České právo - 3 věci, které jste možná nevěděli o zkušební době podle nového pracovního práva

Málokdo ale tuší, že od června 2025 přinesla takzvaná flexinovela zákoníku práce několik významných změn. Zde jsou tři zajímavosti, které vás možná překvapí.

Ještě donedávna platilo, že běžný zaměstnanec mohl mít zkušební dobu maximálně tři měsíce a vedoucí pracovník šest měsíců.

Nově lze sjednat zkušební dobu až na čtyři měsíce, u vedoucích zaměstnanců dokonce až na osm měsíců. Zákonodárce tak vyšel vstříc požadavkům zaměstnavatelů, kteří tvrdili, že původní lhůty často nestačí k důkladnému ověření schopností nového pracovníka.

Pro zaměstnance to znamená jediné: období nejistoty může trvat déle než dříve.

To je asi největší změna.

Dříve musela být délka zkušební doby stanovena hned na začátku pracovního poměru a později ji nebylo možné smluvně měnit. Nová právní úprava umožňuje, aby se zaměstnavatel a zaměstnanec písemně dohodli na jejím prodloužení, samozřejmě pouze do zákonného maxima čtyř nebo osmi měsíců.

Pozor: nestačí jednostranné rozhodnutí zaměstnavatele. Musí jít o písemnou dohodu obou stran.

Mnoho lidí se domnívá, že zkušební doba se prodlužuje jen kvůli nemoci nebo dovolené. To už ale není úplně pravda.

Novela výslovně stanoví, že zkušební doba se prodlužuje také o neomluvenou absenci zaměstnance. Současně zákon jasně říká, že se prodlužuje o pracovní směny, nikoli o kalendářní dny. Pokud tedy zaměstnanec neodpracuje celou směnu kvůli pracovní neschopnosti, dovolené nebo neomluvené absenci, zkušební doba se odpovídajícím způsobem posouvá.

To je praktická změna, která odstraňuje řadu dřívějších sporů o výklad zákona.

Flexinovela zákoníku práce udělala ze zkušební doby pružnější nástroj. Zaměstnavatelé získali více času na posouzení nových pracovníků a možnost dohodnout se na prodloužení zkušební doby. Na druhé straně zaměstnanci musí počítat s tím, že období, kdy lze pracovní poměr bez větších formalit ukončit, může trvat déle než dříve.