Ája Vrzáňová: Z ledu pražské Štvanice až do mrakodrapů na Manhattanu

Dvojitý lutz, dvě zlaté medaile z mistrovství světa a náramek, který jí zachránil svobodu. Alena „Ája“ Vrzáňová nebyla jen královnou ledu, ale i ženou, která v devatenácti letech unikla pokusu o únos agenty StB. Zatímco ona bojovala o azyl v Londýně, její matka prchala z Československa v uneseném letadle pilotovaném veterány z RAF. Z politické emigrantky se vypracovala v americkou celebritu, která v New Yorku hostila Salvadora Dalího a v byznysu spolupracovala s Donaldem Trumpem. Její životní příběh, orámovaný skautským slibem, je syrovým záznamem o ceně za svobodu.

Alena Vrzáňová se narodila v květnu 1931 do rodiny, kde umění hrálo prim. Otec byl violoncellista, matka operní zpěvačka. Ke sportu ji ale vedli od plenek. Už ve dvou letech sjížděla krkonošské svahy a lyžování milovala. Jenže politická situace konce 30. let a nepokoje v Sudetech rodině znemožnily jezdit na hory. Maminka se rozhodla operativně: „Budeš bruslit v Praze.“

Malá Ája zpočátku bruslení nenáviděla. „Byla to hrozná otrava, stále do kolečka,“ vzpomínala později. Zlom přišel, když ji matka naučila první skoky. V osmi letech porazila o čtyři roky starší soupeřky a krasobruslení propadla. Tréninky za války byly drsné. Bruslilo se brzy ráno v naprosté tmě, protože se kvůli náletům muselo zatemňovat. Jediné místo, kde bylo něco vidět, bylo pod jedinou lampou na stadionu. Tam se odehrávaly první bitvy budoucí mistryně světa.

Zásadní roli v jejím životě hrál skauting. Jako členka družiny Veverek ve 2. pražském oddíle na Vinohradech přijala hodnoty, které ji provázely celým životem. I po desítkách let v emigraci, v luxusním bytě na Manhattanu, měla na zdi vyvěšenou skautskou vlajku a svůj slibový odznak. Skautská disciplína byla motorem, který ji hnal vpřed v momentech, kdy by jiní padli.

V březnu 1950 odjížděla Vrzáňová na mistrovství světa do Londýna s jasným plánem: obhájit titul a už se nevrátit. O emigraci rozhodl její otec Miroslav už v Praze během procházky na Karlově mostě, aby se vyhnuli odposlechům v bytě. Rozhodnutí urychlilo zatčení československých hokejových reprezentantů, které pro rodinu bylo jasným signálem, že režim začal likvidovat nepohodlné sportovní hvězdy.

Samotný únik vyžadoval opatrnost. Vrzáňová nemohla odjet s kufry, aby nevzbudila podezření agentů. To nejcennější, co měla - své dvě zlaté medaile z mistrovství světa – nechala u klenotníka v Londýně předělat na nenápadné přívěsky na náramek. Ten měla na zápěstí jako jedinou památku na svou dosavadní kariéru a domov.

Během šampionátu v Londýně na ni dohlíželi agenti StB. Po vítězném závodě se ji pokusili vylákat na oslavu na velvyslanectví, což prohlédla jako léčku a odmítla. Následoval tvrdý psychický nátlak. Agenti jí telefonicky vyhrožovali vězením pro rodiče a konfiskací majetku v Praze. Krizový moment nastal, když se Vrzáňová pokusila krátce opustit vilu svého trenéra Arnolda Gerschwilera. U chodníku zastavila limuzína, z níž vyskočili dva muži a pokusili se ji do auta násilím vtáhnout. Únosu zabránil trenér Gerschwiler, který se v tu chvíli vrátil s britskými úředníky. Přímo na místě jí byl udělen politický azyl a Vrzáňová přešla pod oficiální ochranu britské vlády.

Zatímco Ája byla v bezpečí, její matka Anna musela z Prahy uprchnout jako v akčním filmu. Tatínek Miroslav se obětoval. Odlákal agenty StB od domu, aby se matka mohla vyplížit zadem přes plot. Odjela vlakem do Ostravy, odkud startovala jedna ze tří Dakot, které pro úlet za hranice využili čeští piloti RAF.

Letělo se nízko, aby stroje nezachytily radary. Cíl: Mnichov. Pro tatínka už místo v letadle nebylo. „Jeď ty, budeš Áje víc platná,“ řekl jí tehdy. On sám za toto rozhodnutí zaplatil krutě. Komunisté z něj udělali třídního nepřítele, poslali ho do dolů a třináct let ho pronásledovali. S dcerou se viděl až po dlouhé době, kdy ho režim pustil na návštěvu do USA. Vrátil se ale jako zlomený muž a v Americe už nedokázal žít.

V USA se z Áji stala „Aja Zanova“. Podepsala pohádkové smlouvy s Ice Follies a Ice Capades. Osmnáct let byla hlavní hvězdou největších ledních show světa a pohybovala se v nejvyšších patrech společnosti. Se svým manželem Pavlem Steindlerem, vyhlášeným šéfkuchařem, provozovala v New Yorku legendární podniky jako Duck Joint (Kačárna). Mezi stálé hosty patřil i surrealista Salvador Dalí nebo Marlene Dietrichová. Scházeli se tu i Miloš Forman, Martina Navrátilová či Ivana Trumpová.

Fascinující kapitolou byl její vztah s Donaldem Trumpem. Ten byl tehdy předsedou prestižního Le Clubu, jehož byl Ájin manžel členem. Trump manžele přemluvil, aby zavřeli svůj úspěšný Český Pavillion a zřídili restauraci přímo v jeho mrakodrapu Trump Tower. Ája s Trumpem strávila hodiny plánováním a počítáním. Trump ji obdivoval, což dokládá i fotografie s věnováním: „Áje. Jsi nejlepší. Donald.“ V roce 1986 to byla právě Vrzáňová, kdo pro Trumpa dohlížel na obnovu a znovuotevření slavného kluziště Wollman Rink v Central Parku.

Po roce 1989 se Ája konečně mohla vrátit do Prahy. „Sestoupila jsem po schůdkách z letadla a po čtyřiceti letech stála na české půdě. Začala třetí etapa mého života,“ říkala. Do vlasti se vracela pravidelně.

Zemřela nečekaně v roce 2015 v USA, jen pár dní před plánovanou cestou do Česka. Do poslední chvíle byla ztělesněním elegance a energie. Jak napsal americký publicista Edward Epstein: „Nezáleželo na tom, kolik lidí bylo v místnosti, zraky všech přitahovala tato úchvatná žena.“ Ája Vrzáňová neprožila jen sportovní kariéru. Prožila život, ve kterém se skautský slib, ledová plocha, strach z StB a lesk Manhattanu spojily v jeden neuvěřitelný příběh odvahy. Příběh ryby, která zůstala čerstvá až do úplného konce.

Zdroje: