Článek
Málokdo však ví, že v porevoluční době existovala také Republikánská unie, politická strana, která se snažila prosazovat republikánské myšlenky odlišným způsobem
. Přinášíme čtyři zajímavosti z její historie.
1. Vznikla krátce po sametové revoluci
Republikánská unie byla založena v roce 1990, tedy v období, kdy v tehdejším Československu vznikaly desítky nových politických subjektů. Šlo o dobu velkého politického nadšení, kdy se občané snažili hledat nové cesty pro fungování demokratického státu.
Předsedou strany byl politik a publicista Igor Klimovič. Republikánská unie se hlásila k republikánským a konzervativním hodnotám, přičemž zdůrazňovala význam národní suverenity a občanských svobod.
Do prvních svobodných polistopadových voleb se Republikánská unie spojila s několika dalšími hnutími (Strana ústavní demokracie, Strana svobodných demokratů a Strana československé demokracie) do uskupení Svobodný blok. (hlavní lidr legendární J. Včelař Kotas)
Kandidovala jak do ČNR (český porevoluční zákonodárný sbor), tak i obou komor Federálního shromáždění. Výsledky RU (resp. SvBl) se pohybovaly od 0,8 % do 1,09 % hlasů. Nezískala tak žádný mandát. Velké zklamání.
2. Vydávala vlastní noviny
Stejně jako řada dalších politických stran počátku 90. let měla i Republikánská unie vlastní tiskový orgán. Strana vydávala periodikum s názvem Republikánské listy. (Nezaměňovat se sládkovským týdeníkem Republika).
V době, kdy internet prakticky neexistoval a sociální sítě byly ještě hudbou vzdálené budoucnosti, představovaly stranické noviny důležitý nástroj komunikace s voliči. Prostřednictvím Republikánských listů seznamovala strana veřejnost se svými názory, programem i komentáři k aktuálnímu politickému dění.
3. Ve volbách spolupracovala s KAN
Zajímavostí je, že Republikánská unie, jejímž členem byl chvíli i herec Vítězslav Jandák, nešla ani do parlamentních voleb v roce 1992 samostatně. Její představitelé kandidovali na kandidátkách KAN, tedy politického subjektu navazujícího na tradice stejnojmenného reformního hnutí z období Pražského jara.
Tato spolupráce ukazuje, že politická mapa počátku 90. let byla mnohem pestřejší, než se dnes může zdát. Řada menších stran tehdy hledala spojence, aby dokázala oslovit širší okruh voličů.
4. Nebyla totožná se Sládkovými republikány
Přestože název mohl svádět k jednoduchému zařazení, Republikánská unie nebyla totožná s SPR-RSČ vedenou Miroslav Sládek.
Historici i dobové materiály upozorňují, že Republikánská unie se na počátku 90. let snažila profilovat odlišně a vyhýbala se posunu k radikální či extrémní pravici, který bývá se Sládkovým hnutím často spojován. Ačkoli obě uskupení používala republikánskou terminologii, šlo o samostatné politické projekty s rozdílným vývojem i politickou kulturou.
Závěrem
Republikánská unie dnes patří mezi téměř zapomenuté politické strany porevolučního období. Přesto představuje zajímavou součást české politické historie. Její příběh připomíná dobu, kdy se po pádu komunismu formovala nová demokratická scéna a kdy vedle velkých stran vznikala řada menších uskupení, která se snažila nabídnout vlastní představu o budoucnosti země.
Právě takové strany dnes ukazují, jak pestrá a dynamická byla česká politika prvních let po sametové revoluci.
Prameny:
https://www.muni.cz/vyzkum/publikace/350311 (M. Mareš)
https://katalog.cbvk.cz/arl-cbvk/cs/detail-cbvk_us_cat-0249324-Republikanske-listy/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Republik%C3%A1nsk%C3%A1_unie
www.volby.cz
Děkujeme za drobnou konzultaci politologovi z FSS MU panu prof. Miroslavovi Marešovi
Byli jste někdy členy nebo voliči Rep.unie? Pamatujete na ni?
Pište do komentářů pod článkem, prosím.
