Článek
Jeho text je však natolik jednostranný a protibabišovsky zaujatý, že to oslabuje jeho argumentační sílu a působí více jako politická agitace než jako vyvážená analýza.
Jednostrannost a zaujatost
Pokorný se soustředí výhradně na zesměšňování a dehonestaci Babišových tvrzení, aniž by se pokusil o hlubší analýzu demografických problémů nebo kontextu, ve kterém byly výroky proneseny. I když lze souhlasit s tím, že Babišova rétorika bývá často populistická a nedostatečně podložená fakty, jednostranné zdůrazňování jeho údajných chyb bez jakékoliv snahy o pochopení širších souvislostí nebo alternativních názorů vede k vytvoření karikatury spíše než k věcné kritice.
Absence hlubší analýzy
Autor se nezabývá podstatou demografických výzev, kterým Česko čelí, ani neuvádí žádná data nebo odborné názory, které by podpořily jeho tvrzení. Přestože je Babišův populismus legitimním terčem kritiky, demografie je natolik složité téma, že si zaslouží seriózní a vyvážený přístup. Článek místo toho sklouzává k obecným frázím a útočným poznámkám, které čtenáři neposkytují žádné nové poznatky.
Navíc je úsměvné, že jindy Pokorný omlouvá bláznivé výroky premiéra Fialy - například o mzdě jako v Německu - jako lev. A Fialovu namyšlenost nazývá „zdravým sebevědomím“, avšak na Babišovi, který lituje, že se v Česku rodí málo dětí, stírá jako vánoční los na adventních trzích.
Neměl by se vysokoškolský pedagog Pokorný vyvarovat takové argumentační nerovnováhy?
Emoční tón a polarizace
Pokorný používá výrazně emocionální tón, který zbytečně polarizuje čtenáře. Proč tak činí, ví asi jen on sám.
Zatímco jeho publikum, které je již vůči Babišovi kritické, může s článkem souhlasit, zastánci Babiše jej pravděpodobně odmítnou jako zaujatý a neobjektivní. Tím autor podkopává potenciál článku přispět k širší debatě o problémech, jako je stárnutí populace, nízká porodnost nebo udržitelnost důchodového systému.
Co by asi poradil vedoucí bakalářské práce studentovi, který by psal jako pan Pokorný?
Vyváženost: Přiznání, že některé Babišovy body mohou být hodné diskuse, by textu přidalo na věrohodnosti.
Data a fakta: Uvedení více konkrétních údajů a odborných zdrojů k demografickým otázkám by podpořilo argumenty autora. Ne, Forum 24, který autor tak rád používá ve svých článcích, opravdu není seriózní zdroj.
Konstruktivní kritika: Namísto pouhé kritiky by mohl autor navrhnout, jak by měla vypadat kvalifikovaná debata o demografii v Česku.
Pokorného článek působí jako typický příklad textu, který spíše mobilizuje již přesvědčené, než aby obohatil debatu nebo přispěl k řešení problémů.
Kritika populismu by měla být podložena pečlivou analýzou a měla by být schopna oslovit široké spektrum čtenářů, což se v tomto případě bohužel zase nestalo.
Závěrem
Je škoda, že tak nadaný autor, jakým Pokorný dozajista je, zbytečně mrhá svým talentem na laciné provládní agitky. Nicméně nejsme jeho rodiče nebo školitelé (obrazně řečeno), abychom mu domlouvali.
Ale třeba se jednou i od něj dočkáme propracovanějšího a odpovědnějšího díla.
