Článek
Nechápu jednu věc. Opravdu ji nechápu. To strašné pokrytectví našich samozvaných morálních elit. Na jednu stranu se tady s vášní a teatrálním rozhořčením řeší, že politik Filip Turek (Motoristé sobě) prý někdy před patnácti lety zvedl ruku – údajně hajloval. Je to samozřejmě špatně. To říkám hned na začátku, a bez ironie. Každé gesto, které má cokoliv společného s nacistickou symbolikou, je odporné. Tečka.
Ale teď to zásadní: tíž lidé, kteří dnes hřímají o morálce a slušnosti, současně hájí Palestince (respektive palestinské teroristy), kteří systematicky Židy vraždí — a to ne před patnácti lety, ale teď, dnes, právě v tuto chvíli.
Ti samí, kteří si trhají košili kvůli nějaké patnáct let staré fotce na sociálních sítích (kdo ví zda byla vůbec pravá, či šlo o o zpravodajské hry, to nyní opravdu neřešíme) , dokážou mávnout rukou nad stovkami či spíše tisícemi mrtvých civilistů, nad unesenými dětmi a starci, nad terorem, který by měl v každém vyvolat v židovském světě hrůzu.
Tohle má být morální konzistence? To je, s prominutím, morální nebe a dudy.
Ergo kladívko, je opravdu velice zvláštní sledovat, jak se v českém veřejném prostoru rozvíjí citlivost podle směru větru.
Zvednutá ruka – symbolicky – znamená konec světa. Zvednutá zbraň či bomba proti izraelským civilistům? Tam už se přece musí „chápat kontext“. Jaký kontext omlouvá vraždu? Jaká geopolitická fráze nahradí obyčejné lidské „tohle je zlo“?
Když někdo řekne, že mu je líto civilistů na obou stranách, je okamžitě označen za necitlivého. A když se někdo postaví jasně na stranu Izraele, hned slyší, že prý nerozumí historii a je „zmanipulovaný“.
Tady už nejde o názory – jde o pravý morální křeč s příchutí morálního kýče. Řečeno s Václavem Bělohradským. I když ten by to asi napsal zdařileji a možná i italsky.
Vadí mi perfidní ochota některých našich moderních elit ukazovat prstem tam, kde se to zrovna hodí, a mlčet, kde by to mohlo být nepohodlné.
Svědomí národa?
Naše elity, ty samé, které se rády vidí jako svědomí národa, by si měly občas připomenout, že morálka není kabát, který si oblékáme jen, když se to hodí k počasí. Buď nám vadí násilí, fanatismus a symbolika totalit – a to vždy a všude. Nebo jsme jen herečkami ve špatné inscenaci o vlastních ctnostech.
Ano, ten “ motoristický kluk" tehdy zvedl ruku. Možná v blbém věku, možná v ještě blbější partě. Ale dnes, zatímco se po sociálních sítích rozlévá virtuální hněv, létají skutečné rakety. Umírají skuteční lidé. A právě teď by se měla měřit opravdová odvaha a opravdová morálka – ne počet lajků pod tweetem.
Buďte aspoň trochu morálně konzistentní, prosím.
Kdo mlčí k vraždám, ale afektovaně křičí kvůli patnáct let staré fotce, ten není morální maják. To je jen reflektor pokrytectví, který svítí na špatnou stranu.
Závěrem
Na úplný závěr dodávám, pan Filip Turek by zatím neměl být ministrem zahraničních věcí, není na to ještě, dle mého soudu, lidsky zralý, stejně jako na to nebyl zralý ani pan Jan Lipavský z Pirátské strany (později ze SPOLU), nicméně to mi nezabrání v tom kritizovat dvojí metr, který naše elity zde uplatňují.
Padni komu padni!
Hezký nový pracovní týden!
(autorský názorový článek)