Máme druhou nejnižší inflaci v celé EU. Opozice ale mluví o spálené zemi

Přečet sem si článek vlivného právníka Richarda Pokorného s titulkem „Jak Babiš znovu oklamal skoro dva miliony voličů“.

A povím vám, milí čtenáři, že sem při tom málem převrhl hrnek se starobrněnským kafem. Ne kvůli tomu, že by Andrej Babiš měl dostat nějakú politickú imunitu. Kdepak! Politik má slibovat jen to, co hodlá plnit, a když slib nedodrží, má se zodpovídat. Jenže tož potom měřme všem stejným metrem, ne?

Pan Pokorný teď tepe Babišovu vládu za to, že se podle jeho výkladu chystá porušit daňové sliby. Dobrá, daňové sliby jsou důležitá věc. Ale kde byl podobně přísný metr, když se kormidla chopila Fialova vláda a její představitelé občanům opakovali, že daně zvyšovat nebudú?

Vzpomínáte si na předvolební heslo koalice SPOLU, že daně zvyšovat nebude? Vzpomínáte si na veřejná ujišťování Petra Fialy, že cesta ke stabilizaci veřejných financí nevede přes vyšší daňovou zátěž?

A jak to nakonec dopadlo? Konsolidační balíček z roku 2023 přinesl mimo jiné zvýšení daně z příjmů právnických osob, změny DPH a vyšší daň z nemovitých věcí. Tedy přesně takové změny, které se s jednoduchým heslem „daně zvyšovat nebudeme“ vysvětlujú docela těžko. Na tehdejší rozpor mezi sliby a skutečností upozorňovala aj média.

Samozřejmě, vláda může tvrdit, že se změnily okolnosti, že bylo potřeba konsolidovat veřejné finance a že bez nepopulárních opatření by to nešlo. Takové argumenty lze věcně posuzovat. Jenomže úplně stejné právo na vysvětlení má aj vláda jiná.

Nebo snad platí, že když zvýší daně vláda, která je nám politicky sympatická, je to odpovědná rozpočtová politika, kdežto u vlády opačného tábora jde automaticky o podvod na voličích?

Tož to by byla pěkně pokřivená právní logika. A právník (dokonce i zez Plzně) by měl být zrovna ten poslední, kdo by na takový dvojí metr zapomínal.

V článku se čtenář dozvídá o vládních slibech, rozpočtové odpovědnosti a politické důvěryhodnosti. To všechno jsou legitimní témata. Jenomže při hodnocení vlády se hodí dívat aj na další ukazatele, ne pouze na ty, které se zrovna hodí do předem připravené kritiky.

Například inflaci.

Podle údajů Eurostatu činila v České republice meziroční inflace v červnu 2026 pouhých 1,1 procenta. V rámci Evropské unie byla druhá nejnižší.

 To je údaj, který by v poctivé debatě o hospodářské situaci země rozhodně neměl zapadnout.

Pozor, netvrdím, že za každé desetinné místo inflace může vláda. Ceny ovlivňuje měnová politika, vývoj na světových trzích, energie aj další okolnosti. Právě proto by ale měl být komentář k vládě vyvážený: jestli autor připisuje kabinetu odpovědnost za jeho nepopulární kroky, měl by být ochoten vzít na vědomí aj ekonomické výsledky, které se mu do kritiky třeba nehodí.

A nízká inflace neznamená, že lidé zapomněli na předchozí zdražování. Znamená pouze, že se v daném období ceny meziročně zvyšovaly pomaleji. I to je však důležitá informace, kterou nelze jen tak zamést pod koberec.

Pan Pokorný se ptá, proč lidé znovu uvěřili Babišovi. To je legitimní otázka. Ale stejně legitimní je ptát se, proč tolik komentátorů předpokládá, že voliči, kteří se rozhodnú jináč než oni sami, museli být nutně oklamáni.

Volič není malé děcko, kterému podomní obchodník prodal hrnec za dvacet tisíc. Lidé hodnotí politiku podle různých kritérií: podle daní, důchodů, mezd, bydlení, bezpečnosti, migrace nebo prostě podle toho, jak se jim za konkrétní vlády žilo.

Někdo může dát přednost nižším daním, jiný stabilnějším veřejným financím. Někdo chce šetřit, jiný očekává od státu větší pomoc. A někdo třeba volí proti vládě, která ho zklamala, aniž by novému kabinetu vystavoval bianco šek na celé volební období.

To není důkaz hlouposti. To je demokracie.

Pokud Babišova vláda poruší své sliby, ať je to předmětem kritiky. Pokud Fialova vláda porušila své sliby, platí totéž. Žádné politické straně nepřísluší výjimka z odpovědnosti jenom proto, že její představitelé umějí hezky mluvit o evropských hodnotách, rozpočtové disciplíně nebo odbornosti.

A už vůbec neplatí, že skoro dva miliony voličů automaticky naletěly jen proto, že se jejich volba nelíbí části komentátorské obce.

Politický komentář má nastavovat politikům zrcadlo. Neměl by ale zapomínat, že zrcadlo funguje na obě strany.

Babišovy sliby si zaslúží kontrolu. Fialovy sliby si ju zaslúžily taky. Daňové změny je potřeba posuzovat podle konkrétního obsahu, okolností a dopadů. A hospodářské výsledky nelze vybírat jen podle toho, jestli podporují autorovu oblíbenú tezi.

Takže, milý pane Pokorný: klidně pište o Babišových přešlapech. Jenom k tomu přidejte stejnú dávku přísnosti aj na jeho předchůdce. Jinak to totiž nevypadá jako důsledná obhajoba politické odpovědnosti, ale spíš jako účetnictví, v němž se jedněm každá položka pečlivě sčítá a druhým se část výdajů prostě odpustí.

A jak říkáme u nás na Hané: Co je dovoleno jednomu, má byt dovoleno aj druhému. A co se vyčítá jednomu, tož sa má vyčítat aj druhému.

-------------------

CNN Prima NEWS. Analýza: Daně nezvýšíme, sliboval Fiala a spol. Nyní mlží, porušil i slib s důchody. 15. 5. 2023.

SEZNAM ZPRÁVY, ČTK. Inflace v EU v červnu klesla na 2,9 procenta, v ČR je druhá nejnižší. 17. 7. 2026. Dostupné na: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-inflace-v-eu-v-cervnu-klesla-na-29-procenta-v-cr-je-druha-nejnizsi-311224