Článek
I Mach a Šebestová by ve sladké Francii se svým utrženým sluchátkem „ostrouhali“. Téma používání mobilních telefonů dětmi ve školách zajímá samozřejmě i české politiky, rodiče a voliče.
Povolit či nepovolit je i českým a moravským žákům?
Co je mi tak známo z praxe, školní řády nyní většinou ukotvují, že žáci a žákyně musí mít během vyučování mobil ztlumený či zcela vypnutý. To je z pohledu ochrany kvality vyučování zcela v pořádku, není však zatím možné prostřednictvím školního řádu nařídit, že žáci nesmí mobil do školy nosit vůbec.
To by se muselo stejně jako ve sladké Francii učinit jen ve formě zákona.
Z právního hlediska, není možné zakázat nosit do školy obvyklé věci. A mobil je dnes v Čechách i na Moravě zcela určitě běžnou věcí. Ostatně dnes patrně nenaleznete žáka staršího deseti let nevlastnícího „mobil“, zpravidla chytřejší než je on sám i paní učitelka.
Mimochodem víte, že první mobilní telefon byl vynalezen, resp. první hovor z mobilu byl uskutečněn již v roce 1973, tedy v časech kdy většina rodičů dnešních dětí ze ZŠ byla ještě „na houbách“ či v plenkách.
Negativním jevem spojeným s mobily ve školách je přirozeně kyber-šikana, nicméně o tom se již psalo stokrát.
Jiný úhel pohledu - halíře dělají talíře
Dovolím si věc stručně glosovat z odlišného (opomíjeného) úhlu.
In medias res: Základní tak zejména střední školy by měly začít od zákonných zástupců žáků vybírat příspěvek na elektrickou energii. Důvod je jasný, žáci ze základek a zejména středoškoláci velice často ve školách nabíjí své mobilní mazlíčky.
Dovedu si představit, leckdo z laskavých čtenářů si řekne, to je pár desetikorun to nikoho a naše školství obzvláště, nespasí. Avšak v součtu za celou republiku a za celý školní rok jde zákonitě o statisícové či dokonce milionové obnosy.
I zde platí okřídlené: halíře dělají talíře.
Naši potomci se mnohdy s radostí porvou o to, kdo získá místo u zdroje elektřiny. Zásuvek je logicky ve třídách méně než žáků resp. jejich rychle se vybíjejících SMART-phonů. Kde jsou ty časy kdy telefon vydržel i pět dnů na jedno nabití, pravda to ještě sloužil jen k telefonování a SMSkováníčku mezi spolužačkami.
Finanční (ne)gramotnost
Zavedení poplatku za použití školních zásuvek k nabíjení by mělo i výchovný efekt z pohledu finanční gramotnosti. Naši žáci by si přinejmenším jasně v praxi uvědomili, že nic na světě není zadarmo.
Jak trefně říkal již Milton Friedman - There’s no such thing as a free lunch (žádný oběd na světě není zdarma, vždy ho musí někdo zaplatit).
Pro pět ran do všech obnovitelných zdrojů energie , nemělo by zpoplatnění elektřiny ve školách i ekologický rozměr? Dle mého názoru ano , jasná ekologická výchova v akci.
Poplatek by přirozeně nemusel být nijak ekonomicky krutý! I v řádu desetikorun za rok by jistě přinesl výše zmíněné pozitivní pedagogické efekty.
Samozřejmě pokud by rodiče zakázali dětem nosit mobil do školy od placení příspěvku by byli osvobozeni.
Troufnou se naši zákonodárci a ministři školství zamyslet i tímto směrem?
(autorský názorový článek)
