Článek
Dle skutků poznáte je!
Mladí noví poslanci, zejména z Pirátů, STANu a SPOLU, rádi a často hovoří o tom, jak důležité je pečovat o duševní zdraví. Zní to hezky – moderně, evropsky, empaticky. Někteří by dokonce v Poslanecké sněmovně rádi založili zvláštní podvýbor pro duševní zdraví.
Člověk by skoro zatleskal: konečně téma, které se netočí kolem daní, EET nebo dotací.
Jenže pak přijde realita. Seniorní politik Andrej Babiš (71), který má za sebou sedmdesátku a několik let v permanentním stresu, si vezme týden dovolené – prý aby prospěl svému duševnímu i fyzickému zdraví.
A co udělají ti samí, kteří ještě včera vyprávěli o potřebě „duševní hygieny“? Začnou se mu vysmívat. Na sociálních sítích, v médiích, v rozhovorech. Najednou je dovolená znakem slabosti, lenosti, útěku.
Najednou se nehodí mít hlavu plnou mindfulness, když je na dovolené „nepřítel“.
Tahle malá epizoda by se dala brát jako úsměvná, kdyby nebyla tak výmluvná. Ukazuje totiž typický nešvar dnešní politiky – propast mezi slovy a činy. Hlásat duševní zdraví, empatii a lidskost je snadné, pokud se mluví o anonymních „občanech“. Ale jakmile se to týká silného politického soupeře, veškeré porozumění mizí. A nastupuje starý dobrý poslanecký sarkasmus.
Kdyby to byl někdo z jejich řad, slyšeli bychom chvalozpěvy o tom, jak je důležité „naslouchat svému tělu“ a „nepřepínat se“. Ale protože jde o Babiše, musí se z relaxace stát politická slabost.
A přitom – co je víc „lidsky zdravé“, než si po letech hektické práce dopřát klid, možná i trochu ticha a spánku navíc? Možná právě to by se od „mladé generace politiků“ čekalo – schopnost rozlišit, kdy má člověk prostě právo vypnout, bez ohledu na stranickou příslušnost.
Jenže to by nesměli být ti samí, kteří nejraději bojují na Twitteru místo v životě. Možná by si tedy i oni měli vzít týden dovolené – ne kvůli vyhoření, ale aby se podívali do zrcadla. Protože, jak praví staré přísloví: ne podle slov, ale podle skutků poznáte je.
