Adina Mandlová: Mýty, protektorát a krutý pád slavné hvězdy

Jmenovala se Jarmila Anna Františka Marie Mandlová. Pro miliony diváků však byla jednoduše Adinou. Ikonou prvorepublikové elegance, sexsymbolem 30. let a dámou, jejíž životní příběh předčil i ty nejdramatičtější filmové scénáře. Za září reflektorů a šarmem se však skrýval život plný osobních tragédií, ponížení a neustálého útěku.

Jaká byla skutečná pravda o jejím životě, vztazích a údajné kolaboraci?

Narodila se 28. ledna 1910 v Mladé Boleslavi do rodiny inspektora státních drah. Otec ji bezmezně miloval a rozmazloval, jenže jeho předčasná smrt vše změnila. Rodina se ocitla ve finanční tísni. Matka se znovu provdala a jeden z jejích manželů ji měl sexuálně zneužívat.

Neovladatelná a divoká Adina sbírala jeden průšvih za druhým.

V šestnácti letech otěhotněla a musela podstoupit interrupci.

Po skandálu s důstojníkem v Olomouci ji matka poslala do internátní školy v Paříži, kde však přísný režim obcházela a žila bohémským životem.

Po návratu do Prahy potkala Huga Haase. Ten ji přivedl do umělecké společnosti a k filmu, ale jejich vztah byl komplikovaný. Haas užíval kokain a měl jiné milenky. Aby se Adina vůbec uživila, musela pracovat jako modelka v módním salonu Oldřicha Rosenbauma.

Ačkoliv v roce 1939 získala Svatováclavskou cenu za roli ve filmu Kristian, její hvězdný status ještě neznamenal finanční jistotu.

Osobní život Mandlové provázely těžké rány. Po rozpadu vztahu s Fredem Scheinerem-Sví­tilem se pokusila o sebevraždu. Její manželství s levicovým malířem Zdeňkem Tůmou trvalo jen rok a skončilo jeho sebevraždou.

Největší bolest však přišla za války s hercem Vladimírem Šmeralem. Adina u sebe partnera ukrývala, ale jejich dítě v roce 1944 zemřelo ještě před narozením. Šmeral byl později zatčen a skončil v koncentračním táboře. Po válce se jejich vztah definitivně rozpadl.

Za okupace Mandlová dál natáčela a její společenský život přitahoval pozornost veřejnosti. Brzy se zrodila nálepka kolaborantky a fáma, že je milenkou K. H. Franka.

Jaká byla fakta?

Styky s nacisty. S představiteli okupačního režimu se skutečně stýkala. S K. H. Frankem se poprvé setkala až v roce 1943 na akci v Rudolfinu. Tvrzení, že byla jeho milenkou, se však nikdy nepodařilo prokázat.

Odmítnutí Goebbelse. V roce 1942 natáčela v Berlíně komedii s Heinzem Rühmannem. Zde se setkala s ministrem propagandy Josephem Goebbelsem, který z ní chtěl udělat německou hvězdu. Mandlová jeho nabídku odmítla a stejně tak odmítla roli v propagandistickém snímku Titanik.

Pomoc divadlu. Díky svým kontaktům a osobnímu vyjednávání se podílela na znovuotevření Vinohradského divadla.

Po válce přišel tvrdý střet s veřejností i úřady. V květnu 1945 byla v Berouně zatčena a převezena do pankrácké věznice, kde čelila ponižování a násilí. Z vazby byla nakonec propuštěna pro nedostatek důkazů, její pověst však byla po válce těžce poškozena.

Cestu z Československa našla díky sňatku s českým letcem RAF Joem Knightem (vlastním jménem Josefem Kočvárkem). Získala britský pas a odešla do Londýna. Tam ji však čekalo zklamání. Kvůli přízvuku dostávala jen role imigrantek a do Británie navíc dorazily zvěsti o její domnělé kolaboraci. Vztah se rozpadl a Adina navíc onemocněla tuberkulózou, ze které se léčila ve Švýcarsku.

V 50. letech potkala majitele módního salonu Bena Pearsona. Přestože byl homosexuál, vzniklo mezi nimi pevné citové pouto a uzavřeli manželství, které se stalo nejstabilnějším vztahem Adinina života.

V 60. letech se Mandlová pokusila o návrat do vlasti. Měla hrát titulní roli v muzikálu Hello, Dolly! v Karlínském divadle, její návrat však nakonec ztroskotal. V téže době se ji StB pokusila získat ke spolupráci a chtěla využít jejích kontaktů v Londýně. Mandlová však spolupráci odmítla.

V roce 1966 odletěli s Benem na Maltu, koupili 250 let starý domek a zrenovovali ho. V tamním klidu napsala své paměti Dneska už se tomu směju. Na Maltě žili zhruba patnáct let. Poté ostrov opustili a odstěhovali se do Toronta, kde jim pomáhal Josef Škvorecký s manželkou.

Po Benově smrti v roce 1990 a pádu komunistického režimu se Mandlová v roce 1991 vrátila do Československa. Bydlela u přátel a s Ondřejem Suchým začala připravovat dokumentární film o svém životě.

Ten už ale dokončit nestihla. Zemřela 16. června 1991 v příbramské nemocnici ve věku 81 let. Podle svého přání neměla pohřební obřad a její ostatky byly rozptýleny na loučce u krematoria v Blatné.

Zdroje: