Článek
Nápad, který nezůstal jen v hlavě
Sonette Ehlers přišla s nápadem, který zněl jako něco z hororového filmu. V roce 2005 představila v Jihoafrické republice zařízení nazvané Rapex. Později dostalo název Rape-aXe.
Inspirací měla být podle jejího vlastního vyprávění zkušenost z doby, kdy pracovala se ženami po sexuálním násilí. Jedna z nich jí údajně řekla, že by si přála mít „zuby tam dole“. Tato věta se Ehlers podle jejích pozdějších slov zapsala do paměti a stala se základem nápadu.
Výsledkem nebyla obyčejná pomůcka ani klasický ženský kondom. Rapex měl uvnitř latexového pouzdra ostré výstupky namířené dovnitř. Žena si jej měla zavést podobně jako tampon a nosit jej skrytě uvnitř těla.
Patentová dokumentace potvrzuje, že Ehlers svůj návrh skutečně přihlásila. Mezinárodní patentová přihláška Rape victim protector and rapist identifier byla podána v září 2005 a jako datum priority uvádí 10. září 2004. Jako vynálezkyně je v dokumentu uvedena Sonette Elizabeth Ehlers.
Co se mělo stát při útoku
Princip zařízení byl jednoduchý a zároveň drastický. Pokud by během znásilnění došlo k průniku, měly se ostré výstupky zachytit na kůži útočníkova penisu. Při pokusu o vytažení by se měly ještě pevněji uchytit. Rape-aXe tak neměl muže pouze odradit. Jeho konstrukce počítala s tím, že ho po útoku fyzicky zadrží.
Podle dobových popisů by zařízení nebylo možné jednoduše odstranit. Útočník by měl vyhledat lékařské ošetření, což podle Ehlers mohlo zároveň pomoci při jeho identifikaci. Právě tento aspekt vysvětluje druhou část názvu původního patentu. Pomůcka měla sloužit nejen k ochraně oběti, ale také k identifikaci pachatele.
Když se o zařízení v září 2005 psalo v zahraničních médiích, bylo stále ve fázi prototypu. Přesto vzbudilo mimořádnou pozornost.

Rape-aXe
Ne všichni v něm viděli záchranu
Rape-aXe vyvolal kontroverzi téměř okamžitě. Jedna část veřejnosti oceňovala myšlenku, že by žena mohla mít v krajní situaci alespoň nějaký prostředek obrany. Jiní upozorňovali na opačný scénář. Co když útočník zjistí, že je uvězněný, a místo útěku začne být ještě agresivnější?
Právě tuto možnost zmiňovali kritici už v roce 2005. Objevovala se také námitka, že podobné zařízení přesouvá část odpovědnosti za prevenci znásilnění na ženy. Namísto otázky, jak zabránit pachateli v útoku, se totiž pozornost obrací k tomu, co by měla mít připravené jeho potenciální oběť.
Rape-aXe tak od začátku nebyl přijímán jako jednoznačně pozitivní vynález. Spor se netýkal jen jeho konstrukce, ale samotné představy, že proti sexuálnímu násilí lze vytvořit technologickou ochranu.
Mělo to být levné a dostupné
Přesto Ehlers počítala s tím, že se zařízení dostane mezi běžné ženy. V roce 2007 už dobová média informovala o plánovaném uvedení na trh. Rape-aXe měl stát jen pár jihoafrický rand a prodávat se bez lékařského předpisu. Tehdejší zprávy uváděly, že se připravuje výroba a čeká se na dokončení patentových záležitostí.
Podle dobového článku magazínu Wired měl mít tehdejší model 25 ostrých výstupků. Konstrukce připomínala ženský kondom a zařízení se mělo zavádět pomocí aplikátoru.
Na papíře tedy všechno začínalo vypadat konkrétně. Po dvou letech od prvního velkého představení se už nemluvilo jen o prototypu. Mluvilo se o výrobě, ceně a prodeji. Jenže mezi těmito třemi slovy a skutečným uvedením výrobku na trh se ukázala být propast.
Další šance přišla s mistrovstvím světa
V roce 2010 se Rape-aXe dostal do pozornosti znovu. Jihoafrická republika tehdy hostila mistrovství světa ve fotbale. Ehlers chtěla velkou sportovní událost využít k distribuci zařízení a podle tehdejších zpráv plánovala rozdat 30 000 kusů zdarma.
Projekt pro ni nebyl pouze obchodní záležitostí. Dobová média informovala, že kvůli jeho financování prodala vlastní dům a automobil.
Rape-aXe se tak znovu dostal na titulní stránky zahraničních médií. Fotografie neobvyklé pomůcky se šířily světem a její konstrukce se stala předmětem další debaty. Jenže ani tento plán nepřinesl masové rozšíření, které se od zařízení očekávalo.
Patent ještě neznamená výrobek
Patentové záznamy ukazují, že se zařízení dále vyvíjelo. V pozdější patentové přihlášce z roku 2013 už vedle Ehlers figuruje také Vincent Edmund Leskowich. Dokument popisuje další verzi ochranné pomůcky a jako vynálezce uvádí oba.
Na tuto vývojovou větev navázal také americký patent, který byl udělen v roce 2017. To je důležitý rozdíl. Rape-aXe nezmizel po prvních kontroverzích. Projekt pokračoval v technickém vývoji a vznikaly další patentové dokumenty. Jenže patentová ochrana sama o sobě neznamená, že se výrobek začne vyrábět ve velkém.
O patnáct let později stále nebyl v obchodech
V roce 2020 se zařízení znovu objevilo na sociálních sítích. Lidé sdíleli příspěvky tvrdící, že takzvaný „anti-rape condom“ je možné koupit v lékárnách nebo jihoafrických obchodech Shoprite. Agentura AFP tehdy tvrzení ověřila. Výsledek byl jednoznačný: Rape-aXe nebyl běžně dostupný k nákupu.
Existovaly vzorky a zařízení prošlo dalším vývojem, ale k masové výrobě nedošlo. Ehlers agentuře uvedla, že projektu chybějí finanční prostředky. Crowdfundingová kampaň z roku 2017 získala něco přes 10 000 dolarů, zatímco cílem bylo 310 000 dolarů na další vývoj, výrobu forem a testování. Od prvního představení mezitím uplynulo patnáct let.
Nikdo ho jednoduše nezakázal
Právě zde se příběh často na internetu mění v něco, čím ve skutečnosti není. Rape-aXe bývá někdy prezentován jako vynález, který někdo zakázal nebo mu zabránil v rozšíření. Dostupné dobové články ani patentové záznamy však takový závěr nepotvrzují.
Kritici proti němu skutečně vystupovali. Zpochybňovali jeho bezpečnost, upozorňovali na možné následky pro napadenou ženu a diskutovali o tom, zda je podobný přístup vůbec správným způsobem boje proti sexuálnímu násilí.
To ale není totéž jako zákaz. Z dostupných pramenů vyplývá spíše mnohem složitější příběh: opakované odklady, patentové řízení, technický vývoj, nedostatek peněz a neúspěšné pokusy dostat zařízení do masové výroby.
Dvacet let od prvního titulku
V roce 2005 se zdálo, že svět právě dostal velmi podivnou odpověď na velmi starý problém. O dva roky později se mluvilo o uvedení na trh. V roce 2010 měl být Rape-aXe distribuován během největší sportovní události, která se kdy v Jihoafrické republice konala. Později přibyly další patenty a nové pokusy o financování.
Přesto se z něj nestal výrobek, který by si ženy běžně kupovaly.
Rape-aXe tak zůstal někde mezi vynálezem a skutečným produktem. Jeho příběh ukazuje, že cesta od nápadu k sériově vyráběné pomůcce může být mnohem delší než cesta k novinovým titulkům.
První titulky přežily nejdéle. Zatímco zařízení mělo být dávno v obchodech, jeho největší stopou zůstaly články z doby, kdy svět poprvé uviděl podivnou latexovou pomůcku s ostrými háčky.
Zdroje:
- https://www.wired.com/2005/09/rapex-to-the-rescue/
- https://www.theguardian.com/technology/blog/2005/sep/03/otnewdentata
- https://www.wired.com/2006/06/controversial-a/
- https://www.wired.com/2007/04/rapestoppers-ra/
- https://patents.google.com/patent/WO2006029420A1/en
- https://patents.google.com/patent/WO2013142882A3/en
- https://patents.google.com/patent/US9730823B2/en
- https://factcheck.afp.com/misleading-facebook-posts-promote-anti-rape-condom-not-yet-available-stores






