Varšava - město, které povstalo z trosek a popela

Varšava má pohnutou historii, byla vybombardována hned na začátku války naprosto brutálním způsobem. A na konci války totálně srovnána se zemí. My jsme dorazili přesně na 79. výročí Varšavského povstání, které vypuklo 1. 8. 1944.

Cílem bylo osvobodit město od nacistů ještě před příchodem Rudé armády, aby mohla být ustanovena polská vláda bez vlivu Moskvy a Stalina. Statečný boj Poláků dostal trhliny hned na začátku, kdy bylo povstání vyzrazeno, Němci obsadili strategická místa a vyhlásili pohotovost… Nastalo naprosté peklo, Himmler, jako pomstu nařídil vyhladit obyvatele a město srovnat se zemí. Němci zavraždili 180-225 000 lidí, včetně žen a dětí. Vyhnáno bylo dle odhadů 700 000 lidí a Varšava byla z 85 % zničena. Varšavané bojovali ze všech sil, za cenu nepředstavitelných obětí, kdy bojovaly i děti, se drželi 63 dní. Způsobili Němcům obrovské ztráty a vše ukončilo až uzavřené příměří.

Dnes je to moderní město, kde žije okolo 1,8 a s přilehlou aglomerací až 3 milióny lidí. Neuspěchané velkoměsto, které přesto tepe životem.

Varšava byla obnovena a povstala z popela jako Fénix, veškeré ruiny byly prosety, co se dalo znovu použít, to se použilo. Rekonstrukce probíhala podle starých topografických maleb a architektonických nákresů. Dnes je varšavské Staré město zapsáno v seznamu dědictví UNESCO jako výjimečný případ obnovení celé historické čtvrti.

Varšava není úplně polská turistická lokace no. 1 a tím pádem není „zkažená“ masovým turismem. Ceny jsou velice solidní, nejsou tak našponované jako například v Krakově, o porovnání s naším hlavním městem ani nemluvě. Možnosti poznávání a vyžití jsou obrovské.


Bránou do města může být čtvrť Praga (název s Prahou nemá nic společného) plná činžáků, tajemných zákoutí a street artu. Kdo má rád muraly na stěnách domů, ten si přijde na své…

Polsko je tím proslulé, velice to oživuje „šeď“ velkoměst a komu se to líbí, je zde na správné adrese.

Mostem pro pěší se lze přes Wislu přiblížit centru na levé straně řeky. Ještě před ním stojí svatostánek sportu a hudby PGE Narodowy.

Polský národní stadion, kde vystupují největší světové hudební hvězdy, své zápasy zde hraje fotbalová reprezentace, jezdí se podnik Grand Prix Speedway (plochá dráha), konají se veletrhy a festivaly. Prostě umí to místo maximálně využít. Koncert Depeche Mode na tomto místě byl strhující.

Jako rybář jsem se těšil na řeku Wislu, nezklamala. Obrovská řeka valící se městem se vším, co k tomu patří. Lodě, nábřeží - kde se chodí v létě pařit i kolega, který dle mého zkušeného zraku cílí na sumce. Petrův zdar!

Na levém břehu je univerzitní knihovna s botanickou zahradou na střeše. Krásné místo.

Cestou dále do centra je možné se občerstvit v perfektně předělané staré elektrárně.

Elektrownia Powiśle je příkladem, jak využít velmi originální prostor jako sídlo butiků a módy.

A celé jedno patro nabízí jídlo z celého světa. Ve stáncích s  neonovými vývěskami si vybere snad každý.

Jó, neony… Jsou všude… Varšava oprášila tento fenomén minulosti, kdy za komunistických časů prosvětlovaly neonové reklamy, názvy budov atd. tu smutnou tvář zanedbaného města. Nyní krásně doplňují image a genius loci Warszawy.

To samé platí i o mrakodrapech. Už od roku 1955 dominoval centru Palác kultury a vědy - 240 metrů vysoký památník socialistického realismu, mnohými vnímán negativně jako symbol stalinismu.

Přesto stále vysoce funkční a společensky využité místo, které prostě k Varšavě patří. Minulost nevymažeš. Za touto ikonickou památkou vyrostly moderní výškové budovy.

V čele s Varso Tower - s 310 metry nejvyšší budova v EU, kde je od září nově otevřena terasa s krásným výhledem.

Ve Varšavě se člověk nenudí, všechno doplňuje spousta muzeí, parků, tržnic. Určitě doporučuji Národní muzeum. Víkend rozhodně nestačí…

Warszawa je skvělá. Plná fajn lidí, velice hrdých na své město. A má v sobě pořád kus toho nezdolného ducha, s kterým čelilo nacistům a díky kterému doslova vstalo z mrtvých. Protože se nesmí zapomínat, že i v těch nejtemnějších časech „Miłość istnieje na zawsze / Láska je tady navždy “.