Článek
Do návštěvy Regaleiry nám zbývalo ještě hodně času, takže jsme přemýšlely, co s načatým dnem. A jelikož Margi měla problém stáhnout si audioprůvodce, rozhodly jsme se, že tam půjdeme dřív a vyřešíme to s živým člověkem, protože AI jako obvykle mlela nesmysly.
Cestou jsme narazily na informační centrum kde nám doporučili Palácio Biester, který není moc známý, ale má nejhezčí interiéry ze všech zámků v Sintře. Slečna v pokladně nám řekla, že když vyjdeme na vyhlídku, uvidíme všechny zámky v okolí.
Na zámku se natáčel film Devátá brána
A tak jsme vyrazily, jak jinak než do prudkého, ale velmi prudkého kopce. Cestou jsme viděly Palácio Nacional a Regaleiru a v jednom ohybu jsme uviděly kopec, na kterém je Maurský hrad, v celé jeho výšce.
Když jsme došplhaly k zámečku, byla tam placatá figurína Johnnyho Deppa v životní velikosti. Margi se s ním vyfotila, ale neměly jsme tušení, proč tam je.
Více podrobností na mém kanále
Stavba zámečku byla zahájena patrně v roce 1886 a dokončena až v roce 1907. Původní stavitel, Ernesto Biester, lisabonský divadelní podnikatel a dramatik totiž zemřel už v roce 1880, kdy stavbu navrhl, a pokračování se ujal jeho bratr Frederica a jeho manželku Amélii Freitas Guimarães Chamiço, ale ani oni se dokončení zámečku nedožili, oba podlehli epidemii tuberkulózy, která v té době v Portugalsku řádila a které se přezdívalo „bílý mor“, Frederico zemřel v roce 1899 a Amélie o rok později. Jedinou přeživší s Améliiny rodiny byla její teta Claudine, která se, v důsledku rodinné tragédie, zasloužila o výstavbu sanatoria Sant’Ana pro léčbu plicních chorob a také založila nadační fond.
To vzadu na kopci je Maurský hrad
Zámek byl nepřístupný až do roku 2022, kdy byl rekonstruován. Nepodařilo se mi najít nic bližšího, AI shrnutí říká, že po úmrtí všech členů původní rodiny byl prodán nějaké americké rodině a ta ho pak, cca před 20 lety, prodala současným majitelům, takže byl více než století zanedbáván. Ale nevím, co je na tom pravdy. Jméno majitele není veřejně dostupné.
A propos – zní vám jméno Biester portugalsky? Ne, že? Zní německy. Pídila jsem se po původu Ernesta Biestera a došla jsem k tomu, že jeho předkové byli, překvapivě, německého – konkrétně pruského – původu, ale to je všechno. Škoda.
Podle slečny v pokladně je to nejkrásnější interiér v Sintře
Zámeček je postavený v historizujícím romantickém a novogotickém stylu. Interiéry jsou opravdu krásné a je to asi jediná portugalská památka, ve které jsme byly víc venvnitř než venku.
Zaujalo mě, že tam mají ložnicové křídlo. Je tam chodba, ze které vedou dveře do spousty různobarevných ložnic, jsou to hezké pastelové odstíny. Je to chytré řešení. Jednak je v tom křídle klid na spaní, protože tam nejsou žádné jiné pokoje, a jednak, pokud máte děti, je máte všechny pod kontrolou.
V ložnicovém křídle je klid a všechny máte pod dohledem
Dole jsme narazily na místnost, kde se promítaly ukázky z filmu Devátá brána. Film byl natočen v roce 1999, z části právě tady, režíroval ho Roman Polanski a hlavní roli ztvárnil Johnny Depp. Upřímně řečeno, za moc nestojí.
Po prohlídce jsme šly do zahrad. Jsou tam rozsáhlé exotické zahrady, moc hezké, a moc do kopce. Vyhlídka je malá kruhová plošina, ze které je v dálce vidět Pena, ale za tu námahu teda nic moc. Jako ta vyhlídka na Penu.
Pokoje jsou zdobené nástěnnými malbami
Cestou dolů jsme se zastavily na kafe a Margi koupila něco, co se jmenuje queijada a v překladu to znamená tvarohový koláč. Má to být specialita a každý region má nějaký specifický recept. Byl to košíček v nějakém tvrdém těstě a po rozlomení to vypadalo, že je to nedopečené, ale asi to byla ta tvarohová náplň. Nijak nás to nenadchlo. Ale z lakoty jsme to tedy snědly a vydaly jsme se tím krásným prudkým parkem zase k východu.
