Článek
Legia Warszawa byla založena roku 1916 polskými legionáři na východní frontě za I. světové války. Na armádní minulost odkazuje i název domova „Stadion miejski Legii Warszawa im. Marszałka Piłsudskiego“.
Kapacita stadionu při pohárových utkáních je 28 500, na sektor hostí připadá okolo 1500 míst. Legia má nejvíc titulů v polské lize a je velmi zkušeným a nebezpečným pohárovým týmem. V evropských soutěžích chyběla za posledních 25 let jenom dvakrát. Největšími úspěchy jsou dvě semifinále poháru UEFA/Poháru vítězů pohárů a čtvrtfinále Ligy Mistrů. I když „Wojskowi“, jak se jim přezdívá, zůstávají v lize delší dobu celkem za očekáváním (letos 5. flek - sezónu zachránili výhrou v polském poháru) v evropských ligách dokáží vždy zabrat a za poslední 3 roky dokázali porazit doma mimo jiné Aston Villu, Leicester a venku Chelsea.
Legii se loni ne úplně povedly přestupy, teď před sezónou vyměnila trenéra, čehož by Baník mohl využít. Bude-li ovšem hrát naplno, protože Legia v duchu svého týmového hesla „Semper Invicta, Semper Heroica / Vždy neporazitelná, vždy hrdinská“ bojuje až do poslední vteřiny utkání.
Stadion se při prohlídce dá projít od vršku dolů - přes pěkné muzeum, tiskovou místnost, VIPku, komentátorská stanoviště, až na hrací plochu. Nechybí samozřejmě ani fanshop. Celá stavba působí efektně s důrazem na funkčnost.
Skalní fanoušci legionářů se nazývají „Żyleta“ podle reklamy na žiletky, pod kterou se místní ostří hoši dlouhá léta scházeli a vedle jedněch z nejlepších choreografií v Evropě umí vytvořit i neskutečně pekelnou atmosféru.
Fanoušci Legie jsou nároční, zvyklí na úspěchy. Loňské páté místo neskousávali lehce a v kombinaci s tím, že jim dost podražily permice a vedení nepřivedlo nějaké opravdu hvězdné posily, navzdory pěknému výdělku v Konferenční lize - vyhlásila Żyleta bojkot domácích zápasů.
Ovšem v prvním zápasu sezóny Wojskowi porazili v superpoháru mistra z Poznaně, koupili z Watfordu útočníka Rajovice a je možné, že ještě dojde k odvolání bojkotu.
Zajímavostí je, že se oba týmy už kdysi dávno střetly v poháru Intertoto. V červenci roku 1974 skončil zápas jak na Bazalech, tak na Łazienkowskiej shodně remízou 1:1.
Ať už to nakonec s bojkotem dopadne tak či onak, nečeká Baníček nic lehkého jak na hřišti, tak v hledišti.
