Článek
Moji milí čtenáři, dnes začnu trochu rozšafně. Nedávno jsem slyšel v jedné nejmenované brněnské restauraci určené pro vyšší střední třídu, kde pivo stojí skoro 70 korun, zajímavou úvahu seniora, kterého nemožno podezírat z nedostatku životních zkušeností a smyslu pro ironii.
Zde je – Pakliže by již mělo dojít ke světovému konfliktu, jak nás jím krmí media, mělo by se bojovat férově, jeden na jednoho, dva na dva …Takže přibližně půlmiliarda Evropanů (myšleno EU a Velká Británie ) vs. pul miliarda anti-Evropanů – myšleno USA 320 milionů lidí a cca 150 milionů Rusáků, to by bylo fér.
Avšak pokud chce premiér Fiala nebo ministryně Černochová rozložení cca 820 milionů (EU, VB, USA) vs. cca 150 milionů Rusů, tak to není přece sportovní. A takové vítězství by nás potomky Husitů a statečných legionářů nemohlo snad ani těšit.
Jistě dosti ostrý sarkasmus ze strany jihomoravského politicky nekorektního seniora, který musíme jako humanisté odsoudit, nicméně jeho počty nám nepřímo propisují něco, na co se dnes do značné míry, per nefas, zapomíná. Avšak pěkně popořadě.
Přesilovka EU, a ještě odvoláme gólmana?
Výdaje na evropskou bezpečnost nejsou tak nízké, jak si (leckteří) lidé dnes mylně myslí.
Málokdo si uvědomuje, že Evropa již dnes vydává na obranu ročně přibližně třikrát více než Rusko.
Přesto evropští a naši čeští (moravští) politici a političky, tlačí na další masivní navyšování vojenských výdajů o více než dvacet bilionů korun. Je však toto opatření skutečně tak nezbytné a neodkladné, jak nám bruselské a pražské elity aktuálně tvrdí?
Podívejme se na tvrdá data. Evropské státy disponují více než 12 tisíci dělostřeleckými systémy, zatímco Rusko jich má pouze 5 tisíc. Co se týče vojenského personálu, evropské státy mají celkově 5,5 milionu vojáků, zatímco Rusko „pouze“ 3,2 milionu. To znamená, že Evropa nejenže již nyní investuje do obrany podstatně více peněz, ale také disponuje výraznou početní převahou ve vojenské technice i personálu.
Řečeno hokejovou terminologii, již nyní hrajeme proti Rusku přesilovku 5 na 3, avšak trenér Fiala by chtěl ještě odvolat brankáře, aby nás bylo 6 na 3? Kdo zná lední hokej aspoň z expresu, tak ví, že to je taktický nesmysl.
Více zbrojení, více míru?
Navzdory těmto číslům se neustále ozývají neodbytné hysterické hlasy, že musíme investovat další obrovské sumy do zbrojení. Nadto sumy, které reálně nemáme a museli bychom si na ně půjčit.
Takové rozhodnutí by přitom mělo být vážně zváženo s ohledem na další palčivé problémy, které naši společnost skutečně trápí. Jedním z nich je mj. bytová krize, která zasahuje především mladé rodiny a nízkopříjmové občany. Místo tanků a raket bychom mohli investovat do výstavby dostupného bydlení a podpořit tak nejen ekonomiku, ale i kvalitu života občanů.
Další oblastí, kde zoufale chybí finanční prostředky, je péče o seniory. Populace stárne, ale stát na tuto skutečnost není adekvátně připraven. Domovy pro seniory se plní, čekací doby se prodlužují a rodiny, které se o své starší nemohoucí příbuzné nemohou postarat, často narážejí na zoufalý nedostatek dostupných zařízení. Místo dalšího zbrojení by bylo rozumnější investovat do budování nových kapacit pro seniory, zdravotní péče a sociálních služeb.
A propos, jak by čeští muži a ženy mohli jít reálně bojovat, kdyby se neměl kdo postarat mj. o jejich přestárlé příbuzné, ale i děti? Nebo by dědečka s Alzheimerem či babičku s Parkinsonem vzali s sebou na frontu?
Obranu nepodceňovat, ale ani zbrkle nepřeceňovat
Je důležité si uvědomit, že obrana je samozřejmě důležitá, ale neměla by být jediným tématem, kterému se vláda věnuje. Evropské státy již nyní disponují dostatečnou vojenskou silou, která je schopná zajistit bezpečnost kontinentu. Další navyšování zbrojních výdajů by mělo být posuzováno nejen z hlediska strategického, ale i s ohledem na skutečné sociální a další potřeby obyvatel.
Je hezké, že Donald Trump chce po Evropě, aby dávala na zbrojení až 5 procent HDP. Ale zde bychom jako Evropané měli říct jasné ne, prostě nechceme roztáčet kola zbrojení. Nota bene, naše evropská společnost je snad postavena na křesťanských základech, tedy mírumilovnosti a přikázání – „nezabiješ“. Nebo to již neplatí?
Závěrem
Česká vláda by měla upřednostnit řešení každodenních problémů svých občanů před megalomanskými zbrojními plány (některých) evropských elit.
Politika byla a je vždy divadlo, a lidi je zapotřebí vystrašit a udržovat ve strachu, to věděl již Niccolò Machiavelli. Ale milí politici a političky, již to s tím strašením (zde válkou s oslabeným Ruskem) nepřehánějme. Navíc Rusko je zdecimované válkou s Ukrajinou a reálné síly dobývat Evropskou unii v nebližších letech opravdu nemá.
Na úplný závěr si dovolím vyslovit tezi, že pokud by naše vláda chtěla rapidně navýšit náklady na zbrojení (eufemisticky řečeno „na obranu“, každý stát se přece vždy jen brání), tak by o věci mělo být celostátní referendum, jelikož o tom před minulými volbami nemluvila.
Jistě blíží se podzimní sněmovní volby, nicméně pokud do nich půjdou strany zase s obvyklými marketingovými všeobjímajícími vyprázdněnými hesly – „jde nám o budoucnost“ „dělat věci správně“ „odvaha k odvaze“, „bude líp“, „chráníme naši budoucnost“, tak to rozhodně nemožno brát jako bianco šek k raketovým nárůstům výdajů na armádu a zbrojení. Nicméně, to už je zase námět na jiný komentář.
(modifikovaně psáno pro LN)
