, co znamená pyszny. Myslíte, že pyšný? Ne, ne. Znamená to chutný. Polština je jazyk Mordoru.

Má někdo z vás ponětí, co znamená slovo nabiał? Nás ne. Ani obraz, ani zvuk. Nevěděla to ani polsky plynně hovořící kamarádka Verča. Chvíle napětí: Jsou to mléčné výrobky.

Nezapomínejme, že jagody nejsou jahody, ale borůvky. Jahody jsou truskawki.

Krásné zákusky, že? Srdce se na ně směje. Tak proč ty vulgarismy? Sernik je cheesecake. Jo, a ten kajmak není dotaz: Kam se poděl mák?“, po našemu: „Kaj mak?“, ale karamel.

Tady je deser. Nebudu zkoumat, jestli ji někdo schválně umazal „t“ ze slova desert, nebo je to tak schválně.

Mizeria. Ano, je to mizérie. Co tak mizerně chutná? Řekla bych, že rajčata, protože je nejím. Ale ne. Mizeria je okurkový salát. Mizérie je nędza. Nouze. Kdyby někoho zajímalo, co je szczypiorek… je to pažitka.

Hlavní perlou ovšem zůstávají flaki wołowe po chłopsku. Pořádný flák pro pořádné chlapy. Ale ne. Hovězí dršťky po selském způsobu.

Nakonec čestná zmínka. Reklama v Toruni obsahující slovo Dakar inspirovala Margi k tomu, aby naši cestu nazvala rallye.

Ale nějak to nedává smysl. Dakar jest blisko, gdy jesteśmy na ty. Překladač vám vyhodí: Dakar je blízko, když jsme na našem prvním rande. Je to reklama na nealko pivo. No… my se tady fakt nedomluvíme.