Článek
V zemi, která si zakládá na transparentnosti a demokratických hodnotách, působí případ mladého blogera Jana Špačka jako studená sprcha.
Byl to právě on, kdo se pokusil natáčet zásah Policie ČR, která mu však nejen bránila v natáčení, ale zároveň – a to je na celé věci nejzávažnější – mu protiprávně zakázala dokumentovat, jak proti němu činí úkon. Bloger se přitom výslovně zeptal: „Máte právo mi to zakázat?“ a odpověď policisty zněla: „Ano, to mohu.“ Jenže nemůže.
Toto jedno slovo, pronesené mužem zákona, je exemplárním příkladem zneužití autority a právního bezvědomí, nebo snad vědomého zkreslování práva.
Občané mají ústavně zaručené právo kontrolovat výkon veřejné moci – včetně Policie ČR – a to i pomocí záznamové techniky. Existuje k tomu bohatá judikatura, stanoviska veřejného ochránce práv i ministerstva vnitra (z časů před panem ministrem Rakušanem) .
Policisté smějí natáčení omezit pouze ve výjimečných a zákonem vymezených případech – např. kvůli utajovaným skutečnostem či bezprostřednímu ohrožení zásahu. Nic z toho v případě veselého mladého komika Jana Špačka opravdu nenastalo.
Babiš rozdává plat samoživitelkám, Rakušan přímá dárkové koše od studentů
Naopak – policisté mu prohledávali dárkový koš, který nesl na předvolební sněm hnutí STAN jako dárek pro ministra vnitra Víta Rakušana.
A právě to dává celé události nepříjemně ironický nádech. Hnutí STAN se dlouhodobě zaklíná transparentností a otevřeností. Vít Rakušan, předseda hnutí a zároveň ministr vnitra, je formálně zodpovědný za činnost Policie ČR. Tím větší je to facka důvěře veřejnosti, když právě jeho resort zasahuje způsobem, který nese znaky zneužití moci.
Zásadní problém ale přesahuje jeden konkrétní incident. Jde o přístup, který v posledních letech narůstá – snaha zastrašit jednotlivce, kteří se snaží vykonávat občanskou kontrolu.
Blogeři, youtubeři, tiktokeři, aktivisté, nezávislí novináři. Místo toho, aby byli vnímáni jako důležitý prvek demokratického dohledu, jsou omezováni, osočováni a leckdy i kriminalizováni.
Tvrzení policisty, že „má právo zakázat natáčení“, je nejen věcně právně nepravdivé, ale i společensky nebezpečné. Pokud to takto projde bez následků, vyšleme nebezpečný signál: že uniforma (či MV ĆR) má pravdu i tehdy, když se mýlí – a že občan má mlčet a poslouchat.
Jenže demokracie nestojí na mlčení. Stojí na právu ptát se, zaznamenávat a kritizovat.
Ač by se mohlo zdát, že jde o „banální“ epizodu s dárkovým košem, v jádru jde o princip: jestli má v této zemi občan právo sledovat a dokumentovat výkon moci.
A pokud policie toto právo bezostyšně pošlapává – a ještě lže do kamery – neměli bychom mlčet.
Citovaná událost není selhání jednoho policisty. To je selhání systému, který ho k tomu mlčky vede.
-----------------
Důkazní video zde - https://x.com/ziggystarlink - nepravdivá informace z úst Policie - okolo 11.minuty předmětného videa…policista v civilu lže, pardon nemluví pravdu, že je možné zakázat nahrávání určitě "na základě policejního zákona"…což není pravda. Fakt že muž zákona ani neuvádí konkrétní § „policejního zákona“ nás nepřekvapí, jelikož takové ustanovení zákona neexistuje. Pro mne je to jasný signál, že ministrem vnitra by po volbách měl někdo zase někdo jiný a pan Rakušan (nic proti němu osobně) by se měl vrátit ke komunální politice v Kolíně, rodišti Miloše Zemana.
