Článek
Možná se mi to jen zdá, ale také máte ten pocit, že se moc nemluví o tom, že bychom se mohli v roce 2028 ocitnout v podivné historické smyčce? Že by se na Hrad mohli znovu vrátit pánové Zeman, nebo Klaus. A to jako jakési ozvěny devadesátých let či počátku nového tisíciletí?
A mnohým by to jistě vyhovovalo, že?
Je to, jako když se člověk podívá do zrcadla, ale to zrcadlo neukazuje tvář současnou, nýbrž dávno minulou. A zůstává otázkou, zda nás ten odraz děsí, nebo utěšuje. Není to trochu, jako by naše demokracie stála na místě? Jako bychom stále dokola recyklovali staré příběhy, staré spory, staré tváře?
Samozřejmě, Miloš Zeman je mistrem politické hry a Václav Klaus ikonou své doby. Ale má smysl, aby se vraceli na scénu, kde už všechno řekli? Není spíš třeba hledat nové osobnosti, nové pohledy, nové odpovědi?
Závěrem
In medias res: neměli bychom více mluvit o tom, co vlastně od prezidenta v roce 2028 čekáme?
Chceme staré, známé jistoty, nebo odvážný krok vpřed? Protože jedna věc je jistá – dějiny se sice mohou opakovat, ale jen tehdy, když jim to sami dovolíme.
Klaus a Zeman jsou jistě kvalitní kandidáti, ale nechtělo by to již někoho nového? Třeba Ivana Bartoše, nebo Andreje Babiše?
(satirická mini-glosa)
