Článek
Ano, ten Hezucký, co v Ranní show Evropy 2 roky dokázal (spolu s Leošem Marešem) rozesmát i člověka, který zrovna platí složenky nebo jde zítra k zubaři no kolonoskopii.
A jak tak milý Patrik šel kolem regálu s konzervami – těch klasických, poctivých, gulášových, u nichž se člověk vždycky modlí, aby nebyly ještě z americké pomoci URNA – zavadil loktem o vystavenou pyramidu a práásk, několik gulášů se skutálelo na zem.
Nejdřív ticho. Pak ostré: „Pane! A proč nedáváte pozor?!“ Prodavačka s výrazem ženy, které už dnes spadla třikrát mouka, dvakrát rohlíky a jednou dítě.
Hezucký se narovnal, pokrčil rameny a spustil svým typickým „ranní-show hlasem“, který by poznal i člověk probuzený po Silvestru:
„Paninko, to já nebyl…“
Prodavačka přimhouřila oči jako známý lovec Pampalini : „A kdo tedy?“
A Patrik na to, s naprostou samozřejmostí: „No přece Mrázek z ústředny.“
V tu chvíli se zastavil čas. A pak se rozjel jako tramvaj na Lidické — celý obchod vyprskl smíchy. Jeden pán si musel opřít košík o regál, aby nespadl, dítě v kočárku se leklo a začalo se smát taky, i když netušilo čemu. A (tehdy ruská) pokladní málem zapomněla markovat. Samoobslužné pokladny tehdy ještě neexistovaly, milé děti. Ale kdyby existovaly tak by se asi zakuckaly smíchem také.
A protože Hezucký není jen mistr fórků, ale i slušný chlap, nakonec si k prodavačce klekl, společně posbírali všechny útěkářské konzervy, on se omluvil — a ta dáma od gulášů vytáhla malý sešit. „Mohl byste mi sem…podepsat pro dceru?“ požádala najednou úplně tiše.
A tak se stalo, že mezi receptem na brněnské vdolky a básničkou od švagrové dodnes trůní podpis Patrika Hezuckého.
A možná tam někde v rohu je i poznámka:
Pozor na dědu Mrázka. Shazuje konzervy.
Vážený a milý Patriku, nechť je Vám země lehká.
Pro pět ran do ústředny, také jste nemusel odejít tak brzy, máme v očích slzy.
RIP.
