Článek
Zná to asi každý chlap, jste s rodinou (manželka, dospívající dcerka) na výletě ve velkoměstě. A najednou máte pocit, že už těch památek, muzeí, navštívených obchodů atd. bylo až nad hlavu… A tady nastává čas jim zdrhnout a užít si něco podle svého gusta.
Victoria concordia crescit / Vítězství přichází s harmonií.
Gunners, neboli Kanonýři, sídlí na docela zánovním Emirates Stadium na severu Londýna, dostat se tam dá busem, který však stojí na každém rohu, takže to trvá. Nejlépe dorazit asi metrem, které je ale složité a vůbec jsem se v těch trasách nevyznal, a tak jsem jel takovým tím taxi na B. Zhruba 20 minut jízdy, vystupuji přímo před stadionem a už mě vítají děla, symbol klubu.
Vstup do „The Armoury“
Stadion zvenčí možná trochu fádní, žádný extra architektonický skvost to dle mého názoru není, ale vchází se vyfintěným, obrovským fanshopem, příznačně nazvaným „The Armoury / Zbrojnice“
Konfigurátory dresů pro fanoušky. Co si vybereš, to tam máš.
Na recepci dostávám jakýsi telefonobazmek s výkladem a „zadara“ sluchátka v klubových barvách a jdeme na to.
Začíná se za hlavní tribunou v luxusním VIP klubu pro bývalé hráče a klubové legendy s parádním výhledem na hrací plochu,
VIP only.
pokračuje se o patro výš, do ještě luxusnějšího klubu pro majitele, sponzory a ostatní papaláše, s ještě parádnějším výhledem. Mísy na šampáňo, obrovský bar, sakryš tu musí být oslavy…
Diamond club.
Před klubem sedačky, z nichž většina má štítek se jménem. Hmm, tady koupit permici je zhola nemožné, leda bys byl lordův synek a jeho lordstvo se odebralo do dřevěného spacáku k věčnému odpočinku. Určitá místa se prostě pouze dědí.
Sedačka se jménem.
Scházím do podpalubí stadionu do kabiny hostí - trochu šok, okopané skříňky z dýhy, jako vystřižené z šatny klubu pralesní ligy… Zřejmě záměr, naštvaný fotbalista je stejný v Horní Dolní i na Arsenalu a v případě demolice nehrozí velká škoda.
To šatna domácích je jiná paráda, červenobílá naleštěná nádhera, led světýlka nad a za dresy, chybí jen nažehlené puky na trenýrkách.
We are the Arsenal!
Přístup je i do trenérova „kutlochu“, masérny, sprch, rehabka, no pěkné no. Všude jsou na stěnách motivační a team spirit hesla.
Tady úřaduje Mikel Arteta.
Pokračuji na hrací plochu a střídačky. Užívám si pohled na čerstvě sestříhaný pažit a tribuny (kapacita 60 700) z pohledu hráče. A je to teda dobrý kotel.
Anglický trávník.
Pohledem z vnitřku uznávám, že je to opravdu krásný stadion, cestou zpět kupuji ve fanshopu šálu na památku a psychicky již vyrovnán jedu za holkama do Chinatown na oběd.
Prohlídka trvá něco okolo dvou hodin, pro srdcaře i déle.
Pěkné, moc pěkné to bylo. A v příštím článku bych mohl zdrhnout v Barceloně na Camp Nou.
Fanshop FC Barcelona, Camp Nou.
