Článek
Můj manžel Martin, dříve tak rozumný a nenáročný muž, po svatbě odhalil svou temnou stránku. Zpočátku to vypadalo nevinně – drobné poznámky, nenápadné narážky. Ale pak to přišlo naplno:
„Miláčku, nemyslíš, že by sis měla čistit zuby aspoň jednou denně?“ řekl jednou s opatrností, jako by mi sděloval, že jsme vyhráli v loterii a musíme se odstěhovat na Bahamy.
Byla jsem v šoku. To mi nikdy předtím neřekl! Před svatbou mu mé zvyky nevadily. Najednou ale vypadalo, že mu činí fyzickou bolest, když zjistil, že na sobě mám třetí den stejné spodní prádlo. „To je přece normální, ne?“ ptala jsem se.
Odpověděl pohledem plným nevýslovného smutku a pohrdání.
Ale tím to neskončilo.
Zavedl nový režim – každých čtrnáct dní čisté prostěradlo. Čtrnáct dní! Přitom si byl dobře vědom, že planeta umírá a každé zbytečné praní znamená ekologickou katastrofu!
Snažila jsem se mu to vysvětlit. Že kdyby každý pral tak často, žili bychom na mrtvé planetě pokryté horami aviváže a mikroplastů. Jenže on jen trval na svém!
A to se mi se naše prostěradlo (svatební dar od tety Gréty) zdálo naprosto v pořádku, a mohlo by vydržet dva měsíce jako když jsem bydlela s Květákem (můj ex. z neziskovky).
Problémy gradují, vážení
A pak přišel neskutečný vrchol jeho proměny – oznámil, že bychom si mohli pořídit auto. Ano, čtete správně. Auto.
V tu chvíli jsem si musela sednout. Po celou dobu vztahu jsme hrdě jezdili na kolech, v MHD, šlapali do práce s vědomím, že děláme správnou věc.
A teď? Teď chce být součástí problému, ne řešení! Zkusila jsem mu vysvětlit, že pokud by si každý koupil auto, planeta by se brzy proměnila v jedno velké parkoviště. Ale on se tvářil, jako by mým argumentům nerozuměl.
Tak teď nevím. Před svatbou nic z toho neříkal. Tajil své zvláštní nároky, abych si ho vzala, a teď se to v něm všechno probudilo. Kde to skončí? Bude po mně chtít, abych si myla ruce před jídlem? Nebo nedej bože… používala deodorant?
Zatím odolávám. Ale bojím se, že jednou přijde den, kdy přijdu domů a zjistím, že koupil sušičku na prádlo. Pak už bude všechno ztraceno.
Poraďte mi, co mám dělat?