Článek
Vážený pan Tomáš Sokol je jedním z nejznámějších českých advokátů, který se ve své profesní kariéře výrazně zapsal do právnického i širšího veřejného života. Je dlouhodobě známý svou odborností, veřejnými vystoupeními a schopností řešit i nejsložitější právní případy.
Jeho kariéra zahrnuje působení v advokacii, politice ale i akademické a publicistické sféře.
Tomáš Sokol se narodil 6. října 1951 v Praze.
Poprvé Tomáš (tehdy ještě vlastně Tomášek) měl dvojku z chování ve druhé třídě. A potom, z nějaké divné systematičnosti, každý sudý rok!
Ale ani to mu nezabránilo v tom, že dosáhl kvalitního vzdělání na druhé (opět sudé číslo) nejlepší právnické fakultě v zemi.
Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, kterou úspěšně absolvoval v roce 1974. Po studiích zahájil svou právní praxi, která zahrnovala především advokátní činnost, ale také působení v rámci státního zastupitelství. Roku 1990 se stal městským prokurátorem v Praze a poté až do roku 1992 českým ministrem vnitra ve vládě (jiného slovutného právníka) Petra Pitharta.
Svoji advokátní kancelář Sokol (s kolegy Brožem a Novákem) založil v roce 1992 a od té doby se stal jedním z nejvyhledávanějších advokátů v Česku.
Významné právní kauzy
Sokol se specializuje na trestní právo, ale občas zavítá i do občanského a obchodní práva. Byl právním zástupcem v řadě mediálně známých případů (např. Krejčíř, Dalík, Nagyová resp. Páleník, sbormistr Kulínský), což mu zajistilo značnou popularitu i respekt odborné veřejnosti. Patří mezi elitní advokáty, kteří se nebojí obhajovat i vysoce kontroverzní klienty.
Působení v politice
V roce 1992 se Sokol stal ministrem vnitra ve vládě Petra Pitharta. V této pozici se spolupodílel na přechodu československého (resp. českého) právního systému z totalitního na demokratický model. Ačkoli jeho politická kariéra nebyla dlouhá, zanechala za sebou významný otisk v moderních dějinách české veřejné správy. Byl též předsedou jedné menší české parlamentní strany – pamětníci, zkuste nám do komentářů pod článkem napsat které.
Akademická činnost
Tomáš Sokol rovněž působí jako vysokoškolský pedagog a odborný lektor. Působí především v rámci soukromého vysokého školství. Přispívá do právnických periodik a často komentuje aktuální právní témata v mediích. Je znám svou schopností srozumitelně vysvětlovat složité právní problémy, což z něj činí oblíbeného řečníka na odborných konferencích i v mediích.
Sokolův styl obhajoby a ochota zastupovat kontroverzní klienty mu přinesly nejen obdiv, ale i kritiku. Především mladších sluníčkovských právníků, novinářek a pracovníků neziskovek.
Někteří ho považují za pragmatického právníka, který hájí principy spravedlnosti, jiní ho tepou (leckdy i perfidně) za údajnou „právní bezohlednost“. On sám vždy zdůrazňuje, že obhajoba je základním právem každého člověka (i sebehoršího) a že jeho úkolem je zajistit klientovi nejlepší možnou právní pomoc. V tomto s ním souhlasí i autor této glosy.
O Sokolovi se říká, že je mužem (práva) bez emocí. S oblibou T. S. údajně říká, že emoce patří tak leda do postele a ne do práva a advokacie. Radim Uzel a conto „postelové metafory“ prý na to kdysi kontroval – Proboha, jenom tam ne!
Závěr
Doktor Tomáš Sokol je osobností, která významně ovlivnila zejména českou advokacii. I když již překročil sedmdesátku, zůstává jedním z nejuznávanějších českých advokátů a důležitou postavou českého práva.
Autor tohoto článku především oceňuje Sokolův celoživotní rozumný boj za svobodu slova a jeho neutuchající racionální snahu o popularizaci práva v nejširší veřejnosti.
Prameny:
