Článek
Milé děti, poslechněte si pohádku o dvou soudcích.
Jeden žil kdysi dávno, v dobách, kdy ještě auta byla hlavně škodovky a paneláky platili za solidní ubytování. Na dovolenou se jezdilo k Balatonu nebo k babičce na venkov nebo až na Moravu.
Ten druhý právník žije dnes, v době, kdy místo škodovek sviští po dálnici super rychlé vozy za miliony, paneláky se proměnily v developerské projekty a místo letadýlek děti staví startupy.
Ten první soudce se jmenoval třeba pan Novák. Pan Novák bral za měsíc dva tisíce korun, bydlel v šedivém paneláku na kraji Brna, kde mu sousedé každé ráno přátelsky kývali na pozdrav. Jeho žena, paní Nováková, pekla výtečné buchty a kuřata a vždycky se usmívala, i když ji bolela záda.
S dětmi chodili v Pionýru stavět modely letadýlek, a když bylo potřeba, vzali koště a šli zametat okolí paneláku. Pan Novák neměl mnoho, ale měl jedno důležité – pocit, že jeho svět je v pořádku.
A teď tu máme druhého soudce. Říkejme mu třeba pan Lux.
Pan Lux bere sto padesát tisíc měsíčně, někdy dokonce i víc. Lux žije v luxusu. Bydlí v moderní vile s bazénem, jezdí superrychlým autem a víkendy tráví na golfu, v kasínu nebo na své jachtě. Má sedm nebo dokonce šest investičních bytů, ale stejně nemá kde spokojeně hlavu složit.
Jeho žena Jessica je sice krásná a vždy upravená, ale pořád někam spěchá – jednou do fitka, podruhé na pilates, podruhé (ano „podruhé“ je zde skutečně podruhé, je to totiž odbarvená blondýna, a tak neumí moc počítat, ale nikomu to neříkejte..) na kurz mindfulness.
A děti? Ty by letadýlko nepoznaly ani na obrázku, protože mají nos zabořený do tabletů. A pořád po otci perfidně žádají peníze a další peníze. A zase peníze, jsou to spratci rozmazlení, ale říkat se to nesmí.
A víte co, milé děti? Pan Lux, ten dnešní soudce, je nešťastný. Má všechno, co si jen člověk může koupit, ale často ho trápí úzkosti a deprese. Protože i když má hodně peněz, něco mu chybí. Chybí mu to, co měl pan Novák – obyčejné radosti.
Ta chuť bábovky od paní Novákové. Ten smích, když se jeho dětem povedlo postavit letadýlko, co i vzlétlo. Ta únava v rukou po brigádě, kdy si všichni sedli na lavičku a řekli si: „Tohle jsme udělali spolu.“
Závěrem
A tak si, milé děti i dospělé fyzické osoby, pamatujte, že štěstí není o penězích.
Štěstí je o tom, co si za peníze koupit nemůžete – o lásce, radosti, sdílených chvílích a tom zvláštním pocitu, že všechno má smysl.
Tak jako to měl kdysi pan soudce Novák.
