Článek
Jarda z jižní Moravy má jasno v jedné věci: stáří je relativní pojem. Zvlášť když je vám „teprve“ čtyřiasedmdesát, třikrát týdně cvičíte v Sokole, děláte dřepy bez funění a pamatujete si PIN ke kartě bez papírku v peněžence.
Jarda je zkrátka živým důkazem, že kolena mohou křupnout, ale duch zůstává pružný.
A právě tento duch ho jednoho večera přivedl k odvážnému rozhodnutí. V televizi běžela populární nahá seznamka na TV Očko. Lidé se tam svlékají rychleji než pravda v politické debatě a hledají lásku podle detailů, které se obvykle schovávají pod plavkami.
Jarda se zamyslel, lokl si minerálky značky StaroBahno a pravil: „Proč ne já?“
Našel brýle i zuby a poctivě vyplnil přihlášku. Učinil tak pečlivě, pravdivě a s optimismem úplně jako Fatty Pilow .
Věk: 74. Zájmy: Sokol, zahrádka, slivovice v rozumné míře. Zdravotní stav: děkuji, dobrý.
Fotografie Jarda přiložil poctivé, žádný filtr, žádná mlha. Realismus je přece základ vztahu.
Odpověď přišla stručná a chladná. Děkujeme za zájem, ale do konkurzu na vysílání vás nezařazujeme.
Bez vysvětlení. Bez náznaku. Bez šance. Jarda se cítil, jako když vás v hospodě odmítnou obsloužit po druhém pivu – ne proto, že byste padali, ale protože už „tak nějak vypadáte“.
A tak si Jarda začal klást otázky. Je nahota vyhrazena jen mladším ročníkům? Má televize věkový limit na odvahu? A co rovnost, co nediskriminace, co lidská důstojnost v celé své nahé kráse? Jarda, vychovaný v sokolském duchu fair play, začal uvažovat, že si bude stěžovat ombudsmanovi.
Ne proto, že by nutně toužil po televizní slávě. Ale proto, že společnost by si měla zvyknout na to, že tělo se neodepisuje spolu s rodným listem. Že vrásky nejsou závada a šediny nejsou závora. A že láska, i když už trochu bolí v bedrech, pořád stojí za to.
Možná Jarouška do televize nevezmou. Ale jestli něco dokázal, pak to, že odvaha nemá datum spotřeby.
A že někdy je potřeba se svléknout – aspoň z předsudků.
