Článek
Co je to vlastně pracovní úraz?
Precizní definice pracovního úrazu je uvedena v ustanovení § 271k odst. 1
zákoníku práce: „Pracovním úrazem pro účely tohoto zákona (myšlen je zde ZP) je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.“
Možná nevíte, že pracovní úraz může vzniknout také pro plnění pracovních úkolů i
mimo základní pracovní dobu. Kupříkladu revizorka DPMB je napadena mimo svou
standardní pracovní dobu za to, že při výkonu svého povolání udělila pokutu
černému pasažérovi.
Úrazů opravdu není v ČR málo
V Česku se každoročně stane okolo 36 000 případů pracovních úrazů. Ačkoliv
nejvíce pracovních úrazů připadá na zpracovatelský, těžební a stavební průmysl,
nemožno přirozeně vyloučit, že i na home office se zaměstnanci může přihodit
pracovní úraz. Samozřejmě většina úrazů na home office je tzv. lehčích a nekončí
úmrtím zaměstnance, i tak je nemožno podceňovat.
Náhrada újmy
Podle zákoníku práce má zaměstnavatel povinnost nahradit zaměstnanci újmu, která
mu vznikla v souvislosti s pracovním úrazem. Tedy buďto přímo při plnění pracovních úkolů, anebo v přímé souvislosti s ním.
To se týká samozřejmě i home office, nepochybně pokud je konaný se souhlasem zaměstnavatele. Pozor, pokud by se úraz zaměstnanci či zaměstnankyni stal kupříkladu v rámci přestávky v práci na jídlo, například by se opařil/a, tak o pracovní úraz zákonitě nejde a zaměstnavatel je z toho právně venku.
Aby to bylo krapet složitější – dle českého pracovního práva možno za určitých
specifických okolností považovat za pracovní úraz i takový úraz, jenž se
chudákovi zaměstnanci přihodí při přestávce na jídlo a oddech trávené v objektu
zaměstnavatele. Nicméně vzhledem k tomu, že při výkonu práce na home
office zaměstnanec logicky nebude přítomen na pracovišti zaměstnavatele, nemožno
úraz, který se zaměstnanci přihodí během citované přestávky na jídlo a oddech,
považován za pracovní úraz.
Nalijme si čistého sójového latté, zaměstnavatel v ČR nemá mnoho reálných
možností ověřit, zda se úraz přihodil během pracovní doby a v souvislosti s
výkonem práce! Jistě u některých úrazů to vyloučit možno, například výše
citované opaření se u přípravy jídla, avšak třeba pád ze židle, zda se stal při
psaní něčeho pracovního na notebooku, či si zrovna hrál zaměstnanec hry nebo
dopisoval s tetou či milenkou a tedy nepracoval, se reálně dnes zjistit nedá.
Navíc jestliže v prospěch zaměstnance svědčí jeho rodinní příslušníci. Jistě
může existovat vzácný případ, kdy rozhádaní manželé na sebe řeknou pravdu, s
úmyslem, aby poškodili partnera, nicméně to je vzácné. Naopak rodina v reálném
spíše dosvědčí zaměstnanci i to, co se nestalo. A pak se řekne rodina základ
státu. Známe to, ruka ruku myje.
A když jsme u těch rukou, na závěr si uveďme případ z praxe – nešikovný, avšak
snaživý zaměstnanec si při videokonferenci pořezal ruku o skleněnou výplň
vlastního nábytku, když divoce gestikuloval během pracovní porady. Satirik by řekl, že rukami vysílal signály jako jeden nejmenovaný premiér z Brna.
Nicméně již zase vážněji - následky byly poměrně vážné, pracovník si porušil
šlachy, nejspíše bude mít omezenou hybnost prstů a snížený cit. Pro naši agendu
je „směroplatné“, že popsaný případ s pořezanou horní končetinou byl soudem následně uznán jako pracovní úraz.
--------------------------------
Prameny (primární i sekundární):
Zákoník práce
www.zakonyprolidi.cz
