Článek
Přijedete-li do Brna ekologicky vlakem, vystoupíte z nádraží – a místo pulzujícího městského života vás přivítá realita, která spíš připomíná zanedbané sociálně vyloučené periferie než krásné druhé největší město republiky.
Okolí brněnského hlavního nádraží je dlouhodobě okupováno žebrajícími narkomany, agresivními opilci, hlasitými bezdomovci. Skupinky postávajících osob denně obtěžují kolemjdoucí – nejen místní, ale i turisty.
Výhružné pohledy, nevyžádané vulgární komentáře, zápach a strach. K tomu ještě přidejme všudypřítomný nepořádek , moč občas i krev, zvratky.
Ptáme se důrazným hlesem – kde je Policie České republiky? A kde je Městská policie Brno, kterou si platíme z našich stále stoupajících daní?
Měli by tu být viditelně, neohroženě a důsledně. Místo toho jejich přítomnost připomíná spíš vzácné zatmění slunce. Pokud jsou přítomní, tak zřejmě neviditelní – a rozhodně neakční.
Editor se mne možná zeptá - autore, máte foto?
Přiznám se bez vytáček, nejen proto že jsem starší nemocný slušný člověk, tak jsem fotografie problematických osob jsem raději nepořizoval. Ne snad z ohleduplnosti, ale z pudu sebezáchovy – aby mě někdo z nich neinzultoval.
A také abych nebyl žalován některou z těch neziskových organizací, které místo pomoci občanům obhajují „práva“ těch, kteří opakovaně narušují veřejný pořádek. Naše slavné GDPR se totiž zjevně nevztahuje na bezpečnost nás ostatních, ale na ochranu identity těch, kdo dělají z veřejného prostoru často až peklo.
O to paradoxnější je, že již před více než deseti lety populární brněnský politik Matěj Hollan sliboval, že s vymýcením heren a kasin přijde prudký pokles kriminality – prý až o 50 %.
Věříme-li tomuto číslu, musí mít policie v Brně opravdu hodně volných rukou a nohou. Proč je tedy nevidíme právě tam, kde by byly nejvíc potřeba? Co vlastně dělají, když nechrání veřejný prostor u nejfrekventovanější dopravní tepny města?
Za vše může systém?
Odpovědní se často ohánějí sociálním vyloučením, složitostí příběhů a „strukturálním násilím“. Jenže běžný člověk, který chce v klidu projít od vlaku na tramvaj, má zcela jiný problém: strach a pocit bezmoci. A to není nic „strukturálního“, to je krutě konkrétní.
Pane bože, jak chceme bojovat se světovými mocnostmi, jak o tom slyšíme od rána do večera na Českém rozhlase a České televizi, ale i jinde, když naši mocipáni nejsou schopni zajistit bezpečnost a klidné prostředí před brněnským nádražím.
Jistě, tohle není jen Brně, ale i v dalších velkých městech. Navíc do Brna se stahují existence z celé Střední Evropy - nejen z Moravy.
Je načase, aby se odpovědní – vedení města a kraje, Policie ČR i městská policie – přestali vymlouvat a začali jednat. V opačném případě bude brněnské nádraží (a prostor před ním) už navždy synonymem nepohody, špíny, zvratků, žebráků , lhostejnosti a bezpráví.
Poznámka na závěr:
Tento článek rozhodně není výkřikem xenofoba ani sociálního sadisty.
Je voláním běžného občana, který má právo na bezpečný veřejný prostor. I v centru města. I v roce 2025.
Podobné zkušenosti navíc má řada dalších Jihomoravanů. Kdy už konečně naše politiky a političky začnou zajímat i problémy spodních deseti milionů? A to samozřejmě zdaleka neplatí jen pro Brno.
