Článek
Úhrnný a souhrnný trest: dva pojmy, které se často pletou
V trestním právu se laik i student poměrně snadno ztratí v terminologii. Jedním z častých zdrojů nejasností je rozdíl mezi úhrnným a souhrnným trestem. Přitom jde o pojmy prakticky významné – rozhodují o tom, jak přísný trest pachatel nakonec dostane.
Úhrnný trest se ukládá tehdy, když soud rozhoduje o více trestných činech spáchaných jedním pachatelem v jednom řízení. Typicky jde o situaci, kdy obžalovaný spáchal například krádež a podvod, o nichž soud rozhoduje současně jedním rozsudkem. Podstatné je, že o žádném z těchto skutků dosud nebylo pravomocně rozhodnuto. Soud v takovém případě neukládá trest za každý čin zvlášť, ale stanoví jeden společný – úhrnný – trest, a to podle trestní sazby nejpřísněji trestného z posuzovaných činů. Ostatní skutky se „promítnou“ do výměry trestu.
Souhrnný trest naproti tomu přichází ke slovu tehdy, když pachatel spáchal další trestný čin dříve, než byl odsouzen za čin předchozí, ale soud o něm rozhoduje až dodatečně. Jinými slovy: existuje již pravomocný odsuzující rozsudek a nový rozsudek na něj časově navazuje. Soud proto uloží souhrnný trest, který zahrne jak dříve uložený trest, tak trest za nově projednávaný čin. Současně musí zrušit výrok o trestu z předchozího rozsudku, aby pachatel nebyl trestán „dvakrát“.
Zjednodušeně řečeno: úhrnný trest řeší více skutků v jednom řízení, souhrnný trest více skutků v několika řízeních. Rozdíl je procesní, ale důsledky jsou velmi praktické – pro obžalovaného často znamenají citelně odlišnou výměru trestu. Právě proto je přesné rozlišení těchto pojmů v trestní praxi nezbytné.
Použité prameny / zdroje
- Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, zejména § 43
- ŠÁMAL, Pavel a kol. Trestní zákoník. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012
- JELÍNEK, Jiří. Trestní právo hmotné. Obecná část. 7. vydání. Praha: Leges, 2021








